Unsere Erde – Ein außergewöhnlicher Planet | Weitere Sprachen
Arabisch: Unsere Erde – Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden.
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-5
Englisch: Unsere Erde – Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. The Earth –An Exceptional Planet With elaborate research endeavors astronomers are searching for other planets in different star systems. Among all previously found planets and exoplanets no other earthlike planet has been found so far. Physical, chemical and astronomical conditions on our home planet offer us a set of unique living conditions. Below is a list of 12 scientific features that impact our thoughts about the origin of the earth. Necessary conditions for the habitability of the earth 1. The correct distance from the sun: We are moving around our central star with a distance of approximately 90 million miles (150 million km). The amount of light and heat radiated by the sun and the earth’s distance to the sun are fine tuned in such a way that the temperatures on earth vary mostly between 32 °F and 100 °F (0 °C and 40 °C). These are exactly the narrow limits required to sustain the biochemical processes in of the body cells and thereby create the optimal conditions necessary to maintain life – especially human life. 2. The correct speed of rotation of the earth: If the earth’s rotation around its axis were considerably slower, then the temperature differences between night and day would be extreme. Temperatures would climb to intolerable heights during the day because of the prolonged influx of heat, and the surface would be dried out. On the other hand, it would become very cold at night. If the earth rotated at an appreciably higher speed, then the small differences between night and day would have a negative effect on weather cycles and our climate. In addition, the increased centrifugal forces would cause atmospheric gases to escape into space. 3. The correct length of the year: The length of the year suits plant life cycles. The seasons are the correct length to ensure that there is enough time for growth between sowing and reaping, and the winter is not too long for man and animal to be able to subsist on stored supplies. The corresponding cycles on other planets make survival impossible. It is hard to imagine a year which is 84 years long as on Uranus, or lasting only 88 days as on Mercury. 4. The correct inclination of the earth’s axis: The angle that the earth’s axis makes with the plane of its orbit around the sun, is of crucial importance for life-sustaining conditions. Scientific calculations show that the optimum inclination of the earth’s axis lies in the narrow interval between 23° and 24°. Is it a coincidence that the actual angle is exactly 23.5°? If this angle were larger, the contrast between summer and winter would be much greater. 5. The correct size of the moon: The tides are caused by the moon, and the inter-tidal zones are the habitat of a wide variety of organisms. If the moon were too small, tidal-effects would be negligible, and if it were appreciably larger, the resulting high tides would constantly result in catastrophic floods. The moon’s size is just right and is an absolute necessity for stabilizing the inclination of the earth’s axis. 6. The correct mass and size of the earth: These two quantities are closely related, and their respective values make it possible for the earth to retain its atmosphere. The force of gravity on the surface is just right to ensure this, whereas it is too low on the moon. The specific gravity of the earth is 5.517 g/cm3 making it the densest of all the planets of our solar system. If its diameter were 20 % less, then its mass would have been only half its present value. Therefore because of the much smaller gravitational acceleration most of the gases of the atmosphere would escape into space. On the other hand, if the diameter of the earth were 25 % greater, then the mass of the earth would be doubled, air pressure would be much higher, and our body weight would increase by 25 % (causing even greater strain on our joints and skeleton). 7. The unique composition of the atmosphere: Oxygen is essential for the existence of higher forms of life. With a proportion of 21 % the atmosphere owns the correct percentage of oxygen. If the percentage had been appreciably larger, say more than 50 %, then man would suffer from oxygen poisoning (lung damage, reduced heart performance, changes in the retina of the eye, and reduced blood activity in the brain and the kidneys). And if the percentage of oxygen were too low, then body cells would suffer from a lack of oxygen. The brain is especially sensitive in this respect. On the other hand, if the percentage were as low as 10 %, it would not be possible to light a fire (e.g. furnaces, industry plants). The existing quantity of nitrogen is of crucial importance for living organisms. It ensures sufficient absorption of harmful radiation, the correct dilution of oxygen, and the correct thickness of the atmosphere. 8. The correct density of the atmosphere: If the air were less dense, we would be subjected to fatally large doses of ultra-violet and X-rays, and meteors that now burn up in the atmosphere would impact the earth’s surface. The density of the atmosphere depends on the mass of the earth, and on the surface temperature. Because of its reduced gravity, a smaller earth would not have been able to retain the required amount of air and water. The mass and gravitational attraction of the earth is exactly correct for holding the required quantities of oxygen, nitrogen, and carbon dioxide. The ambient temperatures are evened out, reducing extreme conditions, and the weather cycles can proceed accordingly. 9. The required quantity of ozone: Only a small part of the invisible ultra-violet rays of the sun penetrate down to the surface of the earth, thanks to a very special property of the atmosphere. In the stratosphere, 6 to 30 miles (10 to 50 km) high, ozone is found in extremely small quantities only. But this tenuous veil of ozone is however essential for life on earth, because it absorbs practically all the injurious ultra-violet rays. 10. The surface of the earth: The earth is remarkably smooth, even when the highest mountains and the deepest ocean trenches are taken into consideration. If the earth could be reduced to a sphere having a diameter of one meter, the unevenness would be only one millimeter above and below sea level. This means that fairly large areas of land surface are inhabitable. 11. The earth’s magnetic field: The magnetic field of the earth is not only very useful for navigation, but it also produces the magnetosphere located well above the stratosphere and serves as a protective shield by deflecting the injurious solar radiation known as the solar wind. 12. The earth – a watery planet: In conclusion we now discuss the most important feature of the earth which is absolutely essential for life, namely water. Without water, no life of any kind could exist. Water is not only found in the oceans, in lakes, and in rivers, but everywhere. In comparison to the wide plains of Mars, the stony deserts of the moon, and the craters of Mercury, the Sahara desert is a wet sponge. Water is found all over the earth, brought by clouds, now here, now there. Sometimes it rains and sometimes it snows, and even when the rains stay away in the deserts, nightly dews still bring moisture. The oceans are unique to the earth. They cover 71 % of the earth’s surface. The fact that this amount of water is here in liquid form cannot be over-emphasized. Most of the matter of the universe consists of hot gases (as in the stars), or is deeply frozen (for example on the outer planets). The oceans act as an enormous reservoir of heat. For this reason they have an important moderating effect on the climate. If the earth had less water, then temperature changes would be considerably greater. In addition, the oceans are an important and essential source of food. The continuous evaporation of water from the oceans, aided by the trade and other winds blowing over thousands of kilometers, irrigates the continents which would otherwise be desiccated. The water cycle enables multiple lifeforms to exist on earth, which would not have been possible without “the weather”. The present ratio between land and water areas on earth is not a random combination. If the quantity of water on earth were 10 % greater, then the sea level would be 300 m higher, flooding most of the continental areas. On the other hand, if the amount of water were less, the land areas would be much greater and the climate much worse, so that large regions would be arid. After being welcomed on board, airline passengers are usually given information about course, height, and outside temperature. At a height of approximately 33,000 ft. (10,000 m), the temperature of the air outside the cabin is a constant – 58°F (– 50 °C). You may not be aware of this fact, but the low temperature prevailing at heights of 3-12 miles (5 to 20 km), is essential for life on earth. Water vapor freezes at these heights because of the low temperature, and the resulting ice crystals continue to grow until they become so heavy that they fall towards the surface. In this way water is prevented from escaping into space, so that the earth will be wet and not dry out for thousands of years. Finally we want to mention a very important property of the water, which is an anomaly: i.e., water reaches its greatest density at a temperature of 39.2°F (4 °C) with a density of 1.0 g per cubic cm, and it becomes less dense at higher as well as lower temperatures. At 32°F (0 °C) the density of ice is 0.917 g per cubic cm. This is the reason why ice floats on water, which is the only substance that has these unusual properties. This means that aquatic organisms like fish can survive even the coldest winters in lakes, rivers, and dams. When a body of water freezes, the ice, being lighter, floats on the water, while the heavier water below does not become colder than 39.2°F (4 °C). Our earth is unique All in all we can say: The earth is well tempered and supportive to life, with regards to many parameters constructed in an optimal way. We have only mentioned and discussed some of the many conditions that are required for life on earth - the most important and most conspicuous geophysical, mechanical, thermal, and other tangible aspects. Each of the above-mentioned properties makes the earth unique. It is truly remarkable that all requirements are met on this one planet. All these conditions are mutually intertwined, making our planet ideally suitable for living organisms. Any unbiased observer would agree that all these features had been wisely planned and conceived. The huge number of fine-tuned parameters allows for only one conclusion which we are told in the Bible in Romans 1:20-21: “For the invisible things of Him from the creation of the world are clearly seen, being understood by the things that are made, even His eternal power and Deity; so that they are without excuse: Because, when they knew God, they glorified Him not as God, neither were thankful; but became vain in their imaginations, and their foolish hearts were darkened.” To those who think in their own ‘wisdom’ that all things came into being by random processes of evolution, God’s Word says: “Professing themselves to be wise, they became fools” (Roman 1:22). Who is the originator of the universe, the earth and of all life? God the Father transferred to His Son Jesus the assignment for creation. Therefore it is said of Jesus in the New Testament (Colossians 1:16-17): “He is the image of the invisible God... For by Him were all things created, that are in heaven, and that are in earth, visible and invisible, whether they be thrones, or dominions, or principalities, or powers: all things were created by Him, and for Him: And He is before all things, and by Him all things are held together.” Therefore in our world there is nothing that wasn’t created by the Lord Jesus. The huge universe with countless millions of galaxies as well as the minutest details of metabolic processes in a living cell is taken into consideration. Jesus not only is the creator and originator of the entire micro- and macrocosms; but He is also the ruler over all of it. A breathtaking thought Jesus is the one Who is existing since eternity and Who is the King of the kingdom of heaven. All power is given unto Me in heaven and in earth (Matthew 28:18). Can we perceive the following fantastic thought? The man on the cross of Calvary and the Creator of this world and of all life is the same person! In His unfathomable love to us He let Himself be crucified and He didn’t fight back so the door of heaven could be opened for us. Anyone who is rejecting this will lose all: “How shall we escape, if we neglect so great a salvation?” (Hebrew 2:3) But whoever receives (accepts) Him, will win all. Jesus said: ”He that hears my word, and believes on Him that sent Me, has everlasting life, … he is passed from death unto life” (John 5:24). Ask the Lord Jesus for forgiveness of all of your sins, so you will be forgiven and not come under the judgment of God. Accept Him as your personal Creator and Savior and follow Him. Director and Professor (retd.) Dr. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-3
Französisch: Unsere Erde – Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Notre Terre –Une planète exceptionnelle Aujourd’hui, les astronomes s’efforcent de découvrir des planètes dans d’autres galaxies. Parmi toutes les planètes et exoplanètes actuellement identifiées, il ne s’en trouve aucune qui ait quelque ressemblance avec la terre. Les conditions physiques, chimiques et astronomiques qui règnent sur la planète terre nous offrent des conditions de vie idéales. C’est ce que les connaissances scientifiques nous révèlent toujours plus clairement. Quelques faits sélectionnés mettront en évidence la nature unique de notre terre. Conditions nécessaires à l’habitabilité de la terre 1. Distance entre la terre et le soleil : nous nous mouvons à une distance d’à peu près 150 millions de kilomètres autour de notre astre central. La quantité d’énergie livrée par le soleil et son éloignement de la terre concordent de telle manière que, dans la plupart des régions de la terre, les températures varient de 0 à 40 degrés. Cette distance est optimale pour les processus biochimiques des cellules, et donc en particulier pour le maintien de la vie humaine. 2. Vitesse de rotation de la terre : si la terre tournait plus lentement, il en résulterait des différences climatiques extrêmes entre le jour et la nuit. Du côté ensoleillé règneraient, en raison de la longue irradiation, des températures d’une hauteur insupportable qui provoqueraient également un dessèchement de la surface terrestre. Par contre, le côté nocturne se refroidirait beaucoup trop. Une rotation plus rapide mènerait à des différences trop faibles entre le jour et la nuit et, par cela, diminuerait considérablement les variations nécessaires au climat. En raison de l’augmentation des forces centrifuges, il faudrait s’attendre à une perte de gaz dans l’espace. 3. Durée de l’année : la durée d’une année est bien adaptée à nos cycles de vie. Le temps de croissance est suffisant entre les semailles et la récolte. Quant à l’hiver, il n’est pas trop long et peut être géré en stockant des réserves alimentaires. D’autres exemples dans notre système planétaire présentent des cycles incompatibles à la vie. Pourrions-nous imaginer une année terrestre de 84 ans comme sur Uranus ou de 88 jours comme sur Mercure ? 4. Inclinaison de l’axe terrestre : pour avoir des conditions de vie favorables sur la terre, l’inclinaison de l’axe de rotation, par rapport au plan de trajectoire de la terre autour du soleil, est d’une signification essentielle. Des calculs scientifiques ont prouvé que seul le secteur étroit entre 23° et 24° permettait de réaliser des conditions favorables à la vie sur la plus grande partie de la surface terrestre. N’est-il pas remarquable que l’inclinaison réelle soit d’exactement 23 ½ degrés ? Une augmentation de l’angle d’inclinaison accentuerait le contraste entre l’hiver et l’été. 5. Dimension de la lune : la lune est à l’origine des marées. Les endroits recouverts de manière alternante par la marée enrichissent considérablement la diversité biologique. Une lune trop petite aurait des effets moins importants, tandis qu’une lune trop grande aurait pour résultat des inondations catastrophiques. La lune est absolument nécessaire à la stabilisation de l’inclinaison de l’axe terrestre. 6. Masse et grandeur de la terre : ces deux paramètres sont en harmonie, de sorte qu’ils génèrent, à la surface de la terre, une force d’attraction suffisant à maintenir une atmosphère. La gravitation de la lune, par exemple, ne suffit pas pour fixer une atmosphère. Avec son poids spécifique de 5, 52 g/cm3, la terre possède la matière la plus dense des planètes de notre système solaire. A densité moyenne égale, si le diamètre de la terre mesurait 20% de moins, elle n’aurait que la moitié de sa masse. A cause de la force de gravitation alors fortement réduite, la plus grande partie de l’atmosphère s’échapperait dans l’espace. Pour un diamètre supérieur de 25%, la masse de la terre doublerait, la pression de l’air augmenterait et notre propre poids serait de 25% plus élevé pour la même constitution physique (conséquences néfastes pour les articulations et le squelette). 7. Composition de l’atmosphère terrestre : l’oxygène est une condition de base pour les formes de vie développées. L’atmosphère contient la proportion idéale de 21% d’oxygène. Une teneur supérieure en oxygène (plus de 50%) conduirait, chez l’être humain, à une intoxication à l’oxygène (02) (atteinte des poumons, activité cardiaque réduite, irrigation sanguine du cerveau et des reins restreinte). Une teneur inférieure ne suffirait pas à l’approvisionnement des cellules. Le cerveau est particulièrement sensible au manque d’oxygène. Une teneur de 10% en oxygène ne permettrait plus de maintenir un feu allumé (par exemple pour le chauffage ou dans l’industrie). La teneur en azote existante est d’une grande importance pour les processus biologiques. Elle veille à une absorption suffisante de la radiation, à la dilution adéquate de l’oxygène et au volume nécessaire de la couche atmosphérique. 8. Densité de l’atmosphère terrestre : une densité trop faible ne suffirait pas à protéger contre les effets mortels des rayons ultraviolets et des rayons X, tout comme contre le bombardement permanent de grandes météorites. La densité de l’atmosphère est dépendante de la masse de la terre et de la température à sa surface. Si la terre avait une masse plus faible, la quantité nécessaire d’air et d’eau ne pourrait pas y être stabilisée, en raison de la réduction de la force d’attraction. Or l’attraction terrestre présente les paramètres nécessaires pour maintenir l’oxygène, l’azote et le gaz carbonique à la densité dont elle a besoin. L’atmosphère, dans son ensemble, a un effet modérateur sur les écarts de température, indispensable au climat. 9. Couche d’ozone nécessaire à la terre : les rayons ultraviolets à ondes courtes, non visibles (= rayons UV), n’atteignent la surface de la terre que pour une faible proportion, grâce à une propriété particulière de l’atmosphère. Dans toute la stratosphère, à une hauteur de 10 à 50 km, on trouve de l’oxygène triatomique O3 (ozone) à très faible densité. Pourtant ce voile d’ozone est indispensable à la vie terrestre, car il absorbe presque entièrement les rayons ultraviolets, nuisibles à la santé. 10. Surface de la terre : la terre est étonnamment uniforme. Malgré la hauteur des montagnes et les abysses des mers, la terre a un aspect remarquablement uniforme. Si la terre était une sphère d’un mètre de diamètre, les accidents de terrain ne mesureraient qu’un millimètre de part et d’autre du niveau de la mer. Ceci confère aussi la viabilité à de larges parties de la terre. 11. Champ magnétique de la terre : le champ magnétique n’est pas seulement utile à la navigation, il éloigne également de la terre les rayons nocifs appelés « vent solaire ». Le champ magnétique se place devant le « vent solaire » comme un bouclier de protection. 12. La terre – planète humide : nous arrivons maintenant à la caractéristique la plus importante de la terre, la condition absolument nécessaire à la vie – l’eau! Elle constitue la base fondamentale de tout type de vie. C’est pourquoi nous ne la trouvons pas seulement dans les mers et les océans, l’eau est partout. En comparaison avec les larges plaines de Mars, les déserts de pierre de la lune ou les cratères de Mercure, le Sahara lui-même est une éponge mouillée. L’eau se trouve à tous les points de la terre. Les nuages l’apportent ici et là. Il peut pleuvoir ou neiger, et là où la pluie est rare, c’est la rosée de la nuit qui apporte l’eau, même en plein désert. Les océans sont une particularité de la terre. Ils couvrent 71% de la surface terrestre. On ne soulignera pas assez que cette eau existe sous forme liquide. La plus grande partie de la matière dans l’univers est sous forme de gaz brûlant (les étoiles) ou à l’état surgelé (par exemple les planètes éloignées). Les océans font fonction de gigantesques accumulateurs de chaleur. Ils ont un important effet modérateur sur le climat. S’il y avait moins d’eau sur la terre, les variations de température seraient beaucoup plus importantes qu’elles ne le sont maintenant. De plus, les océans représentent des ressources alimentaires indispensables. Si l’évaporation continuelle au-dessus des mers n’avait pas lieu, et sans l’effet des vents qui soufflent sans relâche sur des milliers de kilomètres, les continents s’assècheraient entièrement en très peu de temps. La circulation de l’eau a une fonction vitale pour les organismes de notre planète et ne serait pas réalisable en l’absence de ce que nous appelons communément « le temps ». De même, la répartition actuelle des surfaces de terre ferme et d’eau n’est pas une combinaison due au hasard. Vu le profil existant de la surface terrestre, une augmentation de la quantité d’eau de 10% provoquerait une montée du niveau des mers de 300 mètres, et donc une submersion presque totale des continents. A l’inverse, une diminution semblable de la quantité d’eau entraînerait une forte extension des continents. Ceci mènerait à de graves détériorations du climat et à l’accroissement des régions désertiques. Les passagers d’un vol reçoivent, après les salutations du pilote, quelques indications sur la route, l’altitude de vol et la température extérieure. A 10 000 mètres d’altitude, la température extérieure indiquée est de -50°. Avons-nous déjà réfléchi au fait que ce froid extrême à une altitude de 5 à 20 km est indispensable à la vie ? A cette hauteur, la vapeur d’eau se transforme en cristaux de glace, qui s’accumulent tout d’abord, puis retombent en raison de la pesanteur. De cette façon, l’évaporation de l’eau dans l’espace est retenue comme par un système de blocage. Par conséquent, même au cours des milliers d’années à venir, la terre ne pourra pas s’assécher. Nous en venons finalement à une autre qualité très importante de l’eau qui est en même temps son anomalie : à 4 °C, l’eau atteint sa plus grande densité de 1,0 g/cm3. Une augmentation ou une diminution de la température entraînent une diminution de la densité. La glace à 0°C a une densité de 0 ,917 g/cm3. Comme elle est plus légère que l’eau, elle flotte. Cette particularité extraordinaire, qui n’existe que pour l’eau, est indispensable pour que la vie dans le milieu aquatique (lacs, rivières, étangs) soit encore possible en hiver. Si une étendue d’eau gèle, la glace, plus légère, flotte à la surface. Au-dessous s’accumule l’eau spécifiquement plus lourde, à 4°C, où les poissons survivent. Notre terre est unique En résumé, nous pouvons dire que la terre est une planète bien tempérée et favorable à la vie et, en ce qui concerne de nombreux paramètres, d’une conception optimale. Nous n’avons examiné que quelques-unes des conditions les plus importantes et les plus évidentes du domaine géophysique, mécanique, thermique et matériel et nous avons constaté que notre terre n’est à nulle autre pareille ! C’est la combinaison unique de tous ces détails et leur imbrication réciproque qui rendent la vie possible sur la terre. Cette terre est idéalement adaptée à la vie. La conclusion ne s’impose-t-elle pas à l’observateur sans préjugé que tout a été conçu de manière sage et prévoyante ? Tous ces paramètres, exactement combinés les uns avec les autres, nous conduisent à une seule conclusion, que la Bible nous révèle aussi dans Romains 1, 20-21 : « Car, depuis la création du monde, les perfections invisibles de Dieu, sa puissance éternelle et sa divinité se voient dans ses œuvres quand on y réfléchit. Ils n’ont donc aucune excuse, car alors qu’ils connaissent Dieu, ils ont refusé de lui rendre l’honneur que l’on doit à Dieu et de lui exprimer leur reconnaissance. » La Parole de Dieu dit de ceux qui, dans leur « intelligence », croient que tout est dû aux processus fortuits de l’évolution : « Ils se prétendent intelligents, mais ils sont devenus fous. » (Romains 1, 22) Qui est l’auteur de l’univers, de la terre et de la vie ? Dieu, le Père, a chargé Son Fils Jésus-Christ de les créer. C’est pourquoi il est dit de Jésus dans le Nouveau Testament (Colossiens 1, 15-17) : « Il est l’image du Dieu que nul ne voit…Car c’est en Lui qu’ont été créées toutes choses dans les cieux comme sur la terre, les visibles, les invisibles…Oui, par Lui et pour Lui tout a été créé. » Dans notre monde, il n’y a donc rien qui n’ait été créé par le Seigneur Jésus. Y compris le cosmos immense avec ses millions de galaxies, tout comme les plus infimes détails dans le fonctionnement d’une cellule vivante. Jésus n’est pas seulement le Créateur et l’Auteur de l’ensemble du microcosme et du macrocosme, Il a aussi la suprématie sur tout. Une pensée hallucinante Jésus est Celui qui était de toute éternité. Il est le Roi du royaume céleste. Toute puissance Lui a été donnée dans le ciel et sur la terre (Matthieu 28, 18). Pouvons-nous saisir cette pensée hallucinante ? L’homme sur la croix de Golgotha et le Créateur du monde et de la vie sont une seule et même personne ! Dans son amour insondable envers nous, Il s’est laissé crucifier à cause de nos péchés, afin que les portes du ciel s’ouvrent pour nous. Celui qui Le rejette perd tout : « Comment pourrons-nous échapper au châtiment si nous négligeons un si grand salut ? » (Hébreux 2,3). Mais celui qui L’accepte gagne tout. Jésus a dit : « Celui qui écoute ce que Je dis et qui place sa confiance dans le Père qui m’a envoyé, possède, dès à présent, la vie éternelle et il ne sera pas condamné ; il est déjà passé de la mort à la vie. » (Jean 5, 24). Demandez le pardon de vos péchés au Seigneur Jésus afin de pouvoir échapper au jugement de Dieu, recevez-le comme votre Créateur et Sauveur personnel et suivez-Le. Directeur et Professeur Dr.-Ing. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-4
Niederländisch: Unsere Erde - Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Onze aarde -Een buitengewone planeet Met grote inspanningen aan onderzoek, zoeken astronomen vandaag naar planeten in andere sterrensystemen. Onder de tot nu toe geregistreerde planeten en exoplaneten (dat zijn planeten die draaien om andere planeten dan de zon) werd er tot nog toe ook niet één planeet gevonden, die ook maar iets op de aarde leek. De natuurkundige, chemische en astronomische condities op onze aarde bieden ons regelrecht unieke gunstige woonvoorwaarden. Dit komt met grote duidelijkheid naar voren ten aanzien van moderne natuurwetenschappelijke inzichten. Aan de hand van enkele uitgekozen punten zal de unieke gesteldheid van onze aarde naar voren gebracht worden: Noodzakelijke voorwaarden voor de bewoonbaarheid van de aarde 1. De juiste afstand tot de zon: Wij bewegen ons met een afstand van ongeveer 150 miljoen kilometer van onze centrale ster, de zon. De door de zon geleverde hoeveelheid energie en de afstand van de aarde tot de zon zijn zó op elkaar afgestemd, dat er in de meeste gebieden van de aarde temperaturen heersen tussen 0 en 40°C. Dit is precies die nauwe marge, die voor biochemische processen van de cellen en daarmee voor de instandhouding – in het bijzonder van het menselijk leven – optimaal is. 2. De juiste snelheid van de omwenteling van de aarde: Zou de aarde wezenlijk langzamer roteren, dan zouden er extreme klimaatverschillen tussen dag en nacht zijn. Overdag zou er als gevolg van een langdurige zonnestraling onverdraaglijk hoge temperaturen ontstaan, die bovendien een uitdroging van het aardoppervlak zouden veroorzaken. En de nachten zouden daarbij te sterk afkoelen. Een nog snellere omwenteling van de aarde zou tot geringere temperatuursverschillen tussen dag en nacht leiden en daarmee het noodzakelijke weerpatroon aanzienlijk beperken. Vanwege de stijging van de centrifugale (middelpuntvliedende) krachten zou met een verlies van gas in de kosmos rekening moeten worden gehouden. 3. De juiste lengte van het jaar: De lengte van een jaar is goed afgestemd op onze levenscyclus. Tussen zaaitijd en oogst ontstaat er een voldoende groeitijd. En de winter is niet te lang, om hem te kunnen overbruggen door voorraden. Andere voorbeelden in ons planetensysteem tonen ons in dit opzicht voor het leven onmogelijke cyclussen. Zouden we ons een aarde van 84 jaren zoals op Uranus of van 88 dagen zoals op Mercurius kunnen voorstellen? 4. De juiste schuine stand van de aarde: Om verder tot gunstige leefvoorwaarden op de aarde te komen, is de schuine stand van de rotatie as op het vlak van de omloopbaan van de aarde rond de zon van belangrijke betekenis. Wetenschappelijke berekeningen hebben aangetoond, dat slechts in het smalle gebied van 23° tot 24° het grootst mogelijke deel van de aardoppervlakte leefbare voorwaarden bevat. Zien we niet, dat de daadwerkelijke schuine stand precies 23 ½ graad bedraagt? Een vergroting van de hoek van de schuine stand zou bijv. de tegenstelling tussen zomer en winter buitengewoon versterken. 5. De juiste grootte van de maan: De maan bewerkt eb en vloed bij de zeeën. De gedeeltelijk ondergelopen getijden bassins, verrijken de diversiteit van het leven aanzienlijk. Een te kleine maan zou te geringe uitwerkingen hebben en een te grote maan zou tot voortdurende catastrofale overstromingen leiden. Beslist noodzakelijk is de maan voor de stabilisering van de schuine stand van de aardas. 6. De juiste massa en grootte van de aarde: Deze beide waardes zijn zó op elkaar afgestemd, dat er op het aardoppervlak een aantrekkingskracht heerst, die voldoende is om een atmosfeer vast te houden. De zwaartekracht van de maan bijv. is niet voldoende om een atmosfeer te binden. Met een specifiek gewicht van 5,52 g/cm3 heeft de aarde de dichtste materie van alle planeten van ons zonnestelsel. Zou de doorsnee van de aarde 20 procent kleiner zijn, dan zou de aarde bij dezelfde gemiddelde dichtheid slechts de halve massa hebben. Door de aanzienlijk geringere zwaartekracht zou het grootste deel van de atmosfeer in de kosmos ontsnappen. Bij 25 procent verhoging van de diameter zou de massa van de aarde zich verdubbelen, de luchtdruk stijgen en ons eigen gewicht zou bij dezelfde lichaamsbouw ongeveer 25 procent hoger zijn (sterkere belasting van de gewrichten en van het skelet). 7. De unieke samenstelling van de atmosfeer van de aarde: Voor hogere levensvormen is de zuurstof een fundamentele voorwaarde. Met 21 procent bezit de atmosfeer de juiste portie zuurstof. Bij een hoger zuurstofgehalte (boven 50 procent) zou het bij de mensen tot een O2 vergiftiging komen (beschadiging van de longen, verminderde hartfunctie, beperkte hersenen- en nierendoorbloeding), en bij een minder deel zouden de cellen te weinig zuurstof krijgen. De hersenen zijn in het bijzonder gevoelig tegen O2 gebrek. Bij 10 procent zuurstofgehalte zou men geen vuur meer brandend kunnen houden (bijv. ovens, industriële apparatuur). Het voorhanden zijnde stikstofgehalte is voor de biologische processen van beslissende betekenis. Het zorgt voor een voldoende stralingsopname, voor de juiste verdunning van de zuurstof en voor de benodigde dichtheid van de atmosfeer. 8. De juiste dichtheid van de atmosfeer van de aarde: Bij een te geringe dichtheid zou de bescherming tegen een dodelijke, sterke inwerking van ultraviolet- en röntgenstralen als ook tegen het voortdurende bombardement van aanmerkelijk grote meteorieten niet voldoende zijn. De dichtheid van de atmosfeer is afhankelijk van de massa van de aarde en van de temperatuur op de oppervlakte. Zou de aarde een geringere massa hebben, dan zou door de geringere aantrekkingskracht de vereiste hoeveelheid aan lucht en water niet vastgehouden kunnen worden. Maar de aantrekkingskracht van de aarde is juist zó vastgesteld dat ze zuurstof, stikstof en kooldioxide in de dichtheid kan vasthouden, zoals precies nodig is. De atmosfeer als geheel heeft een balancerend effect op de vorming van temperatuurcontrasten en is noodzakelijk voor de weersomstandigheden. 9. De noodzakelijke ozonbescherming van de aarde: De niet zichtbare korte golf ultraviolette straling (= UV straling) van de zon bereikt, dankzij een bijzondere eigenschap van de atmosfeer, slechts een klein gedeelte van het aardoppervlak. In de hele stratosfeer, dus op een hoogte van 10 tot 50 kilometer, komt de ozon (O3, heeft drie atomen zuurstof) in buitengewone dichtheid voor, maar deze ozonsluier is voor het bestaan van het leven op aarde van essentieel belang. Omdat hij in het bijzonder de voor de gezondheid schadelijke ultraviolette straling bijna helemaal absorbeert. 10. De oppervlakte van de aarde: Ondanks het hoogste gebergte en de diepste diepzeetroggen lijkt de aarde opmerkelijk glad. Wanneer de aarde een kogel van een meter doorsnee zou zijn, zouden de oneffenheden slechts een millimeter aan beide zijden van de zeespiegel bedragen. Ook daardoor wordt bewerkt, dat andere delen van de aarde bewoonbaar zijn. 11. Magneetveld van de aarde: Het magneetveld is niet slechts behulpzaam voor de navigatie. Het leidt in het bijzonder elke schadelijke straling, die als zonnewind aangeduid wordt, van de aarde weg. Het magneetveld belemmert de doortocht van de zonnewind als een beschermend schild. 12. De aarde – een natte planeet: We komen nu bij het belangrijkste kenmerk van de aarde en de absoluut noodzakelijke voorwaarde voor het leven – dat is het water! Het vormt de beslissende grondslag voor elk soort van het leven. Water vinden we daarom niet slechts daar, waar de oceanen en zeeën zijn, maar overal. In vergelijking met de verre gebieden van Mars, de steenwoestijnen van de maan of de kraters van Mercurius is zelfs de Sahara nog een natte spons. Water vinden we dus op elke plaats van de aarde. De wolken brengen het snel hierheen en snel daarheen. Soms regent het, soms sneeuwt het. En waar het een lange tijd niet regent, daar brengt de dauw van de nacht het water zelfs in de woestijnen. De oceanen zijn een unieke bijzonderheid van de aarde. Ze bedekken 71 procent van het aardoppervlak. Dat dit water in vloeibare vorm voorkomt, kan niet genoeg benadrukt worden. De meeste materie in het heelal komt of in de vorm van hete gassen (in de sterren) of in bevroren toestand (bijv. in verre planeten) voor. De oceanen werken als een gigantisch warmtereservoir. Ze hebben een belangrijk nivellerend effect op het klimaat. Minder water op de aarde zou aanzienlijk grotere temperatuursschommelingen tot gevolg hebben dan nu het geval is. De oceanen vormen bovendien een belangrijke en onontbeerlijke voedingsbron. Als geen onophoudelijke verdamping boven de zeeën zouden zijn en de krachtige, voortdurend waaiende winden boven duizenden kilometers, dan zouden in korte tijd de continenten helemaal uitgedroogd zijn. De circulatie van het water werkt voor de organismen op onze planeet levensonderhoudend en zou „zonder weer“ niet te realiseren zijn. Ook de ogenblikkelijke afstemming van land- en wateroppervlak op de aarde is geen toevallige combinatie. Bij het voorhanden zijnde profiel van het aardoppervlak zou al een toename van 10 procent waterhoeveelheid een stijging van de zeespiegel van 300 meter bewerken en daarmee tot een bijna complete overstroming van de continenten leiden. En omgekeerd, zou de overeenkomstige vermindering van de hoeveelheid water een grote toename van de continenten beïnvloeden. Dit zou echter een rampzalige klimatologische verslechtering met zich meebrengen en de woestijngebieden laten groeien. Wie met het vliegtuig onderweg is, ontvangt na de begroeting door de piloot informatie over koers, vlieghoogte en buitentemperatuur. Op 10.000 meter hoogte wordt steeds de buitentemperatuur van -50o C genoemd. Hebben we er wel eens aan gedacht, dat deze extreme koude op 5 tot 20 kilometer hoogte voor ons leven noodzakelijk is? Op deze hoogte bevriest de waterdamp tot ijskristallen, die vervolgens aangroeien en daarna door de zwaartekracht naar beneden vallen. Op deze manier wordt de verdamping van water in de kosmos regelrecht als een blokkade verhinderd. Ook over duizenden jaren kan het daarom niet tot uitdroging van de aarde komen. Ten slotte willen we nog op een belangrijke eigenschap van het water wijzen, namelijk zijn onregelmatigheid: Bij 4°C bereikt het water met 1,0 g/cm3 de hoogste dichtheid. Zowel met toenemende als ook met afnemende temperatuur neemt de dichtheid af. IJs van 0 °C heeft een dichtheid van 0,917 g/cm3. Het is gemakkelijker als vloeibaar water en drijft daarom. Deze buitengewone eigenschappen, die slechts het water heeft, vereist dat het leven in het water (zeeën, rivieren, vijvers) ook in de koude winter mogelijk is. Wanneer water bevriest, blijft het lichtere ijs boven. Onder verzamelt zich het specifieke zwaarste water van 4°C, waarin de vissen overleven. Onze aarde is uniek Al met al kunnen we zeggen: De aarde is een goed gehumeurde en bewoonbare planeet, die optimaal geschapen werd. We hebben hier een aantal van de belangrijkste en opvallendste geofysische, mechanische, thermische en materiële voorwaarden besproken en daarbij vastgesteld: Onze aarde is uniek! De unieke combinatie van al deze details en hun onderlinge samenhang maakt het leven op aarde überhaupt pas mogelijk. Deze aarde is precies op maat voor de mens geschapen. Komt de onpartijdige waarnemer hier niet tot de conclusie dat alles wijs en vooruitziend geschapen is? De veelvoud van precies op elkaar afgestemde parameters laat slechts de enige conclusie toe, die de Bijbel ons ook in Romeinen 1: 20-21 noemt: „Want van de schepping van de wereld af worden wat van Hem niet gezien kan worden, Zijn eeuwige kracht en Goddelijkheid, uit Zijn werken met inzicht doorzien -, opdat zij niet te verontschuldigen zijn, omdat zij, hoewel zij God kennen, Hem als God niet verheerlijkt of gedankt hebben“. Aan diegenen, die in hun ‚schranderheid‘ geloven dat alles toe te schrijven is aan toevallige processen van de evolutie, zegt Gods Woord: “Bewerend wijzen te zijn, zijn zij dwaas geworden” (Romeinen 1:22). Wie is de Schepper van het heelal, van de aarde en van al het leven? God de Vader gaf aan Zijn Zoon, de Heer Jezus, de scheppingsopdracht. Daarom staat er van de Heer Jezus in het Nieuwe Testament (Kolosse 1:16-17): „Hij is het beeld van de onzichtbare God ... want in Hem zijn alle dingen geschapen in de hemelen en op de aarde, de zichtbare en de onzichtbare ... alle dingen zijn door Hem en tot Hem geschapen. En Hij is vóór alle dingen en alle dingen bestaan samen in Hem”. In onze wereld bestaat er dus niets, wat niet door de Heer Jezus geschapen werd. Het reusachtige heelal met zijn miljarden sterrenstelsel is hier ook meegerekend net zoals de kleinste details in het proces van een levende cel. De Heer Jezus is niet slechts de Schepper van de hele micro- en macrokosmos, Hij heeft ook de soevereiniteit over alle dingen. Een adembenemende gedachte De Heer Jezus is Degene, Die van eeuwigheid af was en de Koning van de hemel is. Hem is alle macht in de hemel en op de aarde gegeven (Mattheüs 28:18). Kunnen we de volgende adembenemende gedachte bevatten? De Man aan het kruis van Golgotha en de Schepper van deze wereld en al het leven is Eén en Dezelfde Persoon! In Zijn onuitwisbare liefde tot ons liet Hij Zich voor onze zonden kruisigen en verweerde Zich niet, zodat de deur van de hemel voor ons kon opengaan. Wie dat verwerpt, verliest alles: „Hoe zullen wij ontkomen als wij zo’n grote behoudenis veronachtzamen?” (Hebreeën 2:3). Wie Hem aanneemt, wint alles. De Heer Jezus zei: „Wie Mijn Woord hoort en gelooft Hem, Die Mij gezonden heeft, die heeft eeuwig leven, . . . hij is van de dood overgegaan in het leven“ (Johannes 5:24). Vraagt u de Heer Jezus om vergeving van al uw zonden, zodat u in het oordeel van God kunt bestaan. Neem Hem als uw persoonlijke Schepper en Redder aan en volg Hem. Directeur en professor Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-27
Polnisch: Unsere Erde - Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Nasza Ziemia -Nadzwyczajna planeta Dużym nakładem pracy badawczej astronomowie poszukują dzisiaj planet w innych systemach gwiezdnych. Wśród wszystkich dotąd zarejestrowanych planet i egzoplanet (planet istniejących poza systemami planetarnymi) nie znaleziono żadnej, chociażby w przybliżeniu podobnej do Ziemi. Warunki fizyczne, chemiczne i astronomiczne naszej Ziemi stwarzają nam prawie jednorazowe, najkorzystniejsze warunki mieszkalności. W obliczu współczesnych wyników badań naukowych staje się to coraz bardziej oczywiste. Na podstawie kilku tylko wybranych aspektów przedstawimy te szczególne cechy charakterystyczne planety Ziemi: Warunki konieczne dla mieszkalności Ziemi 1. Odpowiednia odległość Ziemi od Słońca: Poruszamy się w odległości 150 milionów km od naszej centralnej gwiazdy, od Słońca. Dostarczana energia promieniowania słonecznego i odległość od Słońca są wzajemnie tak dalece uzależnione, że na większości powierzchni Ziemi panują temperatury w przedziale od 0° do 40° C. To jest właśnie optymalny, wąski zakres temperatur, w którym zachodzą biochemiczne procesy w komórkach organizmów, a zatem procesy utrzymania ludzkiego organizmu przy życiu. 2. Odpowiednia szybkość obrotowa Ziemi: Gdyby Ziemia obracała się znacznie wolniej, pomiędzy dniem i nocą wystąpiłyby na Ziemi ekstremalne różnice klimatyczne. W ciągu dnia, na skutek długotrwałego nasłonecznienia, wystąpiłyby nieznośnie wysokie temperatury, które ponadto powodowałyby znaczne wysuszenie powierzchni Ziemi. Na nocnej stronie występowałoby z kolei silne ochłodzenie. Znacznie szybszy obrót Ziemi powodowałby zmniejszenie różnic temperatury pomiędzy nocą a dniem. Następstwem tego byłby negatywny wpływ na zjawiska klimatyczne. Zwiększyłaby się również siła odśrodkowa, co skutkowałoby wyrzuceniem gazów w przestrzeń kosmiczną. 3. Odpowiedni czas trwania roku: Czas trwania roku jest skorelowany z naszymi cyklami życia. Pomiędzy siewem i zbieraniem plonów istnieje konieczny czas na wegetację. Z kolei zima nie jest zbyt długa, aby zgromadzone zasoby nie wyczerpały się przed nowymi zbiorami. W tym sensie, inne przykłady z naszego układu planetarnego świadczą o tym, że występujące tam cykle byłyby bardzo niekorzystne dla naszego życia. Czy możemy sobie wyobrazić, by jeden ziemski rok trwał 84 lata, jak na Uranie, lub 88 dni, jak na Merkurym? 4. Odpowiednie nachylenie osi Ziemi: Do tworzenia korzystnych warunków życia na Ziemi w decydujący sposób przyczynia się nachylenie osi obrotu naszej planety do płaszczyzny obiegu wokół Słońca. Naukowe obliczenia wykazały, że w bardzo ograniczonym zakresie, od 23° do 24°, możliwie największa część powierzchni Ziemi posiada najbardziej korzystne warunki dla życia. Czy to nie jest godne uwagi, skoro rzeczywiste nachylenie osi obrotu Ziemi wynosi 23 ½ stopnia? Zwiększenie stopnia nachylenia osi Ziemi powiększyłoby m. in. znacznie różnice klimatyczne pomiędzy latem a zimą. 5. Odpowiednia wielkość Księżyca: Księżyc powoduje zjawiska odpływu i przypływu wód w morzach. Regularne zalewanie obszarów w czasie przypływu i następnie odpływu wód wzbogaca wielorakość form życia. Zbyt mały Księżyc miałby znikomą moc oddziaływania, zaś większy Księżyc powodowałby katastrofalne skutki powodziowe. Księżyc jest koniecznie potrzebny do stabilizacji nachylenia osi obrotu Ziemi. 6. Odpowiednia masa i wielkość Ziemi: Te dwie wielkości są tak skorelowane, że na powierzchni Ziemi panuje siła przyciągania, która nie pozwala na ucieczkę atmosfery. Siła przyciągania Księżyca np. nie wystarcza na utrzymanie na nim atmosfery. Ciężarem właściwym 5,52 g/cm³ Ziemia posiada największą gęstość materii z wszystkich planet naszego układu planetarnego. Gdyby średnica naszej planety była o 20 procent mniejsza, miałaby przy tej samej gęstości tylko połowę swojej masy. To oznaczałoby znacznie mniejszą siłę grawitacji i ucieczkę atmosfery w kosmos. Przy średnicy o 25 procent większej Ziemia miałaby dwukrotnie większą masę, zwiększone ciśnienie atmosferyczne, a ciężar naszego ciała, przy takiej samej budowie, byłby o 25 procent większy (co oznacza większe obciążenie stawów i kośca). 7. Unikatowy skład ziemskiej atmosfery: Tlen jest podstawowym warunkiem istnienia wyższych form życia. Udział tlenu w składzie atmosfery wynosi 21 procent i jest tym samym optymalny dla organizmu człowieka. Przy wyższej zawartości tlenu w powietrzu (powyżej 50 procent) dochodzi do zatrucia dwuatomową cząsteczką O2 (uszkodzenie płuc, zmniejszenie wydolności serca, ograniczenie ukrwienia mózgu i nerek), natomiast przy mniejszym poziomie zawartości tlenu w powietrzu dochodzi do niedotlenienia komórek organizmu. Przy 10 procentowej zawartości tlenu w powietrzu nie można utrzymać płomienia ognia np. w piecach, w urządzeniach przemysłowych. Zawartość azotu w powietrzu posiada decydujące znaczenie w procesach biologicznych. Reguluje procesy pochłaniania promieniowania, rozcieńczenie tlenu w powietrzu i objętość atmosfery. 8. Odpowiednia gęstość ziemskiej atmosfery: Przy niewystarczającej gęstości atmostera nie chroniłaby skutecznie przed śmiertelnie silnym działaniem promieniowania ultrafioletowego i rentgenowskiego, jak też przed ciągłym bombardowaniem znacząco dużych meteorytów. Gęstość atmosfery zależna jest od masy Ziemi i temperatury na jej powierzchni. Gdyby Ziemia miała mniejszą masę, nie mogłaby utrzymać potrzebnej ilości powietrza i wody z powodu mniejszej siły przyciągania. Siła przyciągania ziemskiego jest jednak tak ustalona, że utrzymuje tlen, azot i dwutlenek węgla w takiej gęstości, jaka jest nam właśnie potrzebna. Atmosfera jako całość oddziaływuje wyrównawczo wobec istniejących różnic temperaturowych i jest koniecznie potrzebna dla kształtowania zjawisk pogodowych. 9. Potrzebna dla Ziemi warstwa ozonu: Niewidoczne, krótkofalowe promieniowanie ultrafioletowe (= promieniowanie UV) słońca tylko w nieznacznej ilości dociera do powierzchni naszej planety dzięki szczególnej właściwości atmosfery. W całej stratosferze, w warstwie od 10 km do 50 km, występuje trójatomowa cząsteczka tlenu O₃ (ozon) w wyjątkowo małej gęstości, ale ta otoczka ozonowa jest nieodzowna dla ziemskiego życia, gdyż prawie w całości absorbuje szkodliwe dla zdrowia promieniowanie ultrafioletowe. 10. Powierzchnia Ziemi: Powierzchnia Ziemi jest relatywnie równa. Pomimo najwyższych gór i głębokich rowów oceanicznych jest nawet wyjątkowo równa. Gdyby Ziemia była kulą o średnicy jednego metra, nierówności powierzchni wyniosłyby tylko po jednym milimetrze ponad lub poniżej poziomu morza. Również to powoduje, że wielkie obszary Ziemi są zamieszkałe. 11. Pole magnetyczne Ziemi: Pole magnetyczne Ziemi jest nie tylko pomocne w nawigacji; powoduje, że szczególnie szkodliwe promieniowanie słoneczne, zwane wiatrem słonecznym, kierowane jest od Ziemi. Pole magnetyczne jest jak tarcza chroniąca Ziemię. 12. Ziemia - mokra planeta: Dochodzimy do najważniejszego przymiotu naszej planety a dla życia absolutnie koniecznego warunku – na Ziemi występuje woda! Stanowi ona decydującą podstawę dla każdego rodzaju życia. Z tego powodu woda znajduje się zatem nie tylko tam, gdzie są oceany i morza. Woda jest wszędzie. W porównaniu z równinami Marsa, kamienistymi pustyniami Księżyca albo kraterami Merkurego, nawet Sahara jest jak gąbka nasiąknięta wodą. Wodę znajdujemy w każdym punkcie Ziemi. Chmury transportują ją raz tu, raz gdzie indziej. Raz pada deszcz, raz znowu pada śnieg; tam gdzie długo nie padało, wodę przynosi nocą rosa, nawet na pustyniach. Oceany są jedyną w swoim rodzaju osobliwością Ziemi. Pokrywają 71 procent powierzchni planety. Trzeba mocno podkreślić, że woda jest w stanie płynnym. Większość materii wszechświata istnieje w formie gorących gazów (w gwiazdach) albo nisko zmrożonym stanie (np. zewnętrzne planety). Oceany pełnią rolę gigantycznego magazynu ciepła. Efektem jest szczególnie ważne wyrównywanie klimatu. Następstwem mniejszej ilości wody na Ziemi byłoby występowanie o wiele wyższych wahań temperaturowych niż te, które teraz obserwujemy. Oceany są ponadto ważnym, niezbywalnym źródłem pokarmowym. Gdyby nie było ciągłego parowania na powierzchniach mórz oraz silnych wiatrów, wiejących ciągle na przestrzeni tysięcy kilometrów, kontynenty byłyby w krótkim czasie całkowicie wysuszone. Cyrkulacja wody na naszej planecie utrzymuje życie w organizmach, które „bez pogody” byłoby nie do zrealizowania. Konfiguracja lądów i wód na powierzchni Ziemi nie jest przypadkową kombinacją. Przy obecnym profilu powierzchni wystarczy 10 procentowy wzrost objętości wód, aby poziom lustra wody wzrósł o 300 metrów i zalał prawie całkowicie kontynenty. Odwrotnie, takie 10 procentowe uszczuplenie objętości wód spowodowałyby znaczne powiększenie powierzchni kontynentów. To jednak spowodowałoby zgubne zmiany klimatyczne i znaczny przyrost obszarów pustynnych. Podróżujący samolotem otrzymują, po przywitaniu, informacje o kursie i wysokości lotu oraz o zewnętrznej temperaturze. Na wysokości 10 000 metrów podaje się, że temperatura zewnętrzna wynosi minus (–) 50 ºC. Czy pomyśleliśmy przy tym kiedyś, że to ekstremalne zimno w obszarze od 5 do 20 kilometrów wysokości jest konieczne dla naszego życia? Na tych wysokościach marznie para wodna, tworząc kryształy lodu, które najpierw rosną i następnie, na skutek działania siły ciężkości, opadają. W ten sposób zablokowana jest ucieczka wody w kosmos. Nawet na przestrzeni wielu tysięcy lat nie dojdzie, na tej drodze, do wyschnięcia Ziemi. Ponadto chcemy wskazać na bardzo ważną właściwość wody – na jej anomalię; Przy 4º C woda osiąga największą gęstość 1,0 g/cm³. Zarówno przy wzroście jak też przy spadku temperatury gęstość wody maleje. Lód w temperaturze 0º C posiada gęstość 0,917 g/cm³. Lód jest lżejszy od ciekłej wody i pływa po jej powierzchni. Te wyjątkowe właściwości, które charakteryzują tylko wodę, są potrzebne, aby życie możliwe było w wodzie również zimą. Ryby przeżywają pod lodem w wodzie o temperaturze 4º C. Nasza Ziemia jest jedyna w swoim rodzaju Możemy spokojnie twierdzić: Ziemia jest życzliwą i przyjazną życiu planetą, która optymalnie ukształtowana została pod względem mnóstwa parametrów. Dyskutowaliśmy tu tylko o kilku ważniejszych i oczywistych warunkach geofizycznych, mechanicznych, termicznych i materiałowych, stwierdzając przy tym; Nasza Ziemia jest unikatowa! Dopiero jednorazowa kombinacja wszystkich tych detali i ich wzajemne powiązanie czyni możliwym życie na Ziemi. Ziemia została przystosowana do życia. Czy objektywnemu obserwatorowi nie nasuwa się wręcz wniosek, że wszystko zostało skoncypowane mądrze i przewidująco? Wielość dokładnie wzajemnie skorelowanych parametrów prowadzi nas do jednego wniosku, który znajdujemy również w Biblii (List do Rzymian 1,20-21): „Albowiem od stworzenia świata niewidzialne jego przymioty – wiekuista Jego potęga oraz bóstwo – stają się widzialne dla umysłu przez Jego dzieła, tak że nie mogą wymówić się od winy. Ponieważ, choć Boga poznali, nie oddali Mu czci jako Bogu ani mu nie dziękowali, lecz znikczemnieli w swoich myślach i zaćmione zostało bezrozumne ich serce.” Tym, którzy w swojej „mądrości” wierzą, iż wszystko przypisać należy przypadkowym procesom ewolucji, Bóg odpowiada tymi słowami: „Podając się za mądrych, stali się głupimi.” (List do Rzymian 1,22). Kto jest stwórcą wszechświata, Ziemi i życia? Bóg Ojciec zlecił swojemu synowi, Jezusowi, stworzenie Wszechświata. Dlatego w Nowym Testamencie czytamy (List do Kolosan 1,15-17): „On jest obrazem Boga niewidzialnego... bo w Nim zostało wszystko stworzone: i to w niebiosach, i to, co na ziemi, byty widzialne i niewidzialne,... Wszystko przez Niego i dla Niego zostało stworzone. On jest przed wszystkim i wszystko w Nim ma istnienie.” Wobec tego w naszym świecie nie istnieje nic, co nie zostało stworzone przez Niego. Zarówno ogromny wszechświat z niezliczonymi miliardami galaktyk, jak i najmniejszy detal w procesie żywej komórki. Jezus jest nie tylko stwórcą całego mikro- i makrokosmosu; on ma również władzę nad wszystkim. Myśl zapierająca dech w piersiach Jezus jest tym, który od wieczności był i który jest królem niebieskiego królewstwa. Jemu dana jest wszelka władza w Niebie i na Ziemi (Ewangelia Mateusza 28,18). Możemy sobie wyobrazić taką myśl zapierającą dech w piersiach? Ten człowiek na krzyżu Golgoty i stwórca tego świata, wszelkiego życia, to jedna i ta sama osoba! W jego niezgłębionej miłości do nas nie bronił się i pozwolił się ukrzyżować za nasz grzech, aby dla nas otwarła się brama Nieba. Kto to odrzuci, utraci wszystko: „jakże my unikniemy [kary], jeśli nie będziemy się troszczyć o tak wielkie zbawienie?” (List do Hebrajczyków 2,3). Kto Jego jednak przyjmie, uzyska wszystko. Jezus powiedział: „Kto słucha słowa Mego i wierzy w Tego, który mnie posłał, ma życie wieczne i nie idzie na sąd, lecz ze śmierci poszedł do życia” (Ewangelia Jana 5,24). Proście Pana Jezusa o przebaczenie wszystkich swoich grzechów, abyście przetrwali sąd Boży, przyjmijcie Go jako osobistego stwórcę i zbawiciela, i podążajcie za Nim. Dyr. i Prof. a. D. Dr.-Ing. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-20
Russisch: Unsere Erde - Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Наша Земля -необыкновенная, уникальная планета Сегодня астрономы-исследователи с большой интенсивностью пытаются найти в других звёздых системах планету, похожую на нашу. Но до сих пор среди уже открытых и зарегистрированных планет и экзопланет не было найдено хоть что-нибудь приближённо похожее на Землю. Астрономические, физические и химические параметры, характеризирующие нашу родную планету, создают для людей и всего живого на земле единственно благоприятные условия для жизни. В свете современных естественнонаучных познаний это становится всё более и более очевидным. Вот только несколько из многих фактов, указывающих на неповторимость нашей планеты. Необходимые условия для существования жизни на Земле 1. Оптимальная удалённость от Солнца. Наша планета вращается вокруг нашего светила на расстоянии примерно 150 млн. километров от него. Расстояние между солнцем и землёй и количество солнечной энергии, достигающей земли, так точно соотносятся между собой, что температура на большей части земной поверхности находится в пределах от 0° до 40° Цельсия. И это как раз тот небольшой оптимальный диапазон температур, который необходим для биохимических процессов, протекающих в живой клетке, что в свою очередь и поддерживает существование всего живого на земле, в том числе особенно человека. 2. Оптимальная скорость вращения Земли вокруг своей оси. Если бы земля вращалась медленнее, тогда значительно большей была бы температурная разница между днём и ночью. Следствием более продолжительного дневного солнечного нагрева стало бы экстремальное высыхание земной поверхности, а продолжительные ночи привели бы к экстремальному её охлаждению. Ускорение же вращения земли вокруг своей оси привело бы наоборот к уменьшению разницы дневных и ночных температур, что тоже сказалось бы на необходимых для жизни метеорологических изменениях. Кроме того, и что особенно важно, ускорение вращения привело бы в силу центробежных явлений к постепенной потере значительной части земной атмосферы. 3. Оптимальная скорость вращения Земли вокруг солнца и связанная с этим продолжительность года. Продолжительность земного года оптимально соответствует нашим жизненным циклам. Между севом и жатвой имеется достаточное для созревания время. Зима не такая долгая, чтобы не хватило заготовленных запасов. Другие планеты нашей солнечной системы в этом смысле демонстрируют нам совершенно невозможные для жизни циклы. Можете ли вы себе представить, чтобы земной год длился 84 года, как, например, на Уране или 88 дней, как на Меркурии? 4. Оптимальный наклон земной оси. Если и дальше рассуждать о благоприятных условиях существования жизни на Земле, то необходимо сказать об имеющем также огромное значение наклоне земной оси вращения по отношеню к плоскости земной орбиты. Математические расчёты показывают, что на большей части земной поверхности благоприятные для жизни условия могут иметься при наклоне земной коры только в узком диапазоне от 23° до 24°. И разве не удивительно, что действительно наклон земной оси составляет 23,5°! Например, увеличение угла наклона привело бы к огромной разнице метеорологических явлений между летом и зимой. 5. Оптимальный размер луны. Луна ответственна за морские приливы и отливы на Земле. Попеременное обводнение прибрежных ареалов в значительной мере обогащают в них разнообразие фауны и флоры. Маленькая луна не имела бы такого влияния, тогда как большая, наоборот, приводила бы к постоянным катастрофическим наводнениям. Луна также необходима для стабилизации угла наклона земной оси. 6. Оптимальные размер и масса Земли. Эти два показателя так точно соответствуют друг другу, что Земля обладает такой силой притяжения, которая достаточна для удержания земной атмосферы. Например, именно по этой причине луна не могла бы иметь своей атмосферы, даже если бы она там могла появиться. Такой специфический показатель, равный 5,52 г/см3, даёт основание считать, что Земля в отличие от всех других планет солнечной системы обладает материей самой высокой плотности. Если бы диаметр Земли был на 20% меньше, то при той же плотности материи её масса была бы вполовину меньше. Это в свою очередь привело бы к значительному уменьшению сил гравитации, а значит и к потери большей части атмосферы. При увеличении же земного диаметра на 25% масса Земли удвоилась бы, возросло бы давление воздуха и при том же росте наш вес увеличился бы на 25% (большие нагрузки на суставы и на всю костную систему). 7. Единственный в своём роде оптимальный химический состав земной атмосферы. Для высших форм живой материи кислород является основным жизненным элементом. В составе земной атмосферы его доля равна 21%. При более высокой концентрации кислорода человек испытывает так называемую кислородную интоксикацию (отравление) с поражением лёгких, ослаблением сердечной деятельности, недостаточным кровоснабжением мозга и почек. Снижение же его концентрации приводит к недостаточному снабжению кислородом клеток организма. К дефициту кислорода особенно чувствительны клетки центральной нервной системы. Далее, при концентрации кислорода в атмосфере в 10% не были бы возможны процессы горения. Другим очень важным элементом для биологических живых существ является азот. В его функции входят также – поглощение космического излучения, поддержание необходимой концентрации кислорода и толщины атмосферы. 8. Оптимальная плотность земной атмосферы. При низкой плотности атмосферы защита земной жизни от смертельного воздействия ультрафиолетового и рентгеновского излучения, а также от постоянной бомбардировки достаточно крупными метеоритами была бы невозможной. Плотность атмосферы зависит от её состава, массы Земли и от температуры земной поверхности. Если бы масса Земли был меньше, то в силу недостаточной силы притяжения Земля не могла бы удерживать в своей атмосфере необходимое количество воздуха и водяных паров. Но сила земной гравитации как раз и имеет именно такую величину, какая необходима для поддержания должной плотности атмосферы и необходимой для жизни на земле концентрации в ней кислорода, азота и углекислого газа. Кроме того, атмосфера как целое способствует сбалансированному контрасту температур, что в свою очередь является необходимым фактором формирования погоды на планете. 9. Необходимость озонового слоя в атмосфере Земли. Невидимое коротковолновое ультрафиолетовое излучение, исходящее от Солнца, благодаря одной особенности атмосферы достигает земной поверхности лишь в незначительном количестве. Во всей толще стратосферы, то есть на высоте от 10 до 50 километров, трёхатомный кислород О3 (озон) представлен в виде чрезвычайно тонкого слоя, но именно эта озоновая вуаль просто незаменима для существования земной жизни, поскольку она почти полностью поглощает вредоносное для здоровья ультрафиолетовое излучение. 10. Поверхность Земли. Несмотря на высочайшие горные массивы (например, Гималаи) и глубочайшие морские впадины (например, Мариинская впадина в Тихом океане) поверхность Земли можно всё-таки назвать ровной. Если представить себе нашу Землю в виде шара диаметром в 1 метр, то все эти высоты и глубины составляли ли бы только 1 мм. в ту и другую сторону от уровня моря. Благодаря также и этому обстоятельству большая часть нашей планеты пригодна к проживанию. 11. Магнитное поле Земли. Магнитное поле необходимо не только в целях навигации, но оно отражает ещё то вредное излучение, которое называется солнечным ветром. Магнитное поле является своего рода защитным щитом Земли от солнечного ветра. 12. Земля – «мокрая» планета. Сейчас мы подошли к самому важному обозначению нашей планеты, к абсолютно необходимой предпосылке существования жизни – это вода! Она есть важнейшая основа любой формы жизни. Поэтому воду мы находим не только в морях и океанах, но везде, где есть жизнь. В сравнении с просторными равнинами Марса, каменистыми пустынями Луны или кратерами Меркурия даже Сахару можно сравнить с губкой, пропитанной водой. Таким образом, воду мы находим в любой точке нашей планеты. Облака разносят её повсюду: где-то идёт дождь, где-то снег; даже и в пустынях, где продолжительное время не бывает дождей, по ночам вода выпадает на поверхности в виде росы. Океаны являются уникальной особенностью Земли, они покрывают 71% её поверхности. Невозможно переоценить тот факт, что вода на Земле находится в жидкой форме. Материя Вселенной в большинстве своём представлена в виде газов и плазмы (в звёздах) или в глубоко замороженном виде (на удалённых планетах). Океаны действуют как гигантские аккумуляторы тепла и играют важную роль в стабилизации и уравновешивании климата на планете. Если бы воды было меньше, то это привело бы к значительно большим скачкам температуры. Кроме того, океаны – это важный, незаменимый и нескончаемый источник питания. Не будь испарений воды с поверхности морей и океанов и постоянных сильных ветров, переносящих огромные массы водяных паров на тысячи километров, тогда в течение короткого времени поверхность всех континентов превратилась бы в пустыни. Циркуляция воды является абсолютным фактором, поддерживающим жизнь всех живых организмов на нашей планете, а реализуется она в свою очередь всеми выше названными предпосылками, способствующими существованию на Земле «погоды». Необходимо также отметить, что имеющееся сейчас соотношение суши и морской поверхности на Земле, не случайная комбинация. При существующем профиле земной поверхности увеличение массы воды всего на 10% привело бы к поднятию уровня моря на 300 метров, что стало бы причиной катастрофических наводнений и затопления огромных территорий. При обратной же ситуации, то есть при уменьшении поверхности морей и океанов, размер суши возрос бы многократно и произошло бы необратимое изменение климата и опустынивание континентов. Если вы когда-нибудь летали самолётом, то вы знаете, что командир экипажа после приветствия сообщает пассажирам о курсе, высоте полёта и температуре за бортом. На высоте 10 000 метров постоянно называется наружная температура -50 °C. Задумывались ли вы при этом, что этот экстремальный холод на высотах от 5 до 20 километров также необходим для поддержания жизни на Земле. На этой высоте водяной пар превращается в снежные кристаллы, которые сращиваются между собой, под своей тяжестью падают на некоторую высоту и образует таким образом своего рода опять же защитный слой, блокирующий испарение воды в космическое пространство, что не привело к иссушению Земли ни в прошлом, и чего не произойдёт с ней и в будущем. И наконец, отметим ещё очень важную особенность воды, а именно, её аномалии. При 4°C вода достигает своей высшей плотности в 1 г/cм3. С повышением или снижением температуры плотность воды уменьшается. Лёд при температуре 0 °C имеет плотность 0,917 г cм3. То есть он легче воды и поэтому плавает на её поверхности. Эта удивительная особенность, имеющаяся только у воды, необходима для того, чтобы в водоёмах (морях, реках, озёрах) жизнь была бы возможной и в холодные зимы. Когда водоём замерзает, лёгкий лёд остаётся на поверхности, а вода под ним имеет температуру 4 °C, при которой рыбы и другие живые организмы выживают. Наша Земля уникальна В общем и целом, можно сказать: Земля – хорошо обогретая и благоприятная для жизни планета, которая относительно и других многих параметров оптимально создана. Мы обсудили здесь только некоторые из самых важных и самых очевидных геофизических, механических, тепловых и материальных условий и установили при этом: Наша земля уникальна! Неповторимая комбинация всех этих деталей и их взаимная интеграция делают жизнь на земле вообще возможной. Наша планета действительно идеально «подогнана» для существования жизни. Поэтому – не подводя т ли непредвзятого наблюдателя все вышеупомянутые факты к выводу о том, что всё это было мудро и предусмотрительно задумано и создано? Да, именно так – множество точно согласованных друг с другом параметров подводит нас только к одному-единственному выводу, о котором можно прочитать в Библии в Послании к Римлянам 1:20-21: «Ибо невидимое Его, вечная сила Его и Божество от создания мира чрез рассматривание творений видимы… Но как они, познавши Бога, не прославили Его, как Бога, и не возблагодарили, но осуетились в умствованиях своих». К тем, кто «осуетился в умствованиях своих» и приписывает всё случайным процессам эволюции, Бог обращается со следующими словами: «Называя себя мудрыми, обезумели» (Рим. 1:22). Кто же Творец Вселенной, Земли и всего живого на земле? Бог Отец поручил Сыну Своему Иисусу сотворение мира сего, и подтверждением тому являются строки из Нового Завета, посвящённые Иисусу: «Ибо Им создано всё, что на небесах и что на земле, видимое и невидимое… – всё Им и для Него создано. И Он есть прежде всего, и всё Им стоит» (Кол. 1:16,17). В нашем мире, таким образом, нет ничего, что было бы создано не Иисусом Христом. В понятие всё включается, как и необозримый космос с его миллиардами галактик, так и мельчайшие детали строения живой клетки и процессов, протекающих в ней. Иисус Христос не только Творец всего макро- и микрокосмоса, но Ему также принадлежит и верховенство над всем этим. Размышления, захватывающие дух Иисус Христос – это Тот, Кто был, есть и будет в вечности, Он Царь небес. Ему дана всякая власть на небе и на земле (Матф. 28:18). Я хочу обратиться к вам со следующим захватывающим дух утверждением. Сможете ли вы его понять? Человек, распятый на кресте на Голгофе, и Творец этого мира и всего живого – это одна и та же Личность! В своей неистребимой любви к нам, ради искупления наших грехов Он, как Агнец, не сопротивляясь, принёс Себя в жертву, дал распять Себя на кресте, открыв для нас тем самым дверь на небеса. Кто отвергнет это, потеряет всё: «…как мы избежим, вознерадевши о толиком спасении?» (Евр. 2:3). Кто признает и примет Его – «выиграет» всё, спасётся. Иисус говорит: «…слушающий слово Моё и верующий в Пославшего Меня имеет жизнь вечную…, (тот) перешёл от смерти в жизнь» (Иоан. 5:24). Просите Господа Иисуса о прощении всех ваших грехов, чтобы быть оправданным Судом Божьим, признайте Его своим личным Творцом и Спасителем и следуйте за Ним. Профессор,доктор технических наук Вернер Гитт
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-1
Spanisch: Unsere Erde - Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Nuestra Tierra -Un planeta extraordinario Con gran esfuerzo investigador los astrónomos están tratando de encontrar planetas y otros sistemas estelares. Entre todos los planetas y exoplanetas registrados hasta el momento no han encontrado ni uno solo que al menos se parezca en algo a la tierra. Las condiciones físicas, químicas y astronómicas reinantes en nuestro planeta-hogar nos proveen de unas condiciones de vida extraordinariamente favorables. Los conocimientos científicos modernos lo están dejando cada vez más claro. Mediante algunos puntos escogidos vamos a destacar las propiedades únicas de nuestra tierra: Condiciones necesarias para que la tierra sea habitable 1. La distancia correcta de la tierra al sol: Giramos con una distancia de aproximadamente 150 millones de kilómetros alrededor de nuestra estrella central. La cantidad de energía suministrada por el sol y la distancia de la tierra al sol, concuerdan y armonizan de tal forma que en la mayor parte de las regiones de la tierra reinan temperaturas de entre 0 y 40°C. Este es precisamente el estrecho margen que es el óptimo para los procesos bioquímicos de las células y, por lo tanto, para la conservación de la vida – especialmente la vida humana. 2. La velocidad de rotación correcta de la tierra: Si la tierra girara considerablemente más lenta, entonces se producirían diferencias climáticas extremas entre el día y la noche. En el lado de la tierra donde es de día habría temperaturas elevadísimas insoportables por la larga duración de la irradiación, lo cual, además, contribuiría a una deshidratación de la superficie de la tierra. El lado donde es de noche, por el contrario, se enfriaría demasiado. Si la tierra girara más rápidamente, la diferencia de temperatura entre el día y la noche sería menor, lo cual diminuiría considerablemente las variaciones climáticas necesarias. El aumento de las fuerzas centrifugas ocasionaría la pérdida de gases al espacio. 3. La duración correcta de un año: La duración de un año se ajusta muy bien a nuestros ciclos vitales. Entre la siembra y la cosecha hay suficiente tiempo para el crecimiento. Por otra parte, el invierno no es demasiado largo como para no poder superarse con la ayuda de provisiones. Otros ejemplos en nuestro sistema planetario nos muestran ciclos incompatibles con la vida. ¿Acaso podemos imaginarnos que un año terrestre durase 84 años, tal y como es el caso en Urano, o que durara sólo 88 días como en Mercurio? 4. La inclinación correcta del eje terrestre: Para las condiciones de vida favorables, es de suma importancia la inclinación del eje de rotación con respecto al plano de la órbita que describe alrededor del Sol. Los cálculos científicos han mostrado que solamente dentro del estrecho marco de 23° hasta 24° se obtienen condiciones de vida favorables para la mayor parte posible de la superficie terrestre. ¿No nos asombra que la inclinación sea justamente de 23,5°? Si el ángulo de inclinación fuera mayor, el contraste entre verano e invierno aumentaría considerablemente, entre otras cosas. 5. El tamaño óptimo de la luna: La luna origina las mareas en los mares. Las cuencas marítimas inundadas con regularidad enriquecen considerablemente la diversidad de la vida. Una luna demasiado pequeña no tendría influencia suficiente y una luna demasiado grande originaría constantes inundaciones catastróficas. La luna es absolutamente necesaria para estabilizar la inclinación del eje terrestre. 6. La masa y el tamaño terrestre correctos: Estos dos valores armonizan de tal forma q ue en la superficie terrestre reina una fuerza de atracción o fuerza de gravedad que es suficiente para retener la atmósfera. La fuerza de gravedad de la luna, por ejemplo, no es suficiente como para retener una atmósfera. Con su peso específico de 5,52 g/cm3, la tierra tiene la materia más densa de todos los planetas de nuestro sistema solar. Si el diámetro de la tierra fuese un 20 % más pequeño, tendría sólo la mitad de la masa, pero con la misma densidad media. Entonces la fuerza de gravitación sería considerablemente menor, de modo que la mayor parte de la atmósfera se evadiría en el espacio. Si el diámetro fuese un 25 % mayor, entonces la masa terrestre se duplicaría, la presión atmosférica subiría y nuestro peso corporal ascendería en un 25 %, sin haber cambiado nuestra constitución (eso sería una mayor carga para las articulaciones y el esqueleto). 7. La composición única de la atmósfera terrestre: Una condición fundamental necesaria para las formas de vida más desarrolladas es el oxígeno. Con un 21 % la atmósfera posee la cuota adecuada. Si la concentración de oxígeno fuera mayor (por encima del 50 %), el hombre sufriría una intoxicación por el oxígeno (O2), lo cual dañaría el pulmón, disminuiría la potencia del corazón y mermaría la circulación de la sangre en el cerebro y en los riñones. Si el porcentaje de oxígeno en la atmósfera fuera inferior, entonces el abastecimiento de oxígeno en las células sería insuficiente. El cerebro es especialmente sensible en lo que respecta a una carencia de O2. Si la concentración de oxígeno fuera tan solo de un 10 % sería imposible mantener ardiendo un fuego (p. ej. en estufas o instalaciones industriales). El contenido de nitrógeno es esencial para los procesos biológicos. El nitrógeno hace que la radiación sea absorbida en la medida suficiente, también hace que el porcentaje de oxígeno sea rebajado adecuadamente y además origina el espesor necesario de la atmósfera. 8. La densidad correcta de la atmósfera terrestre: Si la densidad fuera menor, faltaría la protección contra los rayos ultravioleta y los rayos X mortales y también estaríamos expuestos al bombardeo de meteoritos de tamaño considerable. La densidad de la atmósfera depende de la masa terrestre y de la temperatura reinante en la superficie. Si la tierra tuviera una masa menor, la cantidad necesaria de aire y agua no podría ser retenida por causa de la fuerza de gravitación inferior. Pero la fuerza de gravitación de la tierra está calculada de tal forma que puede retener el oxígeno, nintrógeno y dióxido de carbono dentro de la densidad, según las necesidades precisas. La atmósfera en su totalidad ejerce un efecto moderador con respecto a los extremos en las temperaturas y es indispensable para el clima. 9. La capa de ozono necesaria para la tierra: Una propiedad especial de la atmósfera nos protege de los rayos ultravioletas de onda corta e invisibles que irradia el sol. En toda la estratosfera, o sea a una altura de 10 a 50 km, el oxígeno triatómico (O3) está presente con una densidad extraordinariamente baja, pero este velo de ozono es imprescindible para la existencia de la vida terrestre, porque absorbe casi en su totalidad la radiación ultravioleta dañina para la salud. 10. La superficie de la tierra: La tierra es asombrosamente lisa. A pesar de las más altas cordilleras y de las más profundas fosas oceánicas, el aspecto de la tierra es notablemente plano. Si la tierra fuese una bola con un diámetro de un metro, entonces los desniveles constituirían solamente un milímetro a ambos lados del nivel del mar. Gracias a este hecho la tierra es habitable en muchas partes. 11. El campo magnético de la tierra: A parte de ser útil para la navegación, el campo magnético desvía especialmente los rayos dañinos denominados viento solar. El campo magnético actúa como un escudo contra el viento solar. 12. La tierra – un planeta húmedo: La característica más importante de la tierra y la condición absolutamente necesaria para que haya vida en ella es el agua. Es la base fundamental para cualquier forma de vida. Por eso no solamente encontramos agua donde están los océanos y mares, sino en todas partes. En comparación con las extensas llanuras de Marte, los pedregales de la Luna o los cráteres de Mercurio, aún el Sáhara es una esponja húmeda. En cada punto de la tierra hallamos agua. Las nubes la traen y la llevan de aquí para allá. A veces llueve, a veces nieva; y donde no llueve durante mucho tiempo, el rocío de la noche lleva el agua incluso hasta los desiertos. Los océanos son otra particularidad única de la tierra. Cubren el 71 % de la superficie de la tierra. Es importantísimo destacar que esta agua está ahí en forma líquida. La mayor parte de la materia en el universo se halla en forma de gases muy calientes (en las estrellas) o en estado ultracongelado (p.ej. en los planetas exteriores). Los océanos son gigantescos almacenes de calor. Tienen un importante efecto compensador para el clima. Si tuviéramos menos agua sobre la tierra, el efecto serían variaciones en las temperaturas mucho mayores de las que tenemos hoy. Los oceanos son además una fuente alimentaria indispensable. Si no existiese la constante evaporación por encima de los mares, ni los fuertes y constantes vientos a lo largo de miles de kilómetros, los continentes se secarían completamente en muy poco tiempo. La circulación del agua conserva la vida de los organismos en nuestra tierra y no se realizaría sin “el tiempo meteorológico”. El repartimiento actual entre superficies de tierra firme y superficies de agua tampoco es una casualidad. Si la cantidad de agua aumentara tan sólo en un 10 %, el ascenso del nivel del mar sería de 300 metros, lo cual causaría la inundación casi total de los continentes. Si ocurriera el caso contrario, o sea la disminución de la cantidad de agua, el efecto sería una mayor extensión de los continentes. Pero esto originaría un deterioro climático y un aumento de las zonas desérticas. Cuando viajamos en avión, después de saludarnos el piloto, nos notifica la ruta prevista, altura de vuelo y la temperatura en el exterior. A 10.000 metros de altura el dato que nos dan es siempre el mismo: 50° bajo cero. ¿Alguna vez nos hemos parado a pensar que este frío extremo a una altura de entre 5 y 20 km es vital y absolutamente necesario para nosotros? En estas alturas el vapor del agua se congela formándose cristales de hielo que al principio van creciendo y luego descienden por la fuerza de gravedad. De esta forma queda impedida la evaporación del agua al espacio. Así se bloquea la pérdida de agua y la tierra no se seca, aún pasando miles de años. Finalmente me gustaría destacar una propiedad del agua muy importante. Se trata de una anomalía: Cuando el agua tiene una temperatura de 4°C alcanza su mayor densidad, es decir, 1,0 g/cm³. Ya sea que aumente o que disminuya la temperatura, la densidad entonces disminuye. El hielo con una temperatura de 0°C tiene una densidad de 0,917 g/cm³. Pesa menos que el agua líquida y por eso flota. Estas propiedades únicas del agua son necesarias para conservar la vida en lagos, ríos y lagunas, aún en los inviernos fríos. Cuando un depósito natural de agua se hiela, el hielo que es más ligero se queda arriba. Abajo se acumula el agua específicamente más pesada de 4°C, y allí los peces pueden sobrevivir. Nuestra tierra es única Resumiendo podemos decir que la tierra es un planeta agradablemente temperado y apto para la vida; un planeta confeccionado óptimamente teniendo en cuenta muchos parámetros diferentes. Aquí sólo hemos mencionado algunas de las más evidentes e importantes condiciones geofísicas, mecánicas, térmicas y materiales. Y nos habremos dado cuenta de que nuestra tierra es especial y única. La combinación extraordinaria de todos estos detalles y su compenetración es lo que posibilita la vida sobre la tierra. Esta tierra está hecha a medida para la vida. La conclusión que se impone al observador imparcial es que todo está concebido sabiamente y con un propósito específico. La multitud de parámetros que armonizan con tanta precisión entre sí, sólo permiten una única conclusión; y es la misma que la Biblia explica en Romanos 1:20-21: “Porque las cosas invisibles de él, su eterno poder y deidad, se hacen claramente visibles desde la creación del mundo, siendo entendidas por medio de las cosas hechas, de modo que no tienen excusa. Pues habiendo conocido a Dios, no le glorificaron como a Dios, ni le dieron gracias, sino que se envanecieron en sus razonamientos, y su necio corazón fue entenebrecido.” A aquellos que en su propia “sabiduría” creen que todo esto hay que atribuirlo al azar en los procesos evolutivos, la Palabra de Dios les dice: “Profesando ser sabios, se hicieron necios” (Romanos 1:22). ¿Quién es el Creador del universo, de la tierra y de la vida? Dios el Padre entregó a Su Hijo Jesucristo el cometido de la creación. Por eso el Nuevo Testamento dice de Jesús en Colosenses 1:16-17: “Él es la imagen del Dios invisible... porque en él fueron creadas todas las cosas, las que hay en los cielos y las que hay en la tierra, visibles e invisibles; ... todo fue creado por medio de él y para él. Y él es antes de todas las cosas, y todas las cosas en él subsisten.” En nuestro mundo, por lo tanto, no hay nada que no haya sido creado por Jesús. Esto abarca tanto el inmenso cosmos con sus millones y millones de galaxias, como los finos detalle 5,52 g s en los procesos dentro de una célula viva o la estructura de un átomo. Jesús no es solamente el autor de todo el micro y macrocosmos, sino que tiene la autoridad sobre todo. Un pensamiento sensacional Jesucristo es aquel que es desde la eternidad y él es el Rey del reino de los cielos. A Él le es dada toda potestad en el cielo y en la tierra (Mateo 28:18). ¿Somos capaces de concebir el siguiente pensamiento? ¡Que el hombre clavado en la cruz del Gólgota y el Creador de este mundo y de toda vida es la misma Persona! En su amor insondable hacia nosotros se dejó crucificar y no se defendió, para que la puerta al cielo se pudiera abrir para nosotros. El que desecha esto, lo pierde todo: “¿Cómo escaparemos nosotros si tuviéremos en poco una salvación tan grande?” (Hebreos 2:3). Pero el que le recibe a Él, lo gana todo: “El que oye mi palabra, y cree al que me envió, tiene vida eterna; ... ha pasado de muerte a vida” (Juan 5:24). Pida perdón al Señor Jesucristo por todos sus pecados, para que no sea condenado en el juicio de Dios, y recíbale como Creador y Salvador personal y sígale. Dr.-Ing. Werner Gitt Profesor retirado
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-22
Tschechisch: Unsere Erde - Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Naše Země - úžasná planeta Astronomové dnes s velkým nasazením hledají planety v jiných hvězdných soustavách. Zatím ale mezi dosud registrovanými planetami a exoplanetami žádnou ani vzdáleně podobnou naší Zemi nenašli. Fyzikální, chemické a astronomické podmínky na naší domovské planetě Zemi nám nabízejí naprosto jedinečné, příznivé podmínky k životu. To je z pohledu moderních přírodovědeckých poznatků čím dál zřetelnější. Jedinečnou povahu naší Země si můžeme ukázat na několika vybraných bodech: Nezbytné podmínky pro obyvatelnost Země 1. Správná vzdálenost od Slunce: Pohybujeme se ve vzdálenosti asi 150 milionů kilometrů od naší centrální hvězdy. Množství energie dodávané Sluncem a vzdálenost Země od Slunce jsou navzájem vyladěny tak, že se na většině zemského povrchu teploty pohybují mezi 0 a 40 °C. To je právě takové úzké rozpětí, které je optimální pro biochemické procesy buněk a tím také pro zachování života – zejména toho lidského. 2. Správná rychlost otáčení Země: Pokud by Země rotovala podstatně pomaleji, tak by mezi dnem a nocí vznikaly extrémní klimatické rozdíly. Na straně přivrácené ke Slunci by v důsledku delšího ozařování nastávaly nesnesitelně vysoké teploty, které by vedly k vysychání zemského povrchu. Odvrácená strana by se naopak silně ochlazovala. Rychlejší otáčení Země by vedlo k menším teplotním rozdílům mezi dnem a nocí a to by silně omezovalo nezbytné klimatické procesy. V důsledku vzrůstu odstředivých sil by docházelo k úniku plynů atmosféry do okolního prostoru. 3. Správná délka roku: Délka jednoho roku je dobře nastavena z hlediska našich životních cyklů. Mezi setbou a žněmi vzniká období, které postačuje k růstu. Zima zase není příliš dlouhá a dá se překlenout zásobami. Jiné příklady v našem planetárním systému nám v tomto ohledu ukazují cykly, které jsou pro život nemožné. Zkusme si jen představit pozemský rok o délce 84 let jako u Uranu nebo 88 dní jako na Merkuru! 4. Správný sklon zemské osy: Další z příznivých podmínek pro život na Zemi, a to zásadně důležitou, je sklon rotační osy k rovině dráhy Země kolem Slunce. Z vědeckých výpočtů vyplývá, že jen úzký rozsah od 23° do 24° umožňuje, aby na maximálně velké části zemského povrchu byly podmínky příznivé pro život. Není to pozoruhodné, že skutečný sklon činí právě 23 ½ stupně? Zvětšení sklonu by např. výrazně zesílilo rozdíl mezi létem a zimou. 5. Správná velikost Měsíce: Měsíc ovlivňuje příliv a odliv na mořích. Střídavě zaplavované pobřežní oblasti obohacují v podstatné míře rozmanitost života. Příliš malý Měsíc by měl jen nepatrný vliv a příliš velký by vedl k neustálým katastrofickým záplavám. Měsíc je také nezbytně nutný ke stabilizaci sklonu zemské osy. 6. Správná hmotnost a velikost Země: Tyto dvě hodnoty jsou navzájem nastaveny tak, že na povrchu Země je přitažlivá síla, která dokáže udržet atmosféru. Přitažlivá síla Měsíce např. na udržení atmosféry nestačí. Hodnotou specifické hmotnosti 5,52 g/cm3 je Země nejhustší ze všech planet naší sluneční soustavy. Pokud by byl průměr Země o 20 procent menší, měla by při stejné průměrné hustotě jen poloviční hmotnost. Gravitační síla by tak byla podstatně menší a většina atmosféry by zmizela ve vesmírném prostoru. Při průměru větším o 25 procent by hmotnost Země byla dvojnásobná, tlak vzduchu by se zvýšil a naše vlastní váha by při stejné stavbě těla byla o 25 procent vyšší (větší zatížení údů a kostry). 7. Jedinečné složení atmosféry Země: Základním předpokladem pro vyšší formy života je kyslík. Atmosféra ho obsahuje 21 procent, což je ten správný podíl. Při vyšším obsahu kyslíku (přes 50 procent) by u člověka došlo ke kyslíkové otravě (poškození plic, snížení výkonu srdce, omezení prokrvení mozku a ledvin), kdežto při nižším podílu by buňky byly zásobovány kyslíkem nedostatečně. Zejména mozek je na nedostatek O2 velmi citlivý. Pokud by obsah kyslíku byl pouze 10 procent, nebylo by možné udržovat žádný oheň (např. pece, průmyslová zařízení). Stávající obsah kyslíku má pro biologické procesy rozhodující význam. Zajišťuje postačující absorpci záření, správné naředění kyslíku a potřebné vlastnosti atmosféry. 8. Správná hustota atmosféry Země: Při příliš nízké hustotě by ochrana proti smrtelně nebezpečnému ultrafialovému a rentgenovému záření, jakož i proti trvalému bombardování malými meteority byla nedostatečná. Hustota atmosféry závisí na hmotnosti Země a na teplotě jejího povrchu. Pokud by Země měla menší hmotnost, a tedy i menší přitažlivou sílu, nemohla by udržet potřebné množství vzduchu a vody. Přitažlivost Země je ale nastavena právě tak, že může udržet kyslík, dusík a kysličník uhličitý v hustotě, jaká je právě potřebná. Atmosféra jako celek má vyrovnávací efekt při vytváření teplotních rozdílů a je nezbytná pro tak potřebné střídání počasí. 9. Nezbytná ozónová vrstva Země: Neviditelné krátkovlnné ultrafialové záření (= UV-záření) ze Slunce se k povrchu Země dostává díky zvláštní vlastnosti atmosféry jen z malé části. Stratosféra – oblast atmosféry ve výšce 10 až 50 km – totiž obsahuje tříatomový kyslík O3 (ozón), který životu nebezpečné ultrafialové záření téměř úplně pohlcuje. Ozónu se ve stratosféře nachází jen velmi malé množství, přesto je ozónová vrstva pro existenci pozemského života zcela nezbytná. 10. Povrch Země: I přes nejvyšší pohoří i nejhlubší mořské příkopy se Země jeví jako pozoruhodně hladká. Pokud by Země byla koulí o průměru jeden metr, měly by nerovnosti z obou stran úrovně moře velikost pouhého jednoho milimetru. I tím je dáno, že rozsáhlé části Země jsou obyvatelné. 11. Magnetické pole Země: Magnetické pole Země nemá význam jen pro navigaci; především od Země odvrací škodlivé záření, které se označuje jako sluneční vítr. Magnetické pole tak vůči slunečnímu větru funguje jako ochranný štít. 12. Země – mokrá planeta: A nyní přicházíme k nejdůležitějšímu znaku Země, který je absolutně nezbytným předpokladem života – a to je voda! Voda tvoří rozhodující základ pro každou formu života. Vodu proto nenacházíme jen tam, kde jsou oceány a moře, nýbrž úplně všude. V porovnání s rozsáhlými rovinami Marsu, kamenitými pouštěmi Měsíce nebo krátery Merkuru je dokonce i samotná Sahara něco jako mokrá houba. Vodu nacházíme opravdu na každém místě Země. Mraky ji přenášejí sem a tam. Jednou prší, jindy sněží; a i tam, kde dlouho neprší – jako např. na pouštích – přináší vodu noční rosa. Oceány jsou jedinečnou zvláštností Země. Pokrývají 71 procent zemského povrchu. Že se tato voda nachází v tekuté formě, se nedá dost dobře zdůraznit. Většina hmoty ve vesmíru se totiž nachází buď ve formě žhavých plynů (ve hvězdách) nebo v hluboce zmrzlém stavu (např. vnější planety). Oceány působí jako gigantické zásobníky tepla. Mají důležitý vyrovnávací efekt na počasí. Méně vody na Zemi by mělo za následek podstatně vyšší kolísání teploty než je tomu nyní. Kromě toho jsou oceány důležitým a nepostradatelným zdrojem potravy. Kdyby zde nebylo ustavičné odpařování nad hladinami moří a silné, trvalé větry vanoucí tisíce kilometrů daleko, tak by během krátké doby došlo k vysušení kontinentů. Cirkulace vody je pro organismy na naší planetě životně důležitá a bez „počasí“ by se nedala uskutečnit. Rovněž současné nastavení velikosti vodních ploch a souše na Zemi není žádná náhodná kombinace. Při daném profilu zemského povrchu by zvýšení množství vody jen o 10 procent znamenalo vzestup úrovně moře o 300 metrů, což by vedlo k téměř úplnému zatopení kontinentů. Naopak, odpovídající snížení množství vody by znamenalo výrazné zvětšení kontinentů. To by ale přineslo neblahé zhoršení klimatu a vedlo k rozšíření pouštních oblastí. Když někdo cestuje letadlem, dostane po přivítání od pilotů informace o kursu, výšce letové hladiny a venkovní teplotě. Dozvíme se, že ve výšce 10 000 metrů je venkovní teplota -50 °C. Napadlo nás přitom někdy, že tento extrémní chlad ve výškách od 5 do 20 km je pro nás životně důležitý? V této výšce vodní pára mrzne do formy ledových krystalků, které se postupně zvětšují a potom díky zemské přitažlivosti klesají. Tímto způsobem – funguje je to přímo jako určitá blokáda – je zajištěno, že vodní pára nemizí v hlubinách vesmíru. A tak ani za tisíce let nemůže dojít k vysušení Země. A nakonec se ještě chceme zmínit o jedné velmi důležité vlastnosti vody, totiž o její anomálii: Při 4°C má voda nejvyšší hustotu 1,0 g/cm3. Když teplota roste či klesá, tak se hustota vody snižuje. Led má při teplotě 0 °C hustotu 0,917 g/cm3. Je lehčí než tekutá voda a plave tudíž na povrchu. Tyto mimořádné vlastnosti, které má pouze voda, jsou potřebné, aby byl život ve vodě (v jezerech, řekách, rybnících) možný i v chladné zimě. Když voda zamrzne, zůstává lehčí led nahoře. Dole se shromažďuje specificky nejtěžší voda o teplotě 4 °C, ve které ryby přežijí. Naše Země je jedinečná V souhrnu můžeme říci: Země je dobře temperovaná a k životu přátelská planeta, která je z hlediska celé řady parametrů optimálně nastavena. Představili jsme zde jen některé z nejdůležitějších a nejnápadnějších geofyzikálních, mechanických, teplotních a hmotných podmínek a přitom jsme zjistili: Naše Země je jedinečná! Teprve jedinečná kombinace všech těchto detailů a jejich vzájemná souhra umožňují, že zde život může vůbec být. Můžeme to říci i tak, že tato Země je životu přímo ideálně ušita na míru. Nevede to nezaujatého pozorovatele k závěru, že je to všechno moudře a plánovitě koncipováno? Množství přesně navzájem přizpůsobených parametrů připouští jen jediný závěr, který také uvádí Bible, v listu Římanům 1,20-21: „Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni.“ Těm, kteří ve své „chytrosti“ věří, že všechno se dá připsat náhodným procesům evoluce, Boží slovo říká: „Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství“ (Římanům 1,22). Kdo je původce vesmíru, Země a všeho života? Bůh Otec předal stvořitelské poslání svému Synu Ježíši. Proto o Ježíši v Novém zákoně čteme (Koloským 1,16-17): „On je obraz Boha neviditelného... Neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný... všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá.“ V našem světě tak není nic, co by nebylo stvořeno skrze Pána Ježíše. Do toho je zahrnut obrovský vesmír se svými miliony a miliony galaxií, a právě tak i ty nejjemnější detaily pochodů živé buňky. Ježíš je nejen stvořitel a původce veškerého mikro- i makrosvěta, On nad tím vším také svrchovaně panuje. Myšlenka, která bere dech Ježíš je tentýž, který zde byl od věčnosti, a který je Pánem Božího království. Jemu je dána všechna moc na nebi a na zemi (Matouš 28,18). Je zde tedy souvislost, která bere dech. Můžeme ji vůbec pochopit? Muž na kříži Golgoty a Stvořitel tohoto světa a všeho života je jedna a tatáž osoba! Ve své nevýslovné lásce k nám se nechal bez odporu ukřižovat za naše hříchy, aby nám tak mohl otevřít dveře do nebe. Kdo toto zavrhne, ztrácí všechno: „Jak bychom mohli uniknout, pohrdneme-li tak slavným spasením?“ (Židům 2,3). Ten, kdo Ho přijme, všechno získává. Ježíš řekl: „Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mne poslal, má život věčný, ... přešel již ze smrti do života“ (Jan 5,24). Poproste Pána Ježíše o odpuštění všech svých hříchů, abyste tak mohli obstát před Božím soudem, přijměte ho jako svého osobního spasitele a zachránce a následujte ho. Ředitel a profesor Dr.-Ing. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-2
Ungarisch: Unsere Erde - ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Földünk -Egy rendkívüli bolygó Ma a csillagászok nagy erőbevetéssel kutatnak más csillagrendszerekben található bolygók után. Az eddig regisztrált valamennyi bolygó és exobolygó között egyetlen olyat sem találtak, amely csak megközelítőleg is hasonlítana a Földhöz. A földgolyónkon, amely otthonunkul szolgál, páratlan módon kedvezőek az életfeltételek fizikai, kémiai és csillagászati szempontból. A modern természettudományos ismeretek alapján ez egyre inkább nyilvánvalóvá válik. Csak néhány kiválasztott szempontot alapul véve szeretnék rámutatni Földünk páratlan tulajdonságaira. Néhány elengedhetetlen feltétel, amely lakhatóvá teszi a Földet 1. A Föld megfelelő távolságra van a Naptól: Megközelítőleg 150 millió kilométeres távolságra forgunk naprendszerünk központi égiteste körül. A Nap által biztosított energiamennyiség és a Föld Naptól való távolsága úgy van összehangolva, hogy a Föld területének legnagyobb részén 0 és 40 °C közötti hőmérséklet uralkodjon. Ez éppen az a keskeny sáv, amely a sejtek biokémiai folyamataihoz és így – különösen is – az emberi élet fennmaradásához optimális. 2. A Föld forgási sebessége megfelelő: Ha a Föld lényegesen lassabban forogna, akkor szélsőséges időjárási különbségek lennének a nappal és az éjszaka között. Nappal a tartós besugárzás következtében elviselhetetlenül magas lenne a hőmérséklet, amely még a földfelszín kiszáradását is előidézné. Ezzel szemben éjszaka túlzott mértékű lehűlés lenne. Ha a Föld a mostaninál gyorsabban forogna, az azt eredményezné, hogy a nappal és az éjszaka között kisebb lenne a hőmérsékleti különbség, és ez lényeges befolyással lenne az időjárás történéseire. A centrifugális erők növekedése miatt az űrben gázveszteséggel kellene számolni. 3. Az év megfelelő hosszúságú: Az év hossza jól igazodik az életciklusainkhoz. A vetés és a betakarítás között elég idő van a növekedésre. Ugyanakkor a tél nem túlzottan hosszú ahhoz, hogy az élelmiszerkészletek segítségével ne lehetne áthidalni. Ha bolygórendszerünkből más példákat veszünk, az élet szempontjából képtelen ciklusokat találunk. El tudunk esetleg képzelni 84 földi év hosszú évet, mint az Uránuszon van, vagy 88 naposat, mint a Merkúron van? 4. A Föld tengelyferdesége megfelelő: Ahhoz, hogy a Földön ezen túlmenően is kedvezőek legyenek az életfeltételek, döntő jelentőségű, hogy milyen szöget zár be a Föld forgási tengelye a Nap körüli pályájának síkjához képest. Tudományos számítások szerint, hogy a Föld felszínének legnagyobb részén az életnek kedvező feltételek csak egy keskeny, 23-24°-os sávon belül tarthatók fenn. Felfigyelünk-e arra, hogy ez a szög valóban 23,5°? Ha ez a szög növekedne, az pl. rendkívüli módon felfokozná a nyár és a tél közötti különbséget. 5. A Hold mérete megfelelő: A Hold hatására jön létre a tengereken az árapály jelensége. Az apály és a dagály következtében váltakozva elárasztott területek jelentős mértékben gazdagítják az élet sokféleségét. Ha a Hold túl kicsi volna, csekély lenne a hatása, ha pedig túl nagy, az állandó árvízi katasztrófákhoz vezetne. A Holdra feltétlen szükség van a Föld tengelyferdeségének stabilitásához. 6. A Föld súlya és mérete megfelelő: Ez a két érték annyira össze van hangolva, hogy a Föld felszínén olyan gravitációs vonzóerő érvényesül, amely elegendő a Föld körüli atmoszféra megtartásához. A Holdnak például nincs elegendő vonzóereje ahhoz, hogy légköre legyen. Naprendszerünk valamennyi égiteste közül a Föld sűrűsége a legnagyobb a maga 5,52 g/cm3-es speciális súlyával. Ha a Föld átmérője 20 %-kal kisebb lenne, azonos átlagos sűrűség mellett csak fele annyi tömege volna. Ennek következtében lényegesen kisebb lenne a gravitációs erő, így a légkör nagyobbik része elillanna a világűrbe. 25 %-kal nagyobb átmérő esetén, a földtömeg megkétszereződne, a légnyomás növekedne, és azonos testfelépítés mellett a testünk saját súlya 25 %-kal megnőne (nagyobb terhelés nehezedne az ízületekre és a csontvázra). 7. A Föld légkörének páratlan összetétele: Az élet magasabb rendű formáinak szempontjából az oxigén alapvető feltétel. A légkör 21 %-os oxigéntartalma éppen megfelelő. Ennél magasabb oxigéntartalom esetén (50 % felett) az embernél oxigénmérgezés következne be (tüdősérülés, a szív teljesítőképessége csökken, korlátozott vérellátás az agyban és a vesékben), csekélyebb oxigéntartalom mellett viszont nem jutnának a sejtek elegendő oxigénhez. Az agy különösen érzékeny az oxigénhiányra. Ha a légkör oxigéntartalma 10%-kal alacsonyabb lenne, már nem lehetne a tűz égését fenntartani (pl. kemencék, ipari létesítmények). A rendelkezésre álló nitrogéntartalom döntő jelentőségű a biológiai folyamatok szempontjából. Gondoskodik a kielégítő sugárzási abszorpcióról (elnyelődésről), az oxigén megfelelő mértékű ritkulásáról és a légkör szükséges vastagságáról. 8. A Föld légkörének sűrűsége megfelelő: A légkör kisebb sűrűsége esetén nem lenne kielégítő mértékű a Föld védelme a halálos erősségű ibolyántúli és röntgensugarakkal szemben, ill. állandóan észrevehető méretű meteoritok bombáznák a Földet. A légkör vastagsága függ a Föld súlyától és a felszínének hőmérsékletétől. Ha a Föld tömege kisebb lenne, a kisebb vonzóerő következtében nem tudná megtartana a szükséges mennyiségű levegőt és vizet. A Föld vonzóereje azonban pontosan úgy van kimérve, hogy az oxigént, a nitrogént és a széndioxidot olyan sűrűségben legyen képes megtartani, ahogy arra éppen szükség van. A légkör egésze kiegyenlítő hatást gyakorol a létrejövő hőmérsékleti különbségekre, és szükség van rá az időjárás történéseihez is. 9. A Föld körül megfelelő ózonréteg van: A Nap nem látható, rövidhullámú ibolyántúli sugárzása (UV-sugárzás) csak csekély mértékben éri el a Föld felszínét, ami a légkör egyik különleges tulajdonságának köszönhető. Az egész sztratoszférában, vagyis 10-50 km magasságban, a háromatomos oxigén (O3, ózon) rendkívül alacsony sűrűségben fordul elő, azonban ez az ózonfátyol a földi élet létezéséhez elengedhetetlen, mert az egészségre ártalmas ibolyántúli sugárzást szinte teljes mértékben elnyeli. 10. A Föld felszíne: A földfelszín figyelemre méltóan sima. A legmagasabb hegységek és a legmélyebb tengeri árkok ellenére is nagyon simának tűnik. Ha a Föld egyméteres átmérőjű golyó lenne, a felületén levő egyenetlenségek csak egy millimétert tennének ki a tenger felszínének mindkét oldalán. Ez is hozzájárul ahhoz, hogy a Földön nagy területek lakhatóak. 11. A Földet körülvevő mágneses mező: A mágneses mező nem csupán a tájékozódás szempontjából nyújt segítséget. Távol tartja a Földtől azt a káros sugárzást is, amelyet napszélnek neveznek. A mágneses mező védőpajzsként helyezkedik szembe a napszéllel. 12. A Föld nedves bolygó: Most elérkeztünk a Föld legfontosabb jellemzőjéhez, és az élet abszolút előfeltételéhez – ez pedig a víz! A víz alapvető jelentőségű az élet minden fajtájának szempontjából. Ezért nemcsak ott találjuk meg, ahol óceánok és tengerek vannak, hanem mindenütt. A Mars tágas síkságaihoz, a Hold kősivatagaihoz vagy a Merkúr krátereihez képest még a Szahara is olyan, mint a nedves szivacs. Vizet tehát a Föld valamennyi pontján találunk. A felhők hol ide, hol oda szállítják. Egyszer esik, másszor havazik, és ahol hosszú ideig nem esik, az éjszakai harmat biztosítja a vizet még a sivatagokban is. Az óceánok páratlan különlegességnek számítanak a Földön. A földfelszín 71 %-át borítják be. Annak jelentőségét, hogy ez a víz folyékony formában áll rendelkezésre, nem lehet eléggé hangsúlyozni. A világmindenségben az anyagok többsége vagy forró gázok formájában (a csillagokban) vagy fagyott állapotban (pl. a külső bolygókon) fordul elő. Az óceánok hatásukat tekintve olyanok, mint egy-egy gigantikus hőtároló. Fontos kiegyenlítő hatást gyakorolnak az éghajlatra. Ha kevesebb víz lenne a Föld felszínén, annak lényegesen magasabb hőmérsékletingadozások lennének a következményei, mint amilyenek jelenleg vannak. Ezenkívül az óceánok fontos és nélkülözhetetlen táplálékforrást jelentenek. Ha a tengerek nem párologtatnák a vizüket állandóan, és ezt a párát az erős szelek folyamatosan nem szállítanák el több ezer kilométerre, a kontinensek rövid időn belül teljes mértékben kiszáradnának. A víz körforgásának bolygónkon az élőlények szempontjából életet megtartó hatása van, és ez az „időjárás” nélkül nem lenne megvalósítható. Szintén nem véletlen, hogy Földünkön jelenleg milyen arányban oszlik meg a szárazföld és a vízfelület. A jelenlegi földfelszínen a vízmennyiség 10 %-os növekedése 300 méterrel növelné meg a tengerszintet, és ezzel a kontinenseket szinte teljes mértékben elárasztaná a víz. Fordított esetben a vízmennyiség megfelelő mértékű csökkenése erősen megnövelné a szárazföldet. Ez azonban az éghajlat veszélyes rosszabbodását hozná magával, és hozzájárulna a sivatagos területek megnövekedéséhez. Aki repülőgéppel utazik, a pilóta üdvözlő szavait követően értesül az irányról, a repülési magasságról és a külső hőmérsékletről. 10.000 méteres magasságban mindig -50 °C-ot szoktak mondani. Belegondoltunk-e már, hogy ez az extrém hideg, amely 5-20 km magasságban mérhető, számunkra életfontosságú? Ebben a magasságban a vízpára jégkristállyá fagy, amely először növekszik, aztán a nehézségi erő következtében csökken. Ez megvédi a Földet attól, hogy a víz elpárologjon a világűrbe. Így évezredek is eltelhetnek, a Föld nem fog kiszáradni. Végül mutassunk még rá a víznek az egyik nagyon fontos tulajdonságára, arra a szabálytalan jelenségre, hogy a víz 4 °C-on éri el a legnagyobb sűrűséget, 1,0 g/cm3-t. Akár növekszik, akár csökken a hőmérséklet, a víz sűrűsége csökken. A 0 °C-os jégnek 0,917 g/cm3 a sűrűsége. Könnyebb a folyékony víznél, és ezért úszik a felszínén. Ezek a rendkívüli tulajdonságok, amelyek csak a víznél találhatók meg, azért szükségesek, hogy az élet hideg télben is lehetséges legyen (tengerekben, folyókban, tavakban). Ha befagy a víz, felül marad a könnyebb jég, alatta gyűlik össze a 4 °C-os, nehezebb víz, amelyben a halak életben maradnak. Földünk semmihez sem hasonlítható Mindent összevetve azt mondhatjuk, hogy Földünk egy olyan bolygó, ahol megfelelőek a hőmérsékleti viszonyok, amely minden szempontból kedvez az életnek, és számos paraméter vonatkozásában optimálisan van kialakítva. Mi most itt csak néhányat vettünk sorra a legfontosabb és legfeltűnőbb geofizikai, mechanikai, hőtani és anyagi feltételek közül, és ennek során megállapítottuk: Földünk egyszerűen páratlan! Mindezeknek a részleteknek az egyszeri kombinációja és kölcsönös összefonódása teszi lehetővé, hogy a Földön egyáltalán élet legyen. A Föld pontosan úgy van kialakítva – mintha méretre szabták volna –, hogy élni lehessen rajta. Az elfogulatlan megfigyelő szükségszerűen arra a következtetésre jut, hogy mindezt valaki bölcsen és előrelátóan megtervezte. A pontosan összehangolt paraméterek nagy száma csak egyetlen következtetést tesz lehetővé, amelyet a Biblia is megnevez a Róma 1,20-21-ben: „Ami ugyanis nem látható belőle [Istenből]: az ő örök hatalma és istensége, az a világ teremtésétől fogva alkotásainak értelmes vizsgálata révén meglátható. Ennélfogva nincs mentségük, hiszen megismerték Istent, mégsem dicsőítették vagy áldották Istenként.” Azoknak, akik a maguk „bölcsessége” szerint azt hiszik, hogy mindez az evolúció véletlen folyamatainak tulajdonítható, ezt mondja Isten Igéje: „Akik azt állították magukról, hogy bölcsek, azok bolonddá lettek” (Róma 1,22). Ki a világmindenség, a Föld és minden élet eredete? Az Atyaisten Fiára, Jézusra bízta a teremtés feladatát. Ezért mondja ezt az Újszövetség Jézusról (Kolossé 1,15-16): „Ő a láthatatlan Isten képe… Mert benne teremtetett minden a mennyen és a földön, a láthatók és a láthatatlanok… minden általa és reá nézve teremtetett”. Így világunkban semmi sincs, amit nem az Úr Jézus teremtett volna. Ebben éppen úgy benne van a hatalmas világmindenség, benne a galaxisok milliói, mint az élő sejt működésének legfinomabb részletei. Jézus nemcsak a Teremtője és Eredője az egész mikro- és makrokozmosznak, hanem Ő gyakorolja fennhatóságot is mindezek felett. Egy lélegzetelállító gondolat Jézus örökké létezett, és Ő a mennyek országának a Királya. Neki adatott minden hatalom mennyen és földön (Máté 28,18). Fel tudjuk fogni ezt a lélegzetelállító gondolatot? Aki a Golgotán meghalt, de feltámadt, és aki ennek a világnak és minden életnek a Teremtője, egy és ugyanaz a személy! Irántunk való kikutathatatlan szeretetében engedte, hogy a bűneink miatt keresztre feszítsék, és nem védekezett, hogy feltárhassa előttünk a menny ajtaját. Aki ezt elutasítja, mindent elveszít: „hogyan menekülünk meg, ha nem törődünk ilyen nagy üdvösséggel?” (Zsidókhoz írt levél 2,3). Aki viszont elfogadja Őt, mindent megnyer. Jézus ezt mondta: „Aki hallja az én Igémet, és hisz abban, aki elküldött engem, annak örökélete van... átment a halálból az életbe” (János 5,24). Kérd az Úr Jézustól bűneid bocsánatát, hogy megállhass Isten ítéletében, fogadd el Őt mint személyes Teremtődet és Megváltódat, és kövesd Őt! Dr. Werner Gitt informatikus, ny. igazgató és professzor
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-24
Unsere Erde – Ein außergewöhnlicher Planet
Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden. Unsere Erde -Ein außergewöhnlicher Planet Mit großem Forschungsaufwand suchen Astronomen heute nach Planeten in anderen Sternensystemen. Unter allen bisher registrierten Planeten und Exoplaneten wurde bisher kein auch nur annähernd erdähnlicher Planet gefunden. Die physikalischen, chemischen und astronomischen Bedingungen auf unserem Heimatplaneten Erde bieten uns geradezu einmalig günstige Wohnbedingungen. Dies tritt im Angesicht moderner naturwissenschaftlicher Erkenntnisse mit immer größerer Deutlichkeit hervor. Anhand nur einiger ausgewählter Punkte soll die einmalige Beschaffenheit unserer Erde herausgestellt werden: Notwendige Bedingungen für die Bewohnbarkeit der Erde 1. Der richtige Abstand der Erde zur Sonne: Wir bewegen uns mit einem Abstand von etwa 150 Millionen Kilometern um unser Zentralgestirn. Die von der Sonne gelieferte Energiemenge und der Erdabstand zur Sonne sind so aufeinander abgestimmt, dass in den meisten Gebieten der Erde Temperaturen zwischen 0 und 40 °C herrschen. Dies ist gerade jene enge Spanne, die für die biochemischen Prozesse der Zellen und damit für die Erhaltung – insbesondere des menschlichen Lebens – optimal ist. 2. Die richtige Umdrehungsgeschwindigkeit der Erde: Würde die Erde wesentlich langsamer rotieren, dann ergäben sich extreme Klimaunterschiede zwischen Tag und Nacht. Auf der Tagseite entstünden infolge der lang andauernden Einstrahlung unerträglich hohe Temperaturen, die zudem eine Austrocknung der Erdoberfläche bewirken würden. Die Nachtseite kühlte dagegen zu stark aus. Eine noch schnellere Erdumdrehung würde zu geringeren Temperaturunterschieden zwischen Tag und Nacht führen und damit das notwendige Wettergeschehen beträchtlich einschränken. Wegen des Anstiegs der Zentrifugalkräfte wäre mit einem Gasverlust in den Weltraum zu rechnen. 3. Die richtige Länge des Jahres: Die Länge eines Jahres ist gut abgestimmt auf unsere Lebenszyklen. Zwischen Saat und Ernte ergibt sich eine genügende Wachstumszeit. Der Winter ist wiederum nicht zu lang, um ihn durch Vorräte überbrücken zu können. Andere Beispiele in unserem Planetensystem zeigen uns in diesem Sinne für das Leben unmögliche Zyklen. Könnten wir uns ein Erdjahr von 84 Jahren wie auf dem Uranus oder von 88 Tagen wie auf dem Merkur vorstellen? 4. Die richtige Neigung der Erdachse: Um weiterhin zu günstigen Lebensbedingungen auf der Erde zu gelangen, ist die Neigung der Rotationsachse zur Ebene der Erdbahn um die Sonne von gravierender Bedeutung. Wissenschaftliche Berechnungen haben ergeben, dass nur in dem schmalen Bereich von 23° bis 24° der größtmögliche Anteil der Erdoberfläche lebensfreundliche Bedingungen erhält. Lässt uns das nicht aufmerken, dass die tatsächliche Neigung gerade 23 ½ Grad beträgt? Eine Vergrößerung des Neigungswinkels würde z. B. den Gegensatz zwischen Sommer und Winter außerordentlich verstärken. 5. Die richtige Größe des Mondes: Der Mond bewirkt Ebbe und Flut an den Meeren. Die wechselnd überfluteten Gezeitenbecken bereichern die Lebensvielfalt in erheblichem Maße. Ein zu kleiner Mond hätte zu geringe Auswirkungen und ein zu großer würde zu ständigen katastrophalen Überschwemmungen führen. Unbedingt notwendig ist der Mond für die Stabilisierung der Neigung der Erdachse. 6. Die richtige Masse und Größe der Erde: Diese beiden Werte sind so aufeinander abgestimmt, dass an der Erdoberfläche eine Anziehungskraft herrscht, die ausreicht, um eine Atmosphäre festzuhalten. Die Schwerkraft des Mondes z.B. reicht nicht aus, um eine Atmosphäre zu binden. Mit einem spezifischen Gewicht von 5,52 g/cm3 hat die Erde die dichteste Materie aller Planeten unseres Sonnensystems. Wäre der Erddurchmesser 20 Prozent kleiner, so hätte sie bei gleicher mittlerer Dichte nur die halbe Masse. Durch die dadurch erheblich geringere Gravitationskraft würde der größte Teil der Atmosphäre in den Weltraum entweichen. Bei 25 Prozent vergrößertem Durchmesser würde sich die Erdmasse verdoppeln, der Luftdruck ansteigen und unser Eigengewicht wäre bei gleichem Körperbau um 25 Prozent höher (stärkere Belastung der Gelenke und des Knochengerüstes). 7. Die einmalige Zusammensetzung der irdischen Atmosphäre: Für höhere Lebensformen ist der Sauerstoff eine grundlegende Voraussetzung. Mit 21 Prozent besitzt die Atmosphäre den richtigen Sauerstoffanteil. Bei höherem Sauerstoffgehalt (über 50 Prozent) käme es beim Menschen zur O2-Vergiftung (Schädigung der Lunge, verringerte Herzleistung, eingeschränkte Gehirn- und Nierendurchblutung), und bei zu geringem Anteil würden die Zellen unzureichend mit Sauerstoff versorgt. Das Gehirn ist besonders empfindlich gegen O2-Mangel. Bei 10 Prozent Sauerstoffgehalt könnte man kein Feuer mehr aufrechterhalten (z. B. Öfen, Industrieanlagen). Der vorhandene Stickstoffgehalt ist für die biologischen Prozesse von entscheidender Bedeutung. Er sorgt für eine genügende Strahlungsabsorption, für die richtige Verdünnung des Sauerstoffs und für die erforderliche Mächtigkeit der Atmosphäre. 8. Die richtige Dichte der Erdatmosphäre: Bei zu geringer Dichte wäre der Schutz gegen eine tödlich starke Einwirkung von Ultraviolett- und Röntgenstrahlen sowie gegen das ständige Bombardement von merklich großen Meteoriten ungenügend. Die Dichte der Atmosphäre ist abhängig von der Masse der Erde und von der Temperatur auf der Oberfläche. Hätte die Erde eine geringere Masse, so könnte durch die geringere Anziehungskraft die erforderliche Menge an Luft und Wasser nicht festgehalten werden. Die Anziehungskraft der Erde ist aber gerade so bemessen, dass sie Sauerstoff, Stickstoff und Kohlendioxid in der Dichte festhalten kann, wie sie gerade gebraucht wird. Die Atmosphäre als Ganzes wirkt ausgleichend in Bezug auf sich ausbildende Temperaturgegensätze und ist notwendig für das Wettergeschehen. 9. Die notwendige Ozonschicht der Erde: Die nicht sichtbare kurzwellige ultraviolette Strahlung (= UV-Strahlung) von der Sonne erreicht dank einer besonderen Eigenschaft der Atmosphäre nur zu einem geringen Anteil die Erdoberfläche. In der gesamten Stratosphäre, also in der Höhe von 10 bis 50 km, kommt der dreiatomige Sauerstoff O3 (Ozon) in außerordentlich geringer Dichte vor, aber dieser Ozonschleier ist für die Existenz des irdischen Lebens unentbehrlich, weil er insbesondere die gesundheitsschädigende ultraviolette Strahlung fast vollständig absorbiert. 10. Die Oberfläche der Erde: Die Erde ist bemerkenswert glatt. Trotz der höchsten Gebirge und der tiefsten Tiefseegräben erscheint die Erde bemerkenswert glatt. Wenn die Erde eine Kugel von einem Meter Durchmesser wäre, würden die Unebenheiten nur einen Millimeter zu beiden Seiten des Meeresspiegels ausmachen. Auch dadurch wird bewirkt, dass weite Teile der Erde bewohnbar sind. 11. Das Magnetfeld der Erde: Das Magnetfeld ist nicht nur hilfreich für die Navigation; es lenkt insbesondere jene schädliche Strahlung, die als Sonnenwind bezeichnet wird, von der Erde weg. Das Magnetfeld stellt sich dem Sonnenwind wie ein Schutzschild entgegen. 12. Die Erde – ein nasser Planet: Wir kommen nun zum wichtigsten Kennzeichen der Erde und der absolut notwendigen Voraussetzung für das Leben – es ist das Wasser! Es bildet die entscheidende Grundlage für jede Art des Lebens. Wasser finden wir darum nicht nur dort, wo die Ozeane und Meere sind, sondern überall. Im Vergleich zu den weiten Ebenen des Mars, den Steinwüsten des Mondes oder den Kratern des Merkur ist selbst noch die Sahara ein nasser Schwamm. Wasser finden wir also an jedem Punkt der Erde. Die Wolken bringen es bald hier, bald dorthin. Mal regnet es, mal schneit es; und wo es lange nicht regnet, da bringt der Tau der Nacht das Wasser sogar in die Wüsten. Die Ozeane sind eine einzigartige Besonderheit der Erde. Sie bedecken 71 Prozent der Erdoberfläche. Dass dieses Wasser in flüssiger Form vorliegt, kann nicht genug betont werden. Die meiste Materie im Universum liegt entweder in Form von heißen Gasen (in den Sternen) oder in tiefgefrorenem Zustand (z.B. äußere Planeten) vor. Die Ozeane wirken als ein gigantischer Wärmespeicher. Sie haben einen wichtigen ausgleichenden Effekt auf das Klima. Weniger Wasser auf der Erde hätte erheblich größere Temperaturschwankungen zur Folge als es jetzt der Fall ist. Die Ozeane bilden außerdem eine wichtige und unverzichtbare Nahrungsquelle. Gäbe es nicht die unablässige Verdunstung über den Meeren und die kräftigen, beständig wehenden Winde über Tausende von Kilometern, so wären binnen kurzer Zeit die Kontinente vollständig ausgetrocknet. Die Zirkulation des Wassers wirkt für die Organismen auf unserem Planeten lebenserhaltend und wäre „ohne Wetter“ nicht zu realisieren. Auch die derzeitige Abstimmung von Land- und Wasserfläche auf der Erde ist keine zufällige Kombination. Bei dem vorhandenen Profil der Erdoberfläche würde schon eine Zunahme der Wassermenge um 10 Prozent einen Anstieg des Meeresspiegels um 300 Meter bewirken und damit zu einer fast vollständigen Überflutung der Kontinente führen. Umgekehrt würde sich die entsprechende Verringerung der Wassermenge auf eine starke Vergrößerung der Kontinente auswirken. Dies aber würde eine unheilvolle Klimaverschlechterung mit sich bringen und die Wüstengebiete anwachsen lassen. Wer mit dem Flugzeug unterwegs ist, erhält nach der Begrüßung durch den Piloten die Angaben über Kurs, Flughöhe und Außentemperatur. In 10 000 Metern Höhe wird stets die Außentemperatur von -50 °C genannt. Haben wir dabei einmal bedacht, dass diese extreme Kälte im Bereich von 5 bis 20 km Höhe für uns lebensnotwendig ist? In dieser Höhe gefriert der Wasserdampf zu Eiskristallen, die zunächst anwachsen und dann infolge der Schwerkraft absinken. Auf diese Weise wird die Abdampfung von Wasser in den Weltraum geradezu blockadeartig verhindert. Auch über Jahrtausende hinweg kann es somit nicht zur Austrocknung der Erde kommen. Schließlich wollen wir noch auf eine sehr wichtige Eigenschaft des Wassers hinweisen, nämlich seine Anomalie: Bei 4 °C erreicht das Wasser mit 1,0 g/cm3 die höchste Dichte. Sowohl mit zunehmender als auch mit abnehmender Temperatur nimmt die Dichte ab. Eis von 0 °C hat eine Dichte von 0,917 g/cm3. Es ist leichter als flüssiges Wasser und schwimmt darum. Diese außergewöhnlichen Eigenschaften, die es so nur beim Wasser gibt, sind erforderlich, damit das Leben in den Gewässern (Seen, Flüsse, Teiche) auch im kalten Winter möglich ist. Wenn ein Gewässer zufriert, bleibt das leichtere Eis oben. Unten sammelt sich das spezifisch schwerste Wasser von 4 °C, in dem die Fische überleben. Unsere Erde ist einzigartig Alles in allem können wir sagen: Die Erde ist ein wohltemperierter und lebensfreundlicher Planet, der hinsichtlich vieler Parameter optimal gestaltet wurde. Wir haben hier nur einige der wichtigsten und augenfälligsten geophysikalischen, mechanischen, thermischen und stofflichen Bedingungen diskutiert und dabei festgestellt: Unsere Erde ist einzigartig! Die einmalige Kombination aller dieser Details und ihre gegenseitige Verflechtung macht das Leben auf der Erde überhaupt erst möglich. Diese Erde ist dem Leben geradezu ideal auf den Leib geschneidert. Drängt sich hier nicht dem unvoreingenommenen Beobachter der Schluss auf, dass alles weise und vorausschauend konzipiert ist? Die Vielzahl von genau aufeinander abgestimmten Parametern lässt nur den einen Schluss zu, den uns auch die Bibel in Römer 1,20-21 benennt: „Denn Gottes unsichtbares Wesen, das ist seine ewige Kraft und Gottheit, wird seit der Schöpfung der Welt ersehen aus seinen Werken, wenn man sie wahrnimmt, so dass sie keine Entschuldigung haben. Denn obwohl sie von Gott wussten, haben sie ihn nicht als Gott gepriesen noch ihm gedankt.“ Zu denen, die in ihrer „Klugheit“ glauben, alles sei zufälligen Prozessen der Evolution zuzuschreiben, sagt Gottes Wort: „Da sie sich für weise hielten, sind sie zu Narren geworden“ (Römer 1,22). Wer ist der Urheber des Universums, der Erde und allen Lebens? Gott der Vater übergab seinem Sohn Jesus den Schöpfungsauftrag. Darum heißt es von Jesus im Neuen Testament (Kolosser 1,16-17): „Er ist das Ebenbild des unsichtbaren Gottes… Denn in ihm ist alles geschaffen, was im Himmel und auf Erden ist, das Sichtbare und das Unsichtbare, … es ist alles durch ihn und zu ihm geschaffen. Und er ist vor allem und es besteht alles in ihm.“ In unserer Welt gibt es somit nichts, was nicht durch den Herrn Jesus geschaffen wurde. Der riesige Kosmos mit seinen Abermillionen von Galaxien ist hier ebenso mit einbezogen wie die feinsten Details im Ablauf einer lebendigen Zelle. Jesus ist nicht nur der Schöpfer und Urheber des gesamten Mikro- und Makrokosmos; er hat auch die Oberhoheit über alles. Ein atemberaubender Gedanke Jesus ist derjenige, der von Ewigkeit her war und der der König des Himmelreiches ist. Ihm ist alle Gewalt im Himmel und auf Erden gegeben (Matthäus 28,18). Können wir folgenden atemberaubenden Gedanken fassen? Der Mann am Kreuz von Golgatha und der Schöpfer dieser Welt und allen Lebens ist ein und dieselbe Person! In seiner unauslotbaren Liebe zu uns ließ er sich um unserer Sünde willen kreuzigen und wehrte sich nicht, damit sich für uns die Tür des Himmels auftun konnte. Wer das verwirft, verliert alles: „Wie wollen wir entrinnen, wenn wir ein so großes Heil nicht achten?“ (Hebräer 2,3). Wer Ihn aber annimmt, gewinnt alles. Jesus sagte: „Wer mein Wort hört und glaubt dem, der mich gesandt hat, der hat das ewige Leben, … er ist vom Tode zum Leben durchgedrungen“ (Johannes 5,24). Bitten Sie den Herrn Jesus um Vergebung aller ihrer Sünden, damit Sie im Gericht Gottes bestehen können, nehmen Sie Ihn als Ihren persönlichen Schöpfer und Erretter an und folgen Sie ihm. Dir. und Prof. a. D. Dr.-Ing. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 130-0