Der Mensch - Eine geniale Konstruktion | Weitere Sprachen
Arabisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3.
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-5
Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2016, 155 S., ISBN: 978-3-89397-649-2. Der Mensch -Eine geniale Konstruktion Wir alle schleppen eine grundlegende Frage durch unser Leben: Woher kommen wir eigentlich? Eng damit verbunden stellt sich gleich die nächste Frage: Warum leben wir hier eine Zeitlang, und was wird danach sein – ist unsere Existenz dann unwiderruflich ausgelöscht, oder existieren wir für immer und ewig weiter an einem anderen Ort? Es gibt nur zwei Antworten für die Lösung dieses Problems: Modell A: Evolutionstheoretiker und Atheisten sagen uns, wir entstammen einem Prozess, der uns strategielos, intelligenzlos und ohne Zielvorgabe in Jahrmillionen allein aus der Materie hervorgebracht hat. Mit dem Tode ist alles aus, und es gibt auch keinen Gott, vor dem wir einmal Rechenschaft ablegen müssten. Modell B: Dem gegenüber steht die Aussage der Bibel, wonach ein allwissender und allmächtiger Schöpfer uns gewollt und uns zielgerichtet geschaffen hat. Der Tod ist zwar Endpunkt des irdischen Lebens, aber zugleich Beginn des ewigen Lebens, denn unser Urheber möchte mit uns Gemeinschaft im Himmel haben. Die beiden Deutungen liegen so weit auseinander, dass eine davon unbedingt falsch sein muss. Welche Aussage erweist sich mit dem Kenntnisstand des 21. Jahrhunderts als tragfähig? Schauen wir uns einige Sinnesorgane und markante Teile unseres Körpers an und prüfen dabei, ob die Konzepte intelligenzlos sind oder intelligente Merkmale tragen. Parallel dazu schauen wir uns relevante Aussagen der Bibel an. Nach jedem betrachteten Teil des Menschen prüfen wir, ob ein zu vergebender Punkt an Modell A oder B geht. Der Tastsinn Verteilt auf der ganzen Haut Auf einem Quadratzentimeter Haut haben wir sage und schreibe 6 000 000 Zellen und 5 000 Sinneskörperchen, die den Tastsinn ermöglichen. Alles was wir fühlen, ob Wärme, Kälte, Glätte, Rauheit oder Schmerz, wird von jedem Punkt der Haut an das Gehirn weitergeleitet. Dazu braucht es ein äußerst dichtes Netz von Informationsleitungen und eine geschickte Codierung, damit im Gehirn alles nach Ort und Art wahrgenommen werden kann. Dieses Informationsnetz außerhalb des Gehirns hat eine Länge von 380 000 Kilometern. Wer hat dieses Netz geplant, die Leitungen in Hochtechnologie verlegt und sich für das Gehirn ein Programm überlegt, das alles zu identifizieren vermag? So ein zielorientiertes und hochgradig intelligentes System kann nicht aus etwas Ziellosem entstanden sein! Der Punkt geht hier eindeutig an Modell B. Das Ohr mit der genauesten Messtechnik Das menschliche Ohr verfügt über die ungeahnte Fähigkeit, Schallenergieunterschiede in einer Spanne von eins zu einer Billion (= 1012) zu hören. Kein technisches Gerät schafft dies ohne Messbereichsumschaltung. Die Empfindlichkeit des Ohres reicht bis an die physikalisch mögliche Grenze. Dieselbe Schallinformation durchläuft dabei drei verschiedene physikalische Signalformen und erfährt dabei eine zweimalige Signalumwandlung von mechanisch in hydraulisch und schließlich in elektrisch. Derselbe Schall gelangt zunächst direkt auf das Trommelfell und nach Umlauf in der Ohrmuschel eine Fünftausendstel Sekunde später noch einmal. Aus diesen vier Messwerten erzeugt das Gehirn durch Korrelation zwei weitere Signale. Durch diese geniale Verrechnung im Gehirn ist es so, als würden wir mit sechs Ohren hören. Diese ausgefeilte Technik erlaubt eine akustische Analyse, um Richtung, Ursprungsort und Bewegung von Schallquellen in allen Raumebenen zu erkennen. Weiterhin können wir bei einem Gespräch mehrerer Personen uns Unwichtiges in den Hintergrund drängen und Anderes bewusst hervorheben. Das leistet kein technisches Gerät. Woher kommt diese geniale Konstruktion? Kann ein Prozess ohne Zielvorgabe so etwas zuwege bringen? Natürlich nicht! Der Psalmist gibt die kurze, treffende Antwort: »Der das Ohr gestaltet hat, sollte der nicht hören? Der das Auge gebildet hat, sollte der nicht sehen?« (Psalm 94,9). Das Ohr entstammt keinem Evolutionsprozess, sondern beruht auf einer genialen Schöpfertat. Den zu vergebenden Punkt erhält darum Modell B. Das Blut Ein universelles Transportmittel Das Blut nimmt lebensnotwendige Funktionen wahr. Jede Zelle wird mit Brennstoffen aus der Nahrung, mit Sauerstoff, Vitaminen, Hormonen und Wärme versorgt. Ebenso werden Stoffwechselprodukte sowie Wärme von jeder Zelle wieder abgeführt. Das Blut befindet sich ein Leben lang in stetem Fluss, es verbleibt in einer endlosen Schleife, wobei sich das Herz in jeder Sekunde mit Blut füllt, um es dann sogleich wieder auszuwerfen. Eine Besonderheit im Blut sind die roten Blutkörperchen; in jedem mm3 (= 1 μl) Blut sind es 5 Millionen. Sie werden in der Lunge mit Sauerstoff betankt, und gleichzeitig entladen sie dort das Abfallprodukt Kohlendioxid (CO2). Die roten Blutkörperchen enthalten die hochspezialisierte lebensnotwendige chemische Verbindung, das Hämoglobin, welches schon während der Embryonalentwicklung im Einsatz ist. Im fetalen Stadium (ab dem 3. Monat) ändert sich der Sauerstoffbedarf, und darum wird eine andere Hämoglobinart mit anderer chemischer Zusammensetzung benötigt. Kurz vor der Geburt laufen dann alle chemischen Fabriken nochmals auf Hochtouren, um die Umstellung auf das Erwachsenenhämoglobin durchzuführen. Die drei Hämoglobinarten können nicht auf evolutivem Wege durch Ausprobieren gefunden werden, weil die meisten anderen Varianten nicht genügend Sauerstoff transportieren würden, und das brächte den sicheren Tod. Dreimal braucht es eine andere Biomaschinerie für die jeweilige Hämoglobinart, die auch noch zum richtigen Zeitpunkt die Produktion umstellen muss. Woher kommt eine solch komplizierte Maschinerie? Jedwede Evolutionsidee versagt hier gründlich, denn für halbfertige Zwischenstadien gäbe es keine Überlebenschance. Auch dieser Punkt geht eindeutig an Modell B. Die Zellen Grundbausteine des menschlichen Körpers Wussten Sie, dass der menschliche Körper aus etwa 100 Billionen (= 1014) Zellen besteht, von denen jede aus etwa 10 000-mal so vielen Molekülen besteht, wie die Milchstraße Sterne hat? Dabei ist zu bedenken: Unsere Milchstraße besteht aus mindestens 100 Milliarden Einzelsternen. Wollte jemand bis zu der Zahl der Zellen (= 1014) zählen, und würde er das ununterbrochen Tag und Nacht im Takt einer Sekunde tun, so reichte kein Menschenleben dazu aus. Der Zeitbedarf betrüge nämlich drei Millionen Jahre! Es ist wissenschaftlich völlig ungeklärt, wie so riesige Mengen von Zellen sich zu einem lebenswichtigen Organ organisieren. Was für ein Programm bewerkstelligt das Wachstum? Niemand hat das bisher ergründen können. Wenn alle unsere Gelehrsamkeit zum Verständnis nicht ausreicht, wie will die ziellose Strategie der Evolution so etwas erreichen? Auch hier geht der Punkt klar an Modell B. Die DNS Von Computern unerreichte Speichertechnik Im Innern der Zelle, in ihrem mikroskopisch kleinen Kern, wird das wertvollste Material des Körpers aufbewahrt – das Genom, die genetische Information. Alles was zum Aufbau des Körpers, (z. B. Konstruktion der Organe und Gliedmaßen, Herstellung aller benötigten chemischen Verbindungen) nötig ist, ist hier genauestens programmiert. Von der schier unvorstellbaren Informationsdichte im DNS-Molekül wollen wir uns einen anschaulichen Eindruck verschaffen. Stellen wir uns so viel DNS-Material vor, wie es im Volumen eines Stecknadelkopfes Platz hätte. Dann könnten wir 15 Billionen Taschenbücher mit jeweils 160 Seiten darin abspeichern! Aufeinandergelegt ergäbe das einen Bücherstapel, der noch 500-mal höher ist als die Erde vom Mond entfernt ist. Raten Sie einmal, welches Modell hier den Punkt erhält. Das Gehirn Das komplexeste Gebilde im Universum Das Gehirn ist das zentrale übergeordnete Organ unseres Nervensystems, das fast alle Abläufe im Organismus steuert, überwacht und koordiniert. Es sammelt und verwertet Sinneseindrücke, speichert sie und bewirkt ihre sinnvolle Beantwortung. Über die eigentliche Informationsverarbeitung im Gehirn ist so gut wie nichts bekannt. Nur eines ist gewiss: Es muss dort eine große Anzahl ausgeklügelter Programme geben, die alle eingehenden und abgesandten Informationen verarbeiten, verrechnen und koordinieren kann. Alles muss in Echtzeit und in Parallelverarbeitung geschehen. Wir wissen nicht, wie Erinnerungen gespeichert und abgerufen werden. Unbekannt ist ferner, wie wir auf neue Ideen kommen und wie die interaktive Zusammenarbeit mit unserem nichtmateriellen Teil, der Seele, funktioniert. Das Gehirn besteht aus etwa 100 Milliarden Nervenzellen (Neuronen). Ihre Zahl liegt in der Größenordnung der Zahl der Sterne in unserer Milchstraße. Jedes Neuron steht über Synapsen mit Tausenden von anderen Neuronen in Verbindung. Es ist ein Netzwerk höchster Komplexität. Auch hier geht wieder ein eindeutiger Punktsieg an Modell B. Wahrnehmung in dieser und jener Welt Die Funktionen der Sinnesorgane unseres jetzigen Körpers fallen mit dem Tode alle aus. Ist der Tod damit die absolute Endstation, wie es Atheisten und Evolutionsvertreter annehmen? Die Bibel sagt dazu ein klares NEIN! Wir sind nach Gottes Plan Ewigkeitsgeschöpfe, deren Existenz niemals ausgelöscht wird. In Lukas 16 berichtet Jesus von zwei Menschen, deren irdisches Dasein durch den leiblichen Tod beendet wurde. Sie befinden sich aber augenblicklich bei vollem Bewusstsein in der jenseitigen Welt. Bei dem einen spielte Gott in seinem Lebenskonzept keine Rolle, während der andere, Lazarus, sich von Gott getragen wusste. Jesus schildert beider Situation nach dem Tod: »Es begab sich aber, dass der Arme starb, und er wurde von den Engeln getragen in Abrahams Schoß. Der Reiche aber starb auch und wurde begraben. Als er nun in der Hölle war, hob er seine Augen auf in seiner Qual« (Lukas 16,22-23). Beide haben also durch den Tod diese Welt verlassen und befinden sich nun an einem völlig anderen Ort. Obwohl sie vorher in derselben Stadt lebten, sind ihre jetzigen Aufenthaltsorte nun grundverschieden. Der eine erlebt Herrlichkeit, und der andere befindet sich am Ort der Qual. Für niemanden von uns endet das Leben mit dem biologischen Tod. Für diese Tatsache haben wir eine verlässliche Informationsquelle. In der Auferstehung geschieht die Umwandlung vom irdischen zum ewigen Leib: »Es wird gesät ein natürlicher Leib und wird auferstehen ein geistlicher Leib« (1. Korinther 15,42+44). Für unseren Ewigkeitsverbleib nennt die Bibel zwei extrem unterschiedliche Orte, den Himmel und die Hölle bzw. den Ort der Herrlichkeit in der Nähe Gottes und den Ort der Verdammnis in der Gottesferne. Wollten wir Himmel und Hölle beschreiben, dann könnten wir es von den Sinnen her sagen: Beides sind Orte der Wahrnehmung – entweder erleben wir ewig Schönes oder ewig Schreckliches. Welches unser Bestimmungsort sein wird, hängt von unserer Stellung zu Jesus Christus ab, genauer – ob wir an ihn glauben und ihm folgen, oder ob wir es nicht tun. Auch hier muss der Punkt an Modell B vergeben werden, da Atheisten für ihre Auffassung keine Informationsquelle besitzen. Der Mensch Eine geniale und geplante Konstruktion Schon an den wenigen betrachteten Details des Menschen wurde deutlich, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Nach Römer 1,19 ist die gedankliche Schlussfolgerung vom Betrachten der Werke auf die Existenz des Schöpfers zwingend, denn »Gottes unsichtbares Wesen … wird wahrgenommen an seinen Werken.« Es ist leicht nachvollziehbar, dass alle Punkte eindeutig dem Modell B gegeben werden mussten. Der Erschaffung des Menschen liegt gemäß der Bibel ein Plan zugrunde: »Lasset uns Menschen machen« (1. Mose 1,26). Diesem Plan folgte sogleich die Ausführung: »Und Gott schuf den Menschen ihm zum Bilde« (1. Mose 1,27). Das Neue Testament führt uns tiefer in den Schöpfungsgedanken ein und sagt zur Person des Schöpfers: »Denn in ihm (Jesus Christus) ist alles geschaffen, was im Himmel und auf Erden ist, das Sichtbare und das Unsichtbare« (Kolosser 1,16). Von Jesus heißt es: »Ihn hat Gott gesetzt zum Erben über alles; durch ihn hat er auch die Welt gemacht« (Hebräer 1,2). In Johannes 14,6 sagt Jesus den radikalen Satz: »Ich bin der Weg, die Wahrheit und das (ewige) Leben; niemand kommt zum Vater denn durch mich.« Er ist somit die einzige Tür zum Himmelreich. Nur Er hat für unsere Verfehlungen gegenüber den Geboten Gottes am Kreuz bezahlt. Darum gilt: »Wer an den Sohn glaubt, der hat das ewige Leben« (Johannes 3,36). Bitten Sie darum den Herrn Jesus um Vergebung aller Sünden, damit Sie im Gericht Gottes bestehen können. Nehmen Sie Ihn im Gebet als Ihren persönlichen Schöpfer und Erretter an und folgen Sie Ihm. Dir. und Prof. a. D. Dr.-Ing. Werner Gitt Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in meinem Buch »Faszination Mensch«, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2016, 155 S., ISBN: 978-3-89397-649-2.
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-0
Englisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. Man – an ingenious construction There is a fundamental question which follows all of us throughout life: Where do we actually come from? Closely connected to this, the very next question is: Why do we live here for a time, and what comes after that—will our existence be snuffed out forever, or do we continue to exist forever in another place? There are ultimately only two answers to this problem: Model A: Evolutionary theorists and atheists tell us we just happened to arise from matter over millions of years via a process which involved no intelligence or plan, and no goal or purpose. For each of us, death is the end of everything, and there is no God, either, to whom we would one day be accountable. Model B: In contrast to this is the testimony of the Bible, according to which an almighty and all-knowing Maker created us with plan and purpose. Death is indeed the endpoint of our earthly existence, but at the same time it is the beginning of eternal life, for our Creator desires fellowship with us in Heaven. These explanations are so far apart that one or the other must be absolutely false. From the perspective of 21st century knowledge, which one emerges as viable? Let’s look at a few of our sensory organs and other distinctive parts of the human body to determine whether the concepts involved either reveal no sign of intelligence, or bear its hallmarks. In conjunction with this, we’ll also look at relevant passages of the Bible. For each of these parts of the human body contemplated, we will determine which of the two models should be assigned a point in its favour. Our Sense of Touch - Distributed over the entire skin Each square centimetre of our skin has an amazing 6 million cells and 5,000 sensory receptors which enable our sense of touch. Everything we feel, whether heat, cold, smoothness, roughness or pain, is transmitted to the brain from every point on our skin. This requires an extremely dense network of transmission lines, plus clever coding, so that the brain can perceive every sensation according to its type and location. This information network outside the brain is 380,000 kilometres long. Who planned this network; who laid these high-tech lines, and conceived of a program for the brain that is able to properly identify all these signals? Such a high-grade, goal-oriented intelligent system can scarcely have emerged without plan or purpose! The point must clearly be given to Model B. The Ear - High-precision technology on display The human ear has the unimaginable capacity to detect sound energy differences over a range of one to one trillion (= 1012). No technological device can attain this without switchover of its measurement range. The sensitivity of the ear approaches the limit of what is physically possible. This is achieved via a two-stage conversion between three forms of signal—from a mechanical to a hydraulic signal, and finally to an electrical one. The same sound first reaches the eardrum directly, and then once more, a five-thousandth of a second later, after it has circulated in the ‘shell’ or auricle of the outer ear. From these four values (two from each ear), the brain generates a further two signals via correlation. Due to this ingenious calculation in the brain, it’s as if we were hearing with six ears. This sophisticated technology permits an acoustic analysis that lets us recognise the direction, location and movement of sound sources in all spatial planes. Furthermore, during a conversation with several persons, we are able to push that which is unimportant to us into the background, while consciously accentuating other aspects. No manmade technology can do that. How did this brilliant structure come to be? Can a process with no goal in mind bring something like this about? Of course not! The Psalmist gives us the short, accurate answer: He who planted the ear, does he not hear? He who formed the eye, does he not see? (Psalm 94:9) The ear did not come about through any evolutionary process; its origin is based upon an ingenious act of intelligent creation. Model B therefore gets the point to be assigned. Blood - A universal transport medium Our blood performs functions vital for life. It provides every cell with fuel from nutrients, as well as oxygen, vitamins, hormones, and warmth. Similarly, it transports away the waste products of metabolism, as well as excess heat. In a constant state of flow throughout life, the blood remains in an endless loop, in which the heart fills with blood every second, only to immediately expel it again. A special characteristic of our blood is the presence of red blood cells; 150 million of them in every drop. They get loaded up with oxygen in the lungs, at the same time as they unload the waste metabolite carbon dioxide (CO2). The highly specialised chemical compound they contain, that transports these gases and gives blood its red colour, is haemoglobin. Indispensable for life, one form of it is already in operation during early embryonic development. Then at the fetal stage (from the third month onwards) oxygen demands change, so a different form of haemoglobin, with a different chemical makeup, is needed. Shortly before birth, all those chemical factories again crank up to high capacity in order to start the switchover to the third (adult) form of haemoglobin. These three haemoglobin types could not have been discovered in some evolutionary way through trial and error, because most other variants would not be able to carry enough oxygen, leading to certain death. On three occasions, different biomachinery is required to make the appropriate haemoglobin type; programmed machinery is also required to switch the production from one type to another at the appropriate point in time. Where did such complex machinery come from? Any sort of evolutionary idea fails utterly here, because any half-finished intermediate stages would have no chance of survival. This point, too, unequivocally goes to Model B. Our Cells - Building blocks made up of billions of parts each Did you know that the human body consists of around 30 trillion cells, each one of which contains at least a hundred times as many molecules as there are stars in the Milky Way Galaxy? Considering that our Milky Way comprises at least 100 billion (1011) individual stars, that equals far more than 1013 molecules. If someone wanted to count to just this number (once a second, day and night without interruption), no human life would be long enough. It would take 300,000 years! Our liver alone has over 140 billion cells. Scientifically, how such huge numbers of cells can organise themselves into an organ vital for life remains wholly unexplained. What sort of program accomplishes this growth? To date no-one has been able to account for this. If all of our learning is insufficient to understand this, how could the purposeless strategy of evolution achieve such a thing? Here also, it’s obvious that the point goes to Model B. DNA - Information storage technology still beyond computers The most valuable material in the body—the genome, the genetic information—is stored in the interior of the cell, in its microscopically small nucleus. Here, everything required for the makeup of the body (e.g. construction of the organs and limbs, manufacture of all the necessary chemical compounds) is precisely programmed. Herewith is a graphic way of understanding the virtually unimaginable information density in the DNA molecule: The amount of information within 15 trillion paperbacks, each of 160 pages, could be stored within a volume of DNA that would fit inside a pinhead! If these books were stacked one on top of the other, it would make a pile that was 500 times higher than the distance the moon is from the earth. Guess which model gets the point here? Our Brain - The most complex structure in the universe The brain is the central, primary organ of our nervous system; it steers, oversees and coordinates almost all processes in our organism. It gathers and evaluates sensory inputs, stores them, and generates meaningful responses to them. Virtually nothing is known about the actual way the brain processes information. Only one thing is certain: It must contain a large number of sophisticated programs able to process, allocate and coordinate all incoming and outgoing information. All of this needs to happen in real time with parallel processing. We don’t know how memories are stored and retrieved. Also, no one knows how we come up with new ideas, nor how the brain cooperates interactively with our non-material part, the soul. The brain consists of about 100 billion nerve cells (neurons)—about the same order of magnitude as the number of stars in our Milky Way. Each neuron communicates with thousands of other neurons over connections called synapses. This is a network of the highest complexity. Here too, a clearcut point victory goes to Model B. Awareness - In this world and the next All the functions of the sensory organs of our present body come to an end with our death. So is death the absolute end of the line, as atheists—indeed, most evolutionists—assume? To this the Bible clearly says NO! In accordance with God’s plan, we are created as eternal beings, whose existence is never extinguished. In Luke 16, Jesus tells of two people, whose earthly existence ended through bodily death. But immediately afterwards they find themselves in the world beyond, in full awareness. For one of them, a rich man, God had played no part in his concept of life. The other—Lazarus—while poor, knew God as His sustainer during life. Jesus depicts both situations after death: “The poor man died and was carried by the angels to Abraham’s side. The rich man also died and was buried, and in Hades, being in torment, he lifted up his eyes and saw Abraham far off and Lazarus at his side” (Luke 16:22–23). So both have departed this world through death and now find themselves in a wholly other place. Although previously they lived in the same city, their abodes are now radically different. One experiences glory, the other finds himself in a place of torment. Life does not end with biological death for any of us. We have a reliable information source for this fact. In the resurrection, the transformation from earthly to eternal body takes place: “It is sown a natural body; it is raised a spiritual body” (1 Corinthians 15:44, see also v. 42). For our eternal abode, the Bible names two extremely different places, Heaven and Hell, or the place of glory in the presence of God and the place of damnation, separated from God. Were we to describe Heaven and Hell, we could do so from the standpoint of the senses; both are places of awareness—we will experience either that which is eternally lovely, or eternally dreadful. Which one will be our destination will depend on our position concerning Jesus Christ—specifically, whether we believe in and follow Him, or not. We can say that here also the point needs to be assigned to Model B, because atheists have no information source for their viewpoint. Man - An ingenious and planned construction From just the few details contemplated here, it’s already obvious that without any doubt, the construction of our body displays immense ingenuity. So it makes little sense to assume that we are the result of a planless process carried out by matter left to itself. Unless we accept an act of creation, we become trapped in a thicket of speculative evolutionary thought patterns, which fail the test of reality. According to Romans 1:19–20, when we contemplate His works, the intellectual conclusion that there is a Creator is more than compelling, for “his invisible attributes ... [are] clearly perceived ... in the things that have been made.” It’s easy to understand that all points unequivocally had to be given to Model B. According to the Bible, there was a plan underlying the creation of mankind: “Let us make man in our image” (Genesis 1:26). The execution of this plan followed immediately afterward: “So God created man in his own image ... male and female” (v. 27). The New Testament takes us deeper into the Creator’s thoughts and says of the person of the Creator: “For by him [Jesus Christ] all things were created, in heaven and on earth, visible and invisible” (Colossians 1:16). Of Jesus it is said: “whom he [God] appointed the heir of all things, through whom also he created the world” (Hebrews 1:2). In John 14:6 Jesus makes the radical claim: “I am the way, and the truth, and the life. No one comes to the Father except through me.” He is thus the only gateway to the heavenly kingdom. It therefore holds true: “Whoever believes in the Son has eternal life” (John 3:36). So ask the Lord Jesus to forgive all your sins, so that you might be able to pass God’s judgement at His tribunal. Acknowledge Him in prayer as your Creator, accept Him as your personal Lord and Saviour, and follow Him. Director and Professor (retired) Dr Werner Gitt Ph.D. Information scientist
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-3
Französisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. L’homme - une construction géniale? Tout au long de notre vie, nous traînons après nous une question essentielle : d’où venons-nous, au fait ? Etroitement liée à elle, d’autres questions s’enchaînent : Pourquoi vivons-nous ici un certain temps, et après, qu’y a-t-il ? Notre existence est-elle irrévocablement anéantie, ou bien existons-nous pour toujours et à perpétuité à un autre endroit ? Il n’y a que deux réponses comme solution à ce problème : Modèle A : les théoriciens de l’évolution et les athéistes nous disent que nous sommes issus seulement à partir de la matière, en un processus sans aucune stratégie, ni intelligence, ni but, et cela au cours de millions d’années. A la mort, tout s’arrête, il n’y a pas non plus de Dieu auquel nous devrions rendre des comptes. Modèle B : à cela s’oppose la déclaration de la Bible selon laquelle un Créateur omniscient et tout-puissant nous a voulus et créés dans un but précis. La mort est bien le point final de la vie terrestre, mais en même temps, le début de la vie éternelle, car notre auteur voudrait jouir de notre communion au ciel. Ces interprétations sont si éloignées l’une de l’autre que l’une d’elles doit nécessairement être fausse. Laquelle de ces déclarations se révèle-t-elle être fiable au vu des connaissances du 21ème siècle ? Regardons de près quelques organes des sens et autres éléments marquants de notre corps, et examinons si leurs concepts sont dénués de sens ou s’ils comportent des caractéristiques intelligentes ? Parallèlement, considérons quelques affirmations pertinentes de la Bible. Après l’examen de chacune de ces parties du corps humain, nous déciderons si le point doit aller au modèle A ou au modèle B : Le toucherréparti sur toute la peau Sur un centimètre carré de peau nous avons, qu’on le croie ou non, 6 000 000 de cellules et 5000 éléments tactiles qui permettent le toucher. Tout ce que nous ressentons, la chaleur, le froid, si quelque chose est lisse ou rugueux, la douleur, tout est transmis au cerveau à partir de chaque point de la peau. Ceci nécessite un réseau extrêmement dense de phases conductrices d’informations et un codage ingénieux pour que, dans le cerveau, tout soit perçu de manière juste et au bon endroit. Ce réseau à l’extérieur du cerveau a une longueur de 380 000 kilomètres. Qui a planifié ce réseau, qui a posé ces conduits en une technologie des plus élaborées, qui a imaginé une programmation du cerveau capable d’identifier tout cela ? Un système aussi ciblé et aussi intelligent ne peut pas résulter de quelque chose construit sans objectif! Le point va de toute évidence au modèle B. L’oreillel’organe des sens à la technique de mesure la plus exacte L’oreille humaine possède la capacité insoupçonnée d’entendre des différences d’énergie acoustique de l’ordre de un à un billion (= 1012). Aucun appareil technique n’y arrive sans sélection de la plage de mesure. La sensibilité de l’oreille s’étend jusqu’à la limite physique du possible. Elle l’atteint par une triple conversion du signal, de mécanique à hydraulique, puis d’hydraulique à électrique. Le même son arrive d’abord directement au tympan et après un tour dans le pavillon de l’oreille, il y revient cinq millièmes de seconde plus tard. A partir de ces quatre mesures, le cerveau produit deux autres signaux par corrélation. Grâce à ce calcul génial du cerveau, c’est comme si nous entendions avec six oreilles. Cette technique sophistiquée permet une analyse acoustique capable de reconnaître la direction, l’origine et le mouvement des sources sonores à tous les niveaux de l’espace. De plus, dans une conversation à plusieurs personnes, nous pouvons faire passer à l’arrière-plan ce qui est moins important, et faire volontairement ressortir autre chose. Aucun appareil technique ne le réalise. D’où vient cette construction géniale ? Un processus sans objectif peut-il produire une telle performance ? Bien sûr que non ! Le psalmiste donne une réponse courte et juste : « Celui qui a planté l’oreille n’entendrait-il pas ?» (Psaume 94, 9). L’oreille n’est pas le résultat d’un processus évolutif, mais résulte de l’acte génial d’un Créateur. Pour cette raison, le point est accordé au modèle B. Le sangun moyen de transport universel Le sang remplit des fonctions vitales. Grâce à la nourriture, chaque cellule est alimentée par lui en combustibles, oxygène, vitamines, hormones et chaleur. De même, les produits du métabolisme ainsi que de la chaleur en sont évacués. Le sang est continuellement en mouvement pendant toute une vie, il se maintient dans cette boucle infinie, le cœur se remplissant à chaque seconde de sang, qu’il renvoie aussitôt. Les globules rouges sont une particularité du sang ; dans chaque goutte (= 30 mm3) il y en a 150 millions. Ils se ravitaillent en oxygène dans les poumons et y déchargent en même temps le résidu du gaz carbonique (CO2). Les globules rouges contiennent l’hémoglobine, composé chimique vital hautement spécialisé, qui entre en action dès le développement embryonnaire. Au stade du fœtus (à partir du 3ème mois), le besoin en oxygène change ; une autre espèce d’hémoglobine est nécessitée, dotée d’une autre composition chimique. Peu de temps avant la naissance, toutes les fabriques chimiques travaillent à plein régime pour procéder au passage à l’hémoglobine adulte. Les trois sortes d’hémoglobine nécessitées ne peuvent pas avoir été trouvées à tâtons par voie évolutive, parce que la plupart des autres variantes ne pourraient pas transporter assez d’oxygène, ce qui mènerait à une mort certaine. A trois reprises, le corps a besoin d’une machinerie biologique différente pour le type d’hémoglobine exigé, qui doit aussi en changer la production au moment voulu. D’où provient une machinerie aussi compliquée ? Toute idée d’évolution est vouée à l’échec, car il n’y aurait aucune chance de survie pour des stades intermédiaires à demi terminés. Ce point aussi va de toute évidence au modèle B. Les cellulespierres de construction pour une maison de 100 billions d’éléments Saviez-vous que le corps humain est constitué d’à peu près 100 billions de cellules, dont chacune est composée de 10 000 fois plus de molécules que la Voie Lactée a d’étoiles ? Sachant que notre Voie Lactée comporte au moins 100 milliards d’étoiles. Si quelqu’un voulait compter jusqu’à ce nombre (1014), en le faisant nuit et jour au rythme d’une seconde par chiffre, une vie humaine ne suffirait pas. Le temps nécessité serait de trois millions d’années ! Scientifiquement, il est absolument inexplicable comment des quantités si énormes de cellules s’organisent en un organe vital. Quel est le programme qui réalise la croissance ? Personne n’a pu l’approfondir jusqu’à présent. Si toute notre science ne suffit pas à le comprendre, comment la stratégie sans but de l’évolution veut-elle l’atteindre ? Ici aussi, le point est accordé au modèle B. L’ADNune technique de mémorisation inégalée par les ordinateurs A l’intérieur des cellules, dans leur noyau microscopique, le matériau le plus précieux du corps est conservé – le génome, l’information génétique. Tout ce qui est nécessaire à la construction du corps (p. ex. la construction des organes et des membres, la fabrication de toutes les composantes chimiques) y est méticuleusement programmé. Essayons de nous représenter concrètement la densité de l’information quasiment incroyable qui se trouve dans la molécule d’ADN. Imaginons la quantité de matériau d’ADN pouvant tenir dans une tête d’épingle. Nous pourrions y mémoriser 15 billions de livres de poche de 160 pages. Posés les uns sur les autres, cela donnerait un tas de livres 500 fois plus haut que la distance entre la terre et la lune. Devinez quel modèle reçoit ce point ! Le cerveaula formation la plus complexe de l’univers Le cerveau est l’organe central supérieur de notre système nerveux qui dirige, surveille et coordonne presque tout ce qui se déroule dans notre organisme. Il recueille et exploite les impressions de nos sens, il les mémorise et opère en retour des réponses adéquates. On ne connaît presque rien du traitement de l’information proprement dit dans le cerveau. Une seule chose est certaine : il doit y avoir un grand nombre de programmes ingénieux qui traitent, calculent et coordonnent toutes les informations qui entrent et sortent. Tout doit fonctionner en temps réel et en traitement parallèle. Nous ne savons pas comment les souvenirs sont mémorisés et rappelés. Nous ne savons pas non plus comment nous avons de nouvelles idées et comment fonctionne la coopération interactive avec l’âme, notre partie immatérielle. Le cerveau compte environ 100 milliards de neurones. Leur nombre est de l’ordre du nombre d’étoiles de notre Voie Lactée. Chaque neurone est relié par des synapses à des milliers d’autres neurones. C’est un réseau de la plus haute complexité. Dans ce cas aussi, le point gagnant est pour le modèle B. La perceptiondans ce monde et dans l’autre La fonction des organes des sens de notre corps actuel disparaît à la mort. La mort est-elle ainsi la station finale absolue, comme les athéistes et les représentants de l’évolution le prétendent ? La Bible y répond par un NON clair et net ! D’après le plan de Dieu, nous sommes des êtres éternels dont l’existence ne sera jamais anéantie. Dans Luc 16, Jésus raconte l’histoire de deux hommes dont la vie terrestre prend fin à leur mort physique. Immédiatement, ils se retrouvent, pleinement conscients, dans le monde de l’au-delà. Pour l’un d’eux, Dieu n’avait joué aucun rôle dans sa vie, tandis que l’autre, Lazare, se savait porté par Dieu. Jésus décrit les deux situations après la mort : « Le pauvre mourut et fut porté par les anges dans le sein d’Abraham. Le riche aussi mourut et fut enseveli. Dans le séjour des morts, il leva les yeux ; et, en proie aux tourments, il vit de loin Abraham et Lazare…» (Luc 16, 22-23). A la mort, ils quittent tous deux le monde et se retrouvent dans des lieux complètement différents. Bien qu’ils aient vécu auparavant dans la même ville, leur lieu de séjour actuel est totalement différent. L’un d’eux jouit de la gloire, et l’autre se trouve en un lieu de supplice. Pour aucun de nous la vie ne se termine à la mort biologique. Nous avons une source d’information digne de foi à ce sujet. A la résurrection, le corps terrestre est transformé en un corps éternel : « Ainsi en est-il de la résurrection des morts. Semé corps naturel, on ressuscite corps spirituel» (1 Corinthiens 15, 42+44). Pour notre corps éternel, la Bible nomme deux endroits extrêmement différents : le ciel et l’enfer, autrement dit, le lieu de la gloire dans la proximité de Dieu, et le lieu de la damnation, loin de Dieu. Si nous voulions décrire le ciel et l’enfer, nous pourrions le faire à l’aide des sens : ce sont, tous les deux, des endroits de perception – ou bien nous jouissons éternellement de la beauté, ou nous vivons éternellement l’horreur. Notre lieu de destination dépend de notre positionnement par rapport à Jésus-Christ, plus précisément, si nous croyons en Lui et Le suivons, ou non. Dans ce cas aussi, le point est accordé au modèle B, car les athéistes n’ont aucune source d’information pour leur conception. Qu’est-ce que l’homme ? Aux quelques détails que nous venons de voir, il apparaît nettement que l’être humain est une construction géniale. La raison ne nous permet donc pas de supposer que nous soyons le résultat d’un processus hasardeux à partir d’une matière livrée à elle-même. Sans l’acceptation d’une création, nous nous fourvoyons dans les broussailles du système de pensée évolutionniste et ne rendons pas justice à la réalité. Selon Romains 1, 19, en contemplant ses œuvres, on en arrive impérativement à conclure de l’existence du Créateur, car « …les perfections invisibles de Dieu…se voient fort bien depuis la création du monde». Il est compréhensible que tous les points devaient être accordés de toute évidence au modèle B. D’après la Bible, la création de l’homme a un plan pour base : «Faisons l’homme… » (Genèse 1, 26). La réalisation de ce plan lui succède immédiatement : « Dieu créa l’homme à son image. » (Genèse 1, 27). Le Nouveau Testament nous introduit plus profondément dans la pensée créatrice et nous dit au sujet de la personne du Créateur : « Car en lui (Jésus-Christ) tout a été créé dans les cieux et sur la terre, ce qui est visible et ce qui est invisible » (Colossiens 1, 16). Il est dit de Jésus : « Dieu l’a établi héritier de toutes choses et c’est par lui qu’il a fait les mondes » (Hébreux 1, 2). Dans Jean 14, 6, Jésus prononce la phrase radicale : « Je suis le chemin, la vérité et la vie (éternelle) ; nul ne vient au Père que par moi ». Il est ainsi l’unique porte qui conduit au royaume céleste. Lui seul a payé sur la croix pour nos manquements envers les commandements de Dieu. Il est donc vrai que : « Celui qui croit au Fils a la vie éternelle» (Jean 3, 36). Demandez au Seigneur Jésus le pardon de vos péchés pour que vous puissiez échapper au jugement de Dieu. Acceptez-Le dans la prière comme votre Créateur et Sauveur personnel et suivez-Le. Directeur et Professeur Dr. Werner Gitt L’argumentation scientifique se trouve plus en détail dans mon livre : « Merveilles de l’être humain », Éditeur : CLV, Bielefeld, 1ère édition en français 2003, 148 pages, ISBN : 2-8260-3454-5
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-4
Niederländisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. De mens -een geniale constructie Wij slepen allemaal een fundamentele vraag mee in ons leven: Waar komen we eigenlijk vandaan? Nauw daarmee verbonden komen meteen de volgende vragen op: Waarom leven we hier een tijd? En wat zal er hierna zijn? Is ons bestaan dan onherroepelijk uitgewist of bestaan we voor altijd en eeuwig verder op een andere plaats? Er zijn slechts twee antwoorden voor de oplossing van dit probleem: Model A: Evolutietheoretici en atheïsten zeggen ons dat wij uit een proces voortkomen dat ons zonder strategie, zonder intelligentie en zonder doelstelling in miljoenen jaren alleen uit materie heeft doen ontstaan. Met de dood is alles voorbij en er is ook geen God aan Wie we op een keer rekenschap moeten afleggen. Model B: Daartegenover staat de uitspraak van de Bijbel, dat een alwetende en almachtige Schepper ons gewild en ons doelbewust geschapen heeft. De dood is wel het eindpunt van het aardse leven maar tegelijk het begin van het eeuwige leven, want onze Schepper wil ons graag in de hemel hebben. Deze verklaringen liggen zo ver uit elkaar dat er beslist één verkeerd moet zijn. Welke uitspraak blijkt, met de kennis van de 21e eeuw, solide te zijn? Laten we eens kijken naar sommige zintuigen en opvallende delen van ons lichaam en daarbij toetsen of de concepten zonder intelligentie zijn of intelligente kenmerken hebben. Daarbij kijken we meteen naar belangrijke uitspraken van de Bijbel. We bekijken elk gedeelte en toetsen dan of er een punt naar model A of naar model B gaat. TastzinVerdeeld over de hele huid Op een vierkante centimeter huid hebben we zegge en schrijve 6.000.000 cellen en 5.000 zintuiglichaampjes die de tastzin mogelijk maken. Alles wat wij voelen, hetzij warmte, koude, gladheid, ruwheid of pijn, wordt door elk punt van de huid verder naar de hersenen geleid. Daarvoor heeft het een uiterst dicht netwerk van informatieleidingen en een geschikte codering nodig, zodat alles in de hersenen volgens plaats en manier kan worden waargenomen. Dit informatienetwerk buiten de hersenen heeft een lengte van 380.000 kilometer. Wie heeft dit netwerk bedacht en de leidingen in hightech aangelegd en voor de hersenen een programma bedacht dat alles kan identificeren? Zo’n doelgericht en heel intelligent systeem kan niet uit iets doelloos zijn ontstaan! Het punt gaat hier duidelijk naar model B. Het oorMet de meest exacte meettechniek Het menselijk oor beschikt over de onvoorstelbare bekwaamheid om energieverschillen van geluid in een spanne van één tot één biljoen (= 1012) te horen. Geen technisch apparaat kan dit zonder omschakeling van meetbereik. De gevoeligheid van het oor reikt tot aan de natuurkundig mogelijke grenzen. Dat wordt door een drievoudige signaalomzetting van mechanisch in hydraulisch en ten slotte in elektrisch bereikt. Hetzelfde geluid komt eerst direct op het trommelvlies en na circulatie in de oorspier een vijfduizendste seconde later nog een keer. Uit deze vier meetwaarden produceren de hersenen in samenhang twee andere signalen. Door deze geniale verrekening in de hersenen is het alsof we met zes oren zouden horen. Deze geavanceerde technologie staat een akoestische analyse toe om richting, plaats van oorsprong en beweging van geluidsbronnen in alle ruimteniveaus te herkennen. Bovendien kunnen we bij een gesprek van meerdere personen voor ons onbelangrijke zaken naar de achtergrond dringen en andere zaken bewust accentueren. Dat presteert geen enkel technisch apparaat. Waar komt deze geniale constructie vandaan? Kan een proces zonder doelstelling zoiets teweegbrengen? Natuurlijk niet! De Psalmist geeft het korte, treffende antwoord: ‘Zou Hij Die het oor plantte niet horen? Die het oog vormde, niet zien?’ (Psalm 94:9). Het oor is niet afkomstig uit een evolutieproces maar berust op een geniale daad van de Schepper. Het punt gaat hier naar model B. Het bloedEen universeel transportmiddel Het bloed neemt levensnoodzakelijke functies waar. Elke cel wordt van brandstoffen uit de voeding met zuurstof, vitaminen, hormonen en warmte voorzien. Ook worden stofwisselingsproducten en ook warmte door elke cel weer afgevoerd. Het bloed bevindt zich een leven lang in een constante vloed, het verblijft in een eindeloze bocht waarbij het hart zich elke seconde met bloed vult om het er dan meteen weer uit te werpen. Een bijzonderheid in het bloed zijn de rode bloedlichaampjes; in elke druppel bloed zijn er 150 miljoen. Ze worden in de longen van zuurstof voorzien en gelijktijdig lossen ze daar het afvalproduct kooldioxide (CO2). De rode bloedlichaampjes bevatten de sterk gespecialiseerde levensnoodzakelijke chemische verbinding, de hemoglobine, en is al tijdens de embryonale ontwikkeling actief. In het foetale stadium (vanaf de derde maand) verandert de zuurstofbehoefte en daarom is er een andere hemoglobinesoort met een andere chemische samenhang nodig. Kort voor de geboorte werken dan alle chemische fabrieken nog een keer op volle toeren om de omschakeling op de volwassen hemoglobine te realiseren. De drie hemoglobinesoorten kunnen niet op evolutionaire wegen door uitproberen gevonden worden, omdat de meeste andere varianten niet voldoende zuurstof zouden transporteren. En dat zou een zekere dood veroorzaken. Driemaal heeft het een andere biologische ‘machine’ nodig voor de hemoglobinesoort van dat ogenblik, dat ook nog op het juiste ogenblik de productie moet omschakelen. Waar komt zo’n complexe machine vandaan? Elk evolutie-idee faalt hier grondig want voor half klare tussenstadia zou er geen overlevingskans zijn. Ook dit punt gaat heel duidelijk naar model B. De cellenBouwstenen met 100 biljoen afzonderlijke delen Wist u dat het menselijk lichaam uit ongeveer 100 biljoen cellen bestaat waarvan elke cel uit ongeveer 10.000 maal zoveel moleculen bestaat dan de melkweg sterren heeft? Daarbij moet men bedenken: onze melkweg bestaat uit minstens 100 miljard afzonderlijke sterren. Als iemand dit getal zou tellen (1014) en hij zou dat ononderbroken dag en nacht op de maat van een seconde doen, dan zou een mensenleven hiervoor niet voldoende zijn. De benodigde tijd zou namelijk drie miljoen jaar bedragen! Het is wetenschappelijk totaal onopgehelderd hoe zulke reusachtige hoeveelheden van cellen zich organiseren tot een levensbelangrijk orgaan. Wat voor een programma bewerkstelligt de groei? Niemand heeft dat tot nu toe kunnen doorgronden. Als al onze geleerdheid voor het begrip niet voldoende is, hoe zal de doelloze strategie van de evolutie zo iets kunnen bereiken? Ook hier gaat het punt duidelijk naar model B. Het DNADoor computers onbereikte opslagtechniek In het binnenste van de cel, in haar microscopisch kleine kern, wordt het waardevolste materiaal van het lichaam bewaard – het genoom, de genetische informatie. Alles wat tot opbouw van het lichaam (bijv. de constructie van organen en ledematen, vervaardiging van alle chemische verbindingen) nodig is, is hier volmaakt precies geprogrammeerd. Van de bijna onvoorstelbare informatiedichtheid in de DNA-molecule willen wij een aanschouwelijke indruk geven. Stellen we ons zoveel DNA/materiaal voor, zoals het in het volume van een speldenkop zou passen. Dan zouden wij 15 biljoen pocketboeken met erin telkens 160 bladzijdes kunnen opslaan. Op elkaar gelegd zou er een boekenstapel ontstaan die nog 500 maal meer is dan de afstand van de aarde naar de maan. Raadt u maar eens, welk model hier het punt ontvangt. De hersenenHet meest complexe maaksel in het heelal Het brein is het centrale overkoepelende orgaan van ons zenuwstelsel dat bijna alle processen in het organisme stuurt, bewaakt en coördineert. Het verzamelt en verwerkt de indrukken van de zintuigen, slaat ze op en bewerkt haar zinvolle beantwoording. Over de eigenlijke informatieverwerking in de hersenen is zo goed als niets bekend. Maar één ding is zeker: er moet daar een groot aantal uitgekiende programma’s zijn die alle inkomende en uitgaande informatie kunnen verwerken, verrekenen en coördineren. Alles moet in reëel aflopende tijd en in parallelverwerking gebeuren. We weten niet hoe herinneringen opgeslagen en opgevraagd worden. Verder is onbekend hoe wij op nieuwe ideeën komen en hoe de interactieve samenwerking met ons niet-materiële deel, de ziel, functioneert. Het brein bestaat uit ongeveer 100 miljard zenuwcellen (neuronen). Hun aantal is in de orde van grootte van het getal van de sterren in onze melkweg. Elk neuron staat via synapsen met duizend andere neuronen in verbinding. Het is een netwerk van de hoogste complexiteit. Ook hier gaat er weer een punt naar model B. WaarnemingIn deze en de andere wereld De functies van de zintuigen van ons huidige lichaam vallen met de dood allemaal uit. Is de dood daarmee het absolute eindstation zoals atheïsten en vertegenwoordigers van de evolutie aannemen? De Bijbel zegt daartoe een duidelijk: NEE! We zijn volgens Gods plan eeuwigheidschepsels en ons bestaan kan niet worden uitgewist. In Lukas 16 vertelt de Heer Jezus over twee mensen. Hun aardse leven werd door de lichamelijke dood beëindigd. Maar ze bevonden zich ogenblikkelijk met hun volle bewustzijn in het hiernamaals. Bij de een speelde God in zijn levensconcept geen rol terwijl de ander, Lazarus, zich door God gedragen wist. De Heer Jezus beschrijft beide situaties na de dood: ‘Het gebeurde nu dat de arme stierf en door de engelen werd gedragen in de schoot van Abraham. De rijke nu stierf ook en werd begraven. En toen hij in de hades zijn ogen opsloeg, terwijl hij in de pijnen verkeerde’ (Lukas 16:22-23). Ze hebben dus allebei door de dood de wereld verlaten en bevinden zich nu op een geheel andere plaats. Hoewel ze in dezelfde stad woonden, is hun tegenwoordige verblijfplaats nu totaal verschillend. De ene beleeft heerlijkheid en de andere bevindt zich op de plaats van pijnen. Voor niemand van ons eindigt het leven met de biologische dood. Voor dit feit hebben we een betrouwbare informatiebron. In de opstanding gebeurt de verandering van het aardse naar het eeuwige lichaam: ‘Er wordt een natuurlijk lichaam gezaaid, er wordt een geestelijk lichaam opgewekt’ (1 Korinthe 15: 44). Voor ons verblijf in de eeuwigheid noemt de Bijbel twee extreem verschillende plaatsen, de hemel en de hel, resp. de plaats van de heerlijkheid in de nabijheid van God en de plaats van de verdoemenis in de Godverlatenheid. Zouden we de hemel en de hel beschrijven dan zouden we het vanuit onze zintuigen zo zeggen: beide plaatsen zijn plaatsen van waarneming – of we ervaren eeuwig mooie dingen of eeuwig verschrikkelijke dingen. Wat onze verblijfplaats zal zijn, hangt af van onze positie ten opzichte van de Heer Jezus Christus. Exacter gezegd: of wij geloven in Hem of wij geloven niet in Hem. Ook hier wordt het punt aan model B gegeven omdat de atheïsten voor hun opvatting geen informatiebron bezitten. De mensEen geniale en geplande constructie Al aan de enkele overdachte details van de mens wordt duidelijk dat de mens zonder twijfel een geniale constructie is. Het is daarom onverstandig om aan te nemen dat wij het resultaat van een doelloos proces van een aan zichzelf overgelaten materie zijn. Zonder de aanname van een schepping lopen we vast in een warnet van evolutionaire gedachtesystemen en doen we geen recht aan de werkelijkheid. Volgens Romeinen 1:19 is de abstracte conclusie van het overdenken van de werken op het bestaan van de Schepper dwingend, want ‘van de schepping van de wereld af worden wat van Hem niet gezien kan worden, zijn eeuwige kracht en Goddelijkheid, uit Zijn werken met inzicht doorzien’. Het is gemakkelijk te begrijpen dat alle punten duidelijk aan model B gegeven moesten worden. Aan de schepping van de mensen ligt, volgens de Bijbel, een plan ten grondslag: ’Laat ons mensen maken’ (Genesis 1:26). Op dit plan volgde onmiddellijk de uitvoering: ‘En God schiep de mens naar Zijn beeld’ (Genesis 1:27). Het Nieuwe Testament leidt ons dieper in de gedachten van de schepping en zegt bij de persoon van de Schepper: ‘Want in Hem zijn alle dingen geschapen in de hemelen en op de aarde, de zichtbare en de onzichtbare’ (Kolosse 1:16). Van de Heer Jezus staat er: ‘Hem heeft Hij gesteld tot erfgenaam van alle dingen’ (Hebreeën 1:2). In Johannes 14:6 zegt de Heer Jezus de radicale zin: ‘Ik ben de weg en de waarheid en het leven. Niemand komt tot de Vader dan door Mij’. Hij is dus de enige ‘deur’ naar de hemel. Alleen Hij heeft voor onze zonden betaald. Daarom staat er: ‘Wie in de Zoon gelooft, heeft eeuwig leven’ (Johannes 3:36). Vraag daarom God om vergeving van al uw zonden, zodat u niet in het oordeel van God komt. Neem in het gebed de Heer Jezus aan als uw persoonlijke Schepper en Redder en volg Hem na. Dir. en Prof.Dr. Ing. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-27
Polnisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. Człowiek - genialna konstrukcja Przez całe życie wszyscy dźwigamy w sobie to zasadnicze pytanie: skąd właściwie pochodzimy? Z tym pytaniem ściśle wiąże się następne: Dlaczego żyjemy tu tylko przez jakiś czas i co stanie się potem – czy nasza egzystencja zostanie nieodwołalnie wygaszona, albo żyjemy dalej, wiecznie, w jakimś innym miejscu? Rozwiązaniem tego problemu są tylko dwie odpowiedzi: Model A: Teoretycy ewolucji i ateiści mówią nam, że jesteśmy wytworem procesu, przebiegającego przez wiele milionów lat w samej tylko materii, bez określonej koncepcji strategicznej, bez udziału inteligencji i bez określonego celu. Wszystko kończy się w momencie śmierci. Nie ma też Boga, przed którym musielibyśmy kiedyś ponieść odpowiedzialność za nasze czyny. Model B: Pogląd przeciwny prezentuje Biblia, opisując akt naszego powstania z woli wszechwiedzącego i wszechmocnego Stwórcy, który stworzył nas w określonym celu. Wprawdzie śmierć jest punktem końcowym naszego życia ziemskiego, ale zarazem, w niebie, początkiem życia wiecznego, które Stwórca chciałby przeżywać we wspólnocie z nami. Te interpretacje są tak dalece przeciwstawne, że jedna z nich musi być bezwarunkowo fałszywa. Które twierdzenie okaże się możliwe do zaakceptowania na podstawie stanu wiedzy 21 wieku? Przyjrzyjmy się przakładowo niektórym organom zmysłów oraz istotnym cechom innych charakterystycznych narządów naszego ciała i sprawdźmy, czy ich koncepcje noszą znamiona inteligentnych rozwiązań, czy też rozwój tych organów pozbawiony jest udziału inteligencji. Równolegle do tego rozpatrzmy odpowiednie twierdzenia Biblii. Po przeanalizowaniu istotnych cech wybranych narządów człowieka, sprawdzamy, czy przyznajemy punkt dla modelu A lub modelu B. Zmysł dotykurozmieszczony na całej skórze. Jeden cm kwadratowy skóry to około 6 000 000 komórek i 5 000 ciałek receptorów zmysłowych, umożliwiających odbiór wrażeń dotykowych. Wszystko co odczuwamy, czy to jest ciepło, chłód, gładkość, szorskość albo ból, odprowadzane jest z każdego punktu skóry do mózgu. Do tego potrzeba skrajnie gęstej sieci przewodzącej informacje oraz odpowiedniego kodowania, aby mózg mógł postrzegać wszystkie te sygnały, rozróżniając ich rodzaj i lokalizację. Sieć przewodząca informacje od skóry do mózgu ma długość 380 000 km. Kto tę sieć zaplanował, kto ułożył w wysoce skomplikowanej technologii i kto napisał dla mózgu program, który wszystko to potrafi zidentyfikować? Taki celowy i na tak wysokim poziomie inteligentny system nie mógł powstać bezcelowo z czegoś przypadkowego. Tu punkt otrzymuje jednoznacznie model B. Uchozmysł wyposażony w najdokła-dniejszą technikę pomiaru Ucho człowieka dysponuje nadspodziewaną zdolnością rozróżniania energii akustycznej dźwięków, w skali rozpiętności od jeden do jednego biliona (= 1012). Dotąd nie zbudowano urządzenia technicznego, zdolnego wykonać tak dokładnych pomiarów, bez przełączania ich zakresów. Czułość ucha sięga jego fizycznych granic. Możliwe jest to przez trzykrotne zmiany sygnału, od mechanicznego przez hydrauliczny do elektrycznnego. Ten sam dźwięk dociera najpierw bezpośrednio i następnie jeszcze raz, po obiegu w małżowinie usznej, do błony bębenkowej, po upływie jednej pięciotysięcznej sekundy. Z tych czterech pomiarów mózg tworzy, przez korelację, dwa następne sygnały. Drogą genialnych wyliczeń w mózgu mamy wrażenie, że słyszymy sześcioma uszami. Ta wyrafinowana technika pozwala na akustyczną analizę, celem rozpoznania kierunku miejsca powstania dźwięku i ruchu źródeł dźwięku, na wszystkich poziomach przestrzeni. Ponadto umożliwia nam, np. w czasie rozmowy wielu osób, usunąć na drugi plan to, co mniej ważne, wszystko inne zaś wyeksponować w naszej świadomości. Tego nie jest w stanie wykonać żadne urządzenie techniczne. Skąd wzięła się ta genialna konstrukcja? Czy mogła powstać na drodze bezcelowego przypadku? Oczywiście nie! Krótką, lecz trafną odpowiedź, daje nam psalmista »Nie ma usłyszeć ten, który ucho wszczepił?« (Psalm 94,9). Ucho nie powstało w procesie ewolucji, tylko jest wynikiem genialnego aktu twórczego. Dlatego punkt otrzymuje oczywiście model B. Krewuniwersalny środek transportu Krew pełni niezbędne dla życia funkcje. Każda komórka zaopatrywana jest w energię i surowce pozyskiwane z żywności, z tlenu, witamin, hormonów i ciepła. Odpowiednio też, z każdej komórki organizmu, odprowadzane są produkty końcowe przemiany materii oraz ciepło. Krew znajduje się przez całe życie w ciągłym ruchu, w nieskończonej pętli krwiobiegu, przy czym w każdej sekundzie serce wypełnia się krwią, żeby ją natychmiast znowu wypompować. Szczególną osobliwością są czerwone ciałka krwi; w jednej kropli krwi (30 mm3) jest ich 150 milionów. W płucach czerwone ciałka krwi zaopatrywane są w tlen i zarazem pozbywają się tam szkodliwego produktu odpadowego, czyli dwutlenku węgla (CO2). Czerwone ciałka krwi zawierają konieczną dla życia hemoglobinę, wysoce wyspecjalizowany związek chemiczny, który potrzebny jest już w rozwoju embrionalnym. W stadium płodowym (od 3. miesiąca) zmienia się zapotrzebowanie na tlen i dlatego potrzebna jest hemoglobina o innym składzie chemicznym. Krótko przed porodem wszystkie chemiczne fabryki pracują jeszcze raz na pełnych obrotach, aby przestawić produkcję na hemoglobinę dorosłych. Te trzy rodzaje hemoglobiny nie mogły powstać metodą prób w drodze ewolucji, gdyż inne warianty nie byłyby w stanie transportować odpowiednich ilości tlenu, co oznaczałoby pewną śmierć. Trzykrotnie, dla produkcji odpowiedniego rodzaju hemoglobiny, potrzebna jest inna biologiczna maszyneria, która musi rozpocząć jej produkcję w odpowiednim czasie. Skąd pochodzi taka skompliwowana maszyneria? Zasadniczo zawodzi tu każda ewolucyjna idea, gdyż nie ma szans na przeżycie gotowych w połowie produktów. Również ten punkt należy jednoznacznie przyznać modelowi B. Komórkicegiełki na dom ze 100 bilionów pojedyńczych elementów Czy wiedzieliście, że ludzki organizm zbudowany jest z około 100 bilionów komórek, z których każda zbudowana jest z 10 tysięcy razy więcej cząsteczek chemicznych – molekuł – niż liczba gwiazd w Drodze Mlecznej? Trzeba to sobie wyobrazić tak: nasza Droga Mleczna składa się z co najmniej 100 miliardów pojedyńczych gwiazd. Gdyby ktoś chciał liczyć do liczby 1014, licząc nieprzerwanie dzień i noc, w takcie jednej sekundy, to nie starczyłoby na to ludzkiego życia. Na to potrzeba bowiem trzy miliony lat. Naukowo niemożliwe jest wyjaśnienie, jak taka olbrzymia liczba komórek może się zorganizować w konieczny dla życia narząd. Jaki program może sterować jego rozwojem? Dotąd nikt nie był w stanie tego wyjaśnić. Jeżeli cała nasza naukowa wiedza nie wystarczy do zrozumienia takiego procesu, jak może to osiągnąć bezcelowa strategia ewolucji? Również w tym przypadku jest dla nas oczywiste, że punkt przyznajemy modelowi B. DNAnieosiągalna dla komputerów technika układów pamięciowych We wnętrzu komórki, w jej mikroskopijnie małym jądrze, przechowywany jest najwartościowszy dla organizmu materiał – genom, informacja genetyczna. Wszystko co potrzebne jest dla rozwoju organizmu, (n.p. budowy narządów i kończyn, produkcji wszystkich potrzebnych połączeń chemicznych) jest tu dokładnie zaprogramowane. Niewyobrażalną gęstość informacji w cząsteczkach DNA przedstawmy sobie bardziej poglądowo, jako ilość materiału DNA zapisaną w objętości główki szpilki. Otóż bylibyśmy w stanie zakodować tam 15 bilionów książek o 160 stronicach każda. Książki te, ułożone jedna na drugiej, utworzyłyby stos 500 razy wyższy, niż wynosi odległość Księżyca od Ziemi. Zgadnijcie, który model otrzyma teraz jeden punkt. Mózgnajbardziej kompleksowy twór we wszechświecie Mózg jest centralnym, naczelnym narządem naszego systemu nerwowego. Mózg steruje prawie wszystkimi procesami naszego organizmu. Gromadzi i analizuje bodźce, przesyłane od narządów zmysłów, zapamiętuje je i steruje adekwatnymi reakcjami na wrażenia zmysłowe. O samym przetwarzaniu informacji w mózgu nie wiemy właściwie nic. Jedno jest tylko pewne: w mózgu funkcjonują wysoce wyspecjalizowane programy, które przetwarzają napływające i wychodzące informacje, przeliczają i koordynują je. Procesy te przebiegają równolegle i w czasie rzeczywistym. Nie wiemy, jak zapamiętywane i odtwarzane są nasze wspomnienia. Dalej nie wiemy, w jaki sposób powstają w nas nowe idee i jak funkcjonuje interaktywne współdziałanie z naszym komponentem niematerialnym – duszą. Mózg zbudowany jest z około 100 miliardów komórek nerwowych (neuronów). Jest to liczba rzędu liczby gwiazd w Drodze Mlecznej. Każda komórka nerwowa połączona jest poprzez synapsy z tysiącem innych neuronów. Jest to ekstremalnie kompleksowy system sieciowy. Również tu zwycięski punkt przyznajemy modelowi B. Odbiór wrażeń w tym i w przyszłym, wiecznym świecie Funkcje organów zmysłów naszego teraźniejszego ciała znikają w momencie śmierci. Czy zatem śmierć jest absolutną stacją końcową, jak to zakładają ateiści i przedstawiciele ewolucji? Biblia odpowiada na to pytanie zdecydowanym NIE! Zgodnie z planem Boga jesteśmy wiecznymi stworzeniami, których istnienie nigdy nie zostanie wygaszone. W Ewangelii Łukasza 16 Jezus opowiada o dwóch mężczyznach, których ziemski pobyt zakończony został przez śmierć cielesną. W pełni świadomości przeżywają pierwszą chwilę w tamtym świecie. U jednego Bóg nie odgrywał żadnej roli w jego życiowej koncepcji, podczas gdy ten drugi, Łazarz, pozwolił prowadzić się Bogu. Jezus opisuje sytuacje obojga po ich śmierci: »Umarł żebrak, i aniołowie zanieśli go na łono Abrahama. Umarł także bogacz i został pogrzebany. Gdy w Otchłani, pogrążony w mękach, podniósł oczy« (Ewangelia Łukasza 16,22-23). Obydwoje opuścili po śmierci ten świat i teraz znajdują się w całkowicie innych miejscach. Jakkolwiek przedtem żyli w tym samym mieście, ich obecne miejsca pobytu są zasadniczo różne. Jeden przeżywa splendor, a ten drugi znajduje się w miejscu męki. Dla nikogo z nas życie nie kończy się biologiczną śmiercią. Na tę okoliczność mamy godne zaufania źródło informacji. W zmartwychwstaniu następuje zmiana ciała ziemskiego w ciało wieczne: »Podobnie rzecz ma się ze zmartwychwstaniem. Zasiewa się ciało zmysłowe – powstaje ciało duchowe« (Pierwszy list do Koryntian 15,42+44). Dla naszego wieczego pobytu Biblia określa dwa miejsca, Niebo i Piekło, albo inaczej, miejsce wspaniałości w bliskości z Bogiem i miejsce potępienia z dala od Boga. Chcąc opisać niebo i piekło, możemy to uczynić na podstawie naszych zmysłów: w obu mniejscach odbieramy wrażenia zmysłowe – albo przeżyjemy wiecznie coś pięknego albo wiecznie straszliwego. Które z tych miejsc jest nam przeznaczone, zależy od naszego stosunku do Jezusa Chrystusa, dokładniej – czy wierzymy w niego i za nim podążamy, albo tego nie czynimy. Również tu przyznajemy punkt modelowi B, gdyż ateiści dla swoich poglądów nie posiadają żadnego źródła informacji. Czym jest człowiek? Już na podstawie tych kilku organów człowieka stało się jasne, że człowiek jest bez wątpienia genialną konstrukcją. Zatem nie jest rozsądne przyjąć, że jesteśmy wytworem nieplanowanego procesu materii pozostawionej swojemu losowi. Bez tego założenia, że człowiek został stworzony, zagubimy się w gąszczu ewolucyjnych systemów myślowych, dalekich od rzeczywistości. Według Listu do Rzymian 1, 19 nieodzowne jest wnioskowanie z obserwacji dzieł Stwórcy, gdyż »niewidzialne jego przymioty … stają się widzialne dla umysłu przez Jego dzieła.« Łatwo zrozumieć, że wszystkie zwycięskie punkty musiały zostać przyznane modelowi B. Według Biblii, u podstaw stworzenia człowieka leży określony plan: »Uczyńmy człowieka« (Księga Rodzaju 1,26). Ten plan realizowany jest natychmiast: »Stworzył więc Bóg człowieka na swój obraz« (Księga Rodzaju 1,27). Nowy Testament prowadzi głębiej w myśl Stworzenia świata i mówi nam o osobie Stwórcy: »bo w Nim zostało wszystko stworzone: i to, co w niebiosach, i to, co na ziemi, byty widzialne i niewidzialne« (List do Kolosan 1,16). O Jezusie wiemy: »Jego to ustanowił dziedzicem wszystkich rzeczy, przez Niego też stworzył wszechświat« (List do Hebrajczyków 1,26). W Ewangelii Jana 14,6 Jezus wypowiada to radykalne zdanie: »Ja jestem drogą i prawdą, i życiem. Nikt nie przychodzi do Ojca inaczej jak tylko przeze Mnie.« On jest zatem jedyną bramą do królestwa niebieskiego. Tylko On zapłacił na krzyżu za nasze przewinienia przeciwko przykazaniom Boga. Dlatego obowiązuje: »Kto wierzy w Syna, ma życie wieczne« (Ewangelia Jana 3,36). Proście zatem Pana Jezusa o odpuszczenie wszystkich grzechów, byście przetrwali Sąd Boży. Powierzcie Mu się w modlitwie jako osobistemu Stwórcy i Zbawcy, i podążajcie za Nim. Dyr. i Prof. a. D. Dr.-Ing. Werner Gitt Wyczerpująca argumentacja naukowa zamieszczona jest w mojej książce „Człowiek fascynująca istota“, CLV-Verlag, Bielefeld, 1. wyd. polskie 2003. 156 S., ISBN: 3-89397-649-6.
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-20
Russisch: Der Mensch – Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. Человек - Гениальная конструкция Каждый из нас на протяжении своей сознательной жизни не раз задаётся вопросом: а откуда мы, собственно, взялись? Следом за этим возникают другие тесно связанные с ним вопросы: почему мы живём на Земле только какое-то малое время? А что потом? Исчезнем ли мы безвозвратно или же будем существовать вечно, но в другом месте? Есть только два возможных ответа при решении данной проблемы: Модель А. Теоретики-эволюционисты и атеисты говорят нам, что человек появился в результате некоего процесса в материи, который, не имея ни интеллектуального начала, ни цели, ни плана, дескать, сам по себе “произвёл” нас из материи – за миллионы лет. В соответствии с этим представлением человек как вид материи, умерев, прекращает своё существование. По этой концепции нет Бога-Творца, перед которым мы должны будем однажды держать ответ. Модель Б. Совершенно другой, противоположный этому ответ даёт Библия, согласно которой всезнающий и всемогущий Творец создал нас по своему желанию и с определённой целью. И хотя биологическая смерть является конечным моментом нашей земной жизни, одновременно она станет точкой отсчёта вечной жизни в другой реальности. И наш Создатель хотел бы, чтобы мы находились вместе с ним в раю. Эти мировоззренческие модели настолько далеки друг от друга, что одна из них неизбежно должна быть ложной. Какая из этих двух моделей выдержит проверку, если мы будем сравнивать их, опираясь на научные знания ХХI века? Давайте рассмотрим некоторые органы чувств и другие примечательные особенности строения нашего организма и при этом проверим, имеют ли они неинтеллектуальный характер или же носят признаки интеллектуального начала? Параллельно этому мы приведём относящиеся к этому места из Библии. После представления той или иной особенности строения человеческого организма мы будем решать, к какой именно модели – модели А или Б – можно её отнести, и в соответствии с этим распределим очки в пользу той или другой модели. Кожа человека – «огромное рецепторное поле» Рецепторы распределены по всему кожному покрову человека. На одном квадратном сантиметре кожи находится от 6 000 000 клеток и от 5 000 тактильных рецепторов, делающих возможным осязание, и это не считая огромного количества холодовых и тепловых рецепторов, рецепторов давления, а также свободных нервных окончаний. Благодаря рецепторам мы можем чувствовать прикосновения, тепло и холод, гладкость или шероховатость поверхности, а также боль – и все эти сигналы с каждой точки кожного покрова передаются по нервным проводящим путям в наш мозг. Для этого необходима чрезвычайно густая сеть проводников этой информации и весьма искусное кодирование для того, чтобы мозг смог распознать характер и место воздействия на нашу кожу. Общая длина этой информационной сети (только вне мозга) составляет около 380 000 километров! Кто спланировал эту сеть? кто «проложил» эти высокотехнологичные проводники информации? и кто продумал программы для мозга, чтобы он мог точно идентифицировать эти бесчисленные сигналы? Такая система – высочайшей сложности, столь разумно устроенная и ориентированная на цель, – не может появиться из какой-нибудь материальной массы, не имеющей (да и не могущей иметь) ни плана, ни цели, ни стратегии. Итак, одно очко однозначно зачисляется на счёт модели Б. Ухо – орган слуха с точнейшей измерительной техникой Человеческое ухо обладает невообразимой способностью распознавать различия энергии звука в диапазоне от единицы до одного триллиона (1 000 000 000 000 = 1012). Ни один технический аппарат не в состоянии это сделать без переключения диапазона измерения. Чувствительность нашего уха достигает границ физически возможного. Это достигается за счёт многоступенчатого преобразования звукового сигнала: из механического в гидравлический, а затем – в электрический сигнал. Наше ухо устроено таким образом, что один и тот же звук попадает на барабанную перепонку дважды: первый раз он попадает на барабанную перепонку непосредственно, а второй раз – спустя одну пятитысячную секунды, обогнув изгиб ушной раковины. Из полученных таким образом четырех (от обоих ушей) показаний мозг посредством корреляции генерирует еще два сигнала. Благодаря гениальному перерасчёту мозга получается так, как будто мы слышим шестью ушами. Эта техника, доведённая до совершенства, позволяет производить акустический анализ и определять направление, источник и силу звука. И это далеко ещё не всё! Когда в группе разговаривают одновременно несколько человек, мы можем «отключить» те голоса, которые не несут для нас важной информации. Одновременно мы можем сознательно выделить важное и интересное для нас. Такое свойство не под силу ни одному техническому прибору! Откуда взялась эта гениальная конструкция? Может ли какой-либо неуправляемый процесс привести к чему-либо подобному? Конечно, нет! Псалмист даёт краткий и точный ответ, указывая на Творца: «Создавший ухо – разве может не слышать?» (Псалом 93:9. Совр. русский перевод, Российское Библейское Общество, 2011). Слуховой орган не мог появиться в результате эволюционного процесса: он может быть только продуктом гениального творчества. Очередное очко засчитывается в пользу модели Б. Кровь – универсальное «транспортное средство» Кровь осуществляет жизненно важные функции, снабжая клетки организма кислородом, питательными веществами, витаминами, гормонами и теплом, – то есть всем необходимым. Она же выводит из каждой клетки конечные продукты метаболизма (обмена веществ), а также выполняет теплорегулирующие и защитные функции. На протяжении всей жизни организма кровь пребывает в постоянном круговом движении: каждую секунду сердце наполняется кровью и, как насос, тут же перекачивает её по малому и большому кругам кровообращения. Одной из особенностей крови является наличие в ней эритроцитов – красных кровяных телец. В каждом кубическом миллилитре крови находится 5 миллионов эритроцитов. В лёгких эритроциты высвобождают доставленный туда углекислый газ (CO2) – один из конечных продуктов обмена веществ – и насыщаются кислородом. Красные кровяные тельца содержат высокоспециализированное жизненно важное химическое соединение – гемоглобин, который выполняет свою функцию уже в период эмбрионального развития. В фетальную стадию эмбриона, начиная с третьего месяца беременности, потребность плода в кислороде значительно возрастает, ему уже требуется другой тип гемоглобина с другим химическим соединением. Незадолго до родов все «химические фабрики» начинают работать на полную мощность, чтобы в том числе перейти на выработку “взрослого” типа гемоглобина, произведя все необходимые преобразования. Эти три типа гемоглобина не могли быть найдены путём проб и ошибок эволюции, так как большинство других типов не способно транспортировать достаточное количество кислорода, что привело бы к неминуемой смерти плода. Таким образом, в период эмбрионального развития человека три раза “включаются” разные сложнейшие биомеханизмы с целью выработки необходимого типа гемоглобина. К тому же переход к производству нового типа должен произойти в нужное время. Как могли возникнуть такие сложные биомеханизмы? Любая идея эволюционистов оказывается здесь абсолютно несостоятельной, поскольку полуготовые «промежуточные стадии» не оставили бы эмбриону никаких шансов на выживание. Делаем единственно возможный вывод: и в этом случае речь может идти только о модели Б. Клетки – 100 триллионов строительных кирпичиков организма Знаете ли вы, что тело человека состоит из 100 000 000 000 000 клеток, каждая из которых содержит в 10 000 раз больше молекул, чем количество звёзд в нашей галактике – Млечном Пути? При этом заметим, что Млечный Путь состоит по меньшей мере из 100 миллиардов звёзд! Если бы кто-то захотел посчитать число клеток нашего организма (100 триллионов = 1014) и делал бы это без остановки днём и ночью с периодичностью в одну секунду, то ему не хватило бы человеческой жизни. На это потребовалось бы три миллиона лет! Учёные не в состоянии объяснить: как такое невообразимое количество клеток организуется в жизненно важные органы и в организм в целом? А каковы, например, программы, регулирующие процесс роста организма? Никто до сих пор не может дать этому научное объяснение. Если наука ХХI века, несмотря на все накопленные знания и все возможности современной научно-технической базы, не в состоянии объяснить, как всё это функционирует, то каким образом некий эволюционный процесс, не имеющий цели, мог бы привести к такому совершенству? И здесь, несомненно, одно очко достаётся модели Б. ДНК – техника хранения информации, недосягаемая для компьютера Внутри клетки, в её микроскопически малом ядре, хранится самый ценный для организма материал – геном или генетическая информация. Всё, что необходимо для построения нашего организма (например, информация о строении тела, отдельных органов и систем, производство всех необходимых для этого химических соединений и т.д.), – то есть абсолютно всё запрограммировано в геноме с совершенной точностью. А сейчас давайте составим себе наглядное представление о той беспрецедентной плотности информации, которая заключена в молекуле ДНК. Представим себе объём булавочной головки, заполненный молекулами ДНК. В этом небольшом объёме поместится столько информации, что её хватило бы на 15 триллионов книг по 160 страниц в каждой! Если все эти книги положить одну на другую, то образовалась бы «стопка», которая в 500 раз превысит расстояние от Земли до Луны. А теперь попробуйте догадаться сами – к какой модели следует отнести этот пример? Мозг – самая сложная из всех конструкций во вселенной Мозг – главный орган центральной нервной системы, который управляет, координирует и следит за протеканием почти всех процессов, происходящих в нашем организме. Ежесекундно он получает и перерабатывает невообразимое количество информации, поступающей через всевозможные каналы, включая сигналы, поступающие от наших органов чувств, и способствует соответствующей реакции на эти воздействия. Нам почти ничего не известно о том, каким образом мозг обрабатывает информацию, ясно только одно: в нём должно быть заложено большое число наисложнейших программ, которые позволяют обрабатывать, просчитывать и координировать всю поступающую и исходящую информацию. Всё должно происходить параллельно в каждый реальный момент времени! Нам до сих пор не известно, как сохраняются и вызываются воспоминания – способность, необходимая для жизни. Необъяснимо и то, как в мозгу человека возникают новые идеи. Мы не имеем ни малейшего представления о том, как функционирует интерактивное взаимодействие тела человека с его нематериальной составляющей – душой. Мозг состоит примерно из 100 миллиардов нервных клеток (нейронов). Количество нейронов сопоставимо с числом звёзд в Млечном Пути. Каждый нейрон соединён синаптическими связями c десятками тысяч других нейронов. Мозг человека – конструкция высочайшей сложности, не имеющей аналогов во вселенной. И здесь, однозначно, победа оказывается на стороне модели Б. Наше восприятие в этой и другой реальностях Мы знаем, что с биологической смертью функционирование наших органов чувств прекратится, остановятся все физиологические процессы, протекавшие в нашем земном теле. Но станет ли физическая смерть конечным моментом существования человека, как это утверждают атеисты и апологеты теории эволюции? Библия даёт на это однозначный ответ: “НЕТ!”; мы состоим не только из материи. Согласно плану Бога мы – вечные создания, чьё существование не прекратится никогда. В Евангелии от Луки (16:22-23) Иисус Христос рассказывает о двух людях, чьё земное существование закончилось физической смертью. Но в тот же момент они в полном сознании оказались в другом мире (реальности). В жизни одного из них Бог не играл никакой роли, тогда как другой – по имени Лазарь – хорошо знал, что Бог есть, и был всегда с ним. Иисус так описывает положение каждого из них после смерти: «Но вот нищий умер, и ангелы отнесли его к Аврааму. Умер и богач, и его похоронили. В аду, где богач терпел мучения, он как-то поднял глаза и увидел вдали Авраама, а рядом с ним Лазаря...» (Лук. 16:22,23. Нов. рус. перевод). Итак, оба со смертью покидают этот мир и оказываются в абсолютно разных местах, хотя до того они жили в одном городе. Один из них теперь находится в раю, наслаждаясь всем его великолепием, а другой попадает в место нескончаемых мучений – ад. Ни для кого жизнь не закончится вместе с биологической смертью организма. Этот факт подтверждается достоверным источником информации – Библией – единственной в мировой истории книгой, которая несёт на себе божественную печать истинности. (На основании 3268 уже исполнившихся пророчеств Библии с помощью математических расчётов была доказана её истинность). При воскрешении происходит переход из земного тела в тело вечное: «Так же будет и при воскресении мертвых. Тело сеется в тлении, а воскресает нетленное, ...сеется физическое тело, а воскресает – духовное» (1 Кор. 15:42-44. Нов. рус. перевод). Библия говорит о двух совершенно разных местах пребывания в вечности: о рае и об аде – о невыразимо прекрасном месте рядом с Богом и о месте проклятия в абсолютном удалении от Него. Если бы мы захотели описать рай и ад через восприятие их, то это можно сделать так: оба эти места будут интенсивно воспринимаемы – или мы будем вечно воспринимать и чувствовать всё самое прекрасное, или же будем испытывать бесконечные муки. Какое же из этих мест будет определено для тебя? где ты будешь находиться в вечности? Это зависит от нашего личного отношения к Иисусу Христу, Спасителю, а точнее – верим ли мы в Него и следуем ли за Ним, или же мы этого не делаем. И в этом случае речь должна идти только о модели Б, так как атеисты строят свои представления, не располагая надёжными источниками информации. Человек – гениально сплани-рованная конструкция Уже из нескольких рассмотренных выше деталей строения организма человека становится ясно, что человек, без всяких сомнений, является гениальной конструкцией. В этой связи неразумно полагать, что мы являемся результатом какого-то неуправляемого процесса в предоставленной самой себе материи. Без признания сотворения мы будем вечно блуждать в дебрях умозрительных построений и спекуляций эволюционистов, которые не соответствуют реальному положению вещей. В Библии сказано, что человек, рассматривая творение, неизбежно будет приходить к выводу о существовании Творца: «От создания мира невидимые свойства Бога – Его вечная сила и божественная природа – вполне могут быть поняты через рассматривание того, что Он сотворил» (Рим. 1:20. Нов. рус. перевод). Легко понять, почему все очки – без всякого сомнения – нужно было отдать модели Б. В основе создания человека в соответствии с Библией лежит план: «И сказал Бог: сотворим человека...» (Быт. 1:26). Этот план был тут же реализован: «И сотворил Бог человека по образу Своему...» (Быт. 1:27). Новый Завет углубляет наше понимание творения и говорит о самом Творце: «Через Него [Иисуса Христа] было сотворено все на небе и на земле, все видимое и невидимое...» (Кол. 1:16. Нов. рус. перевод). О Нём сказано, что Бог-Отец «предназначил [Ему] быть Владыкою всего» и что через Него «Он некогда сотворил вселенную» (Евр. 1:2. Нов. рус. перевод). В Евангелии от Иоанна Иисус Христос высказывает ключевое утверждение: «Я есть путь, истина и жизнь. Никто не приходит к Отцу, как только через Меня» (14:6. Нов. рус. перевод). Другими словами, Он и есть та самая дверь, через которую можно войти в Царство Бога. За наши нарушения заповедей Бога, за нас Он принял смерть, тем самым искупив верующих в него от наказания. Пэтому стоит написано: «верующий в Сына имеет жизнь вечную» (Иоан. 3:36). Просите Господа Иисуса Христа о прощении всех грехов, чтобы быть оправданными, когда настанет день Божьего суда. Обращайтесь в своих просьбах и молитвах к Иисусу Христу как к своему личному Творцу и Спасителю и следуйте за Ним. Профессор, доктор технически наукВернер Гитт Подробная научная аргументация содержится в книге: Вернер Гитт, Этот удивительный мир – человек (Werner Gitt, Faszination Mensch), CLV-Verlag, Билефельд, 1-е рус. издание, 1999, –157 с. ISBN: 9-89397-396-6. Книги и статьи В. Гитта, переведённые на русский и др. языки мира, можно скачать на сайте автора (www.wernergitt.de) в формате PDF. По этой теме см. также: В. Гитт, В начале была информация (W. Gitt, Am Anfang war die Information), Симферополь, ДИАЙПИ, 2008, – 352 с. ISBN 978-966-491-019-1; В. Гитт, Законы природы опровергают теорию эволюции (W. Gitt, Widerlegung der Evolution durch Naturgesetze), Nr. 131‑1. Везде в не оговорённых случаях Библия цитируется по синодальному переводу. Предположение, что такое высокое число пророчеств могло исполниться случайно (т.е. что за их исполнением не стоит Бог), абсолютно невозможно, так как расчётная вероятность этого составляет 1,7 х 10-984. (Подробную научную аргументацию см. в книгах: В. Гитт. [Werner Gitt, ], Билефельд, CLV-Verlag, 2012, с. 167-208; ISBN 978-3-86699-241-2; Werner Gitt, . Bielefeld, CLV-Verlag, 6. erweiterte Auflage, 2018, S. 294-314; Werner Gitt, , Creation Book Publishers Atlanta, 2011. – 352 с. ISBN 978-1-921643-41-5 (англ.).
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-1
Tschechisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. Človek - geniální konstrukce? Po celý náš život se všichni potýkáme s jednou základní otázkou: Odkud vlastně přicházíme? A s tím hned vystupuje další, úzce spojená otázka: Proč zde nějakou dobu žijeme, a co bude potom – je pak naše existence neodvolatelně vymazána, anebo existujeme dál, navždy a věčně na nějakém jiném místě? Na řešení tohoto problému jsou jen dvě odpovědi: Model A: Evoluční teoretikové a ateisté nám říkají, že pocházíme z procesu, který nás vytvořil v průběhu milionů let pouze z hmoty, bez strategie, inteligence a předem daného cíle. Smrtí je všemu konec, a žádný Bůh, kterému bychom jednou museli skládat účty, neexistuje. Model B: Něco úplně jiného říká Bible, podle které nás vševědoucí a všemohoucí Stvořitel chtěl a stvořil nás s vědomím určitého cíle. Smrt je sice konec pozemského života, ale současně i začátek věčného života, neboť náš Stvořitel by s námi chtěl mít společenství v nebi. Tyto dva výklady se od sebe liší natolik, že jeden musí být bezpodmínečně chybný. Které pojetí se ukazuje jako správnější podle stavu poznání 21. století? Podívejme se na některé smyslové orgány a význačné části našeho těla a zkoumejme přitom, zda to jsou koncepty bez vlivu inteligence anebo zda nesou zřetelné inteligentní znaky. Paralelně s tím můžeme sledovat relevantní výpovědi Bible. Po každé probrané části těla posoudíme, zda přiznáme kladný bod modelu A nebo B. Hmat – rozdělený po celé kůži Na každém čtverečném centimetru pokožky máme neuvěřitelných 6 000 000 buněk a 5 000 smyslových tělísek, která umožňují hmat. Všechno co cítíme, ať už teplo, chlad, hebkost, drsnost nebo bolest, je z každého bodu pokožky vedeno do mozku. K tomu je potřebná nanejvýš hustá síť informačního vedení a dovedné kódování, aby všechno mohlo být vnímáno podle místa a druhu. Tato informační síť nacházející se vně mozku má délku 380 000 kilometrů. Kdo tuto síť naplánoval, kdo uložil vedení nejvyšší kvality a vymyslel program pro mozek, aby to všechno dokázal identifikovat? Takový promyšlený a vysoce inteligentní systém nemohl vzniknout z něčeho, co nemá žádný cíl! Bod zde patří jednoznačně modelu B. Ucho – smyslový orgán s nejpřesnější měřicí technikou Lidské ucho disponuje netušenými schopnostmi, slyší rozdíly zvukové energie v rozpětí od jedné do jednoho bilionu (= 1012). To nedokáže žádný technický přístroj bez přepínání měřicího rozsahu. Citlivost ucha dosahuje až k hranici fyzikálně možného. To je dáno trojí přeměnou signálu nejprve z mechanického na hydraulický a nakonec na elektrický. Příslušný signál se nejdříve dostane přímo na ušní bubínek, pak projde trubicí zvanou hlemýžď a během pětitisíciny vteřiny ještě jednou. Z těchto čtyřech údajů pro obě uši vytvoří mozek korelací další dva signály. Výsledkem tohoto geniálního propočtu v mozku pak je, jako bychom slyšeli šesti ušima. Tato vypilovaná technika umožňuje takovou akustickou analýzu, že rozeznáme směr zvuku, místo, odkud přichází a pohyb zvukových vln ve všech rovinách prostoru. Dále můžeme při hovoru více osob potlačit do pozadí to, co je pro nás nevýznamné, a vědomě se soustředit na to ostatní. To nedokáže žádný technický přístroj. Odkud tato geniální konstrukce pochází? Může něco takového vytvořit proces, který nemá žádný zadaný cíl? Ovšemže ne! Žalmista dává krátkou, výstižnou odpověď: »Neslyší snad ten, jenž vytvořil ucho?« (Žalm 94,9). Ucho nepochází z žádného evolučního procesu, nýbrž je výsledkem geniálního díla stvoření. Další z rozdělovaných bodů proto dostává model B. Krev – univerzální dopravní prostředek Krev zajišťuje životně důležité funkce. Každá buňka je zásobována palivem z potravy, kyslíkem, vitamíny, hormony a teplem. Z každé buňky jsou rovněž odváděny produkty látkové výměny a teplo. Krev se po celý život nachází v ustavičném pohybu, setrvává v nekonečné smyčce, kdy se srdce každou vteřinu plní krví, aby ji pak hned zase vypudilo. Zvláštností v krvi jsou červené krvinky; v každé kapce krve (= 30 mm3) je jich 150 milionů. V plicích natankují kyslík, a současně tam odevzdávají kysličník uhličitý (CO2) jako odpadní produkt. Červené krvinky obsahují vysoce specializovanou, životně důležitou chemickou sloučeninu hemoglobin, který je aktivní už během embryonálního vývoje. Ve stádiu plodu (od 3. měsíce) se potřeba kyslíku mění, a proto je nutný jiný druh hemoglobinu s odlišným chemickým složením. Krátce před narozením se pak všechny vnitřní chemické továrny rozjedou ještě jednou na plný výkon, aby provedly přeměnu na hemoglobin dospělého jedince. Tyto tři druhy hemoglobinu nemohou být vytvořeny evolučně metodou pokusu, neboť většina ostatních variant by nepřenášela dostatek kyslíku, a to by znamenalo jistou smrt. Pro každý druh hemoglobinu je tak třikrát potřebná jiná biochemie, která navíc musí svou produkci změnit ve správném časovém období. Každá evoluční idea zde zásadně selhává, neboť nedokončená přechodná stádia nemají žádnou šanci na přežití. Také tento bod jde jednoznačně za modelem B. Buňky – stavební prvky pro dům se 100 biliony jednotek Věděli jste, že lidské tělo je složeno z asi 100 bilionů buněk, z nichž každá se skládá z více než 10 000 krát většího počtu molekul, než kolik má Mléčná dráha hvězd? Přitom je třeba vědět: Naše Mléčná dráha obsahuje minimálně 100 miliard hvězd. Pokud by někdo chtěl počítat až do tohoto čísla 1014, a dělal by to nepřetržitě dnem i nocí rychlostí jedno číslo za vteřinu, tak by mu k tomu nestačil ani celý život. Potřebný čas by totiž činil tři miliony let! Vědecky je naprosto nevysvětlitelné, jak se tak obrovská množství buněk zorganizovala do jednoho životně důležitého orgánu. Jaký program zajišťuje tento růst? To dosud nikdo nedokázal objasnit. Když k pochopení nestačí všechna naše učenost, jak chce něco takového dokázat neřízená strategie evoluce? I zde bod jasně dostává model B. DNA – našimi počítači nedosažená technika záznamu Uvnitř buňky, v jejím mikroskopicky malém jádru, je uložen nejcennější materiál těla – genom, genetická informace. Všechno co je potřebné k vytvoření těla (např. konstrukce orgánů a končetin, příprava všech potřebných chemických sloučenin), je zde naprogramováno tím nejpřesnějším způsobem. O takřka nepředstavitelné hustotě informace molekuly DNA si můžeme udělat názornou představu. Představme si takové množství materiálu DNA, které by se vešlo do objemu špendlíkové hlavičky. Potom bychom do něho mohli uložit 15 bilionů knih kapesního formátu o 160 stranách! To by vytvořilo sloupec knih, který by byl 500-krát vyšší, než je vzdálenost Země od Měsíce. Zkuste uhodnout, který model zde dostává bod. Mozek – nejsložitější soustava ve vesmíru Mozek je centrálním nadřízeným orgánem našeho nervového systému, který řídí, kontroluje a koordinuje téměř všechny procesy v organismu. Shromažďuje a vyhodnocuje smyslové vjemy, ukládá je a vytváří příslušnou smysluplnou odezvu. O vlastním zpracování informace v mozku v podstatě nic nevíme. Jedno je ale jisté: Musí tam být velký počet jemně vyladěných programů, které mohou všechny vstupující i odesílané informace zpracovávat, propočítávat a koordinovat. Všechno musí probíhat v reálném čase a paralelní formou zpracování. Nevíme také, jak jsou ukládány a vyvolávány vzpomínky. Neznáme ani to, jak přicházíme na nové myšlenky a jak funguje interaktivní součinnost s duší, naší nemateriální složkou. Mozek se skládá z asi 100 miliard nervových buněk (neuronů). Jejich počet je řádově stejný jako počet hvězd v naší Mléčné dráze. Každý neuron je synapsemi spojen s tisíci dalších neuronů. Je to síť nejvyšší složitosti. Také zde jde vítězný bod jednoznačně k modelu B. Vnímání na tomto a onom světě Smrtí všechny funkce smyslových orgánů našeho pozemského těla končí. Je proto smrt absolutní konečná stanice, jak si to myslí ateisté a stoupenci evoluce? Bible k tomu říká jasné NE! Podle Božího plánu jsme věčnými bytostmi, jejichž existence nebude nikdy zničena. U Lukáše 16 Ježíš vypráví o dvou lidech, jejichž pozemskou existenci ukončila tělesná smrt. Oba se ale ihned při plném vědomí nacházejí na onom světě. U jednoho z nich nehrál Bůh v jeho životních plánech žádnou roli, zatímco ten druhý, Lazar, žil s očekáváním na Boha. Ježíš líčí jejich situaci po smrti: »I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara« (Lukáš 16,22-23). Oba tedy zemřeli, opustili tento svět a nacházejí se teď každý na úplně jiném místě. I když předtím oba žili v tomtéž městě, jsou teď jejich místa pobytu zásadně odlišná. Jeden prožívá blaženost, druhý se nachází na místě muk. Pro nikoho z nás život biologickou smrtí nekončí. Pro tuto skutečnost máme spolehlivý zdroj informace. Při vzkříšení nastává přeměna pozemského těla na tělo věčné: »Co je zaseto jako [tělo] pomíjitelné... vstává jako tělo duchovní« (1. Korintským 15,42+44). Ohledně našeho věčného pobytu mluví Bible o dvou extrémně odlišných místech, o nebi a pekle, resp. o místě slávy v Boží blízkosti a o místě zatracení daleko od Boha. Pokud chceme nebe a peklo nějak popsat, tak bychom z hlediska smyslů mohli říci: V obou případech se jedná o místa vnímání – bude to buď prožívání věčné nádhery nebo věčné hrůzy. Jaké bude to naše místo, závisí na našem postoji k Ježíši Kristu, přesněji – zda v něho věříme a následujeme ho, anebo zda to neděláme. Také zde musíme bod přidělit modelu B, neboť ateisté pro svoje pojetí žádný zdroj informace nemají. Co je člověk? Už z těch několika málo připomenutých detailů o člověku je zřejmé, že člověk je nepochybně výsledkem geniální konstrukce. Není tedy rozumné, když si myslíme, že je to výsledek neřízeného procesu hmoty, která je ponechána sama sobě. Pokud nepřijmeme princip stvoření, skončíme v houštině evolučních myšlenkových systémů a se skutečností se mineme. Když pozorujeme toto dílo, je podle Římanům 1,19 myšlenkový závěr o existenci Stvořitele nezbytný, neboť »co lze o Bohu poznat, je jim přístupné... když lidé přemýšlejí o jeho díle«. Snadno se dá pochopit, že všechny body musíme dát jednoznačně modelu B. Podle Bible je v základu stvoření člověka plán: »Učiňme člověka« (1. Mojžíšova 1,26). Po tomto plánu ihned následovalo jeho provedení: »Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem« (1. Mojžíšova 1,27). Nový zákon nás do stvořitelských myšlenek vede hlouběji a k osobě Stvořitele říká: »Neboť v něm (Ježíši Kristu) bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný« (Koloským 1,16). O Ježíši je také řečeno: »Jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky« (Židům 1,2). U Jana 14,6 říká Ježíš radikální větu: »Já jsem ta cesta, pravda i (věčný) život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.« On je tak těmi jedinými dveřmi do Božího království. Jen On zaplatil na kříži za všechna naše přestoupení Božích přikázání. Proto platí: »Kdo věří v Syna, má život věčný« (Jan 3,36). Poproste proto Pána Ježíše o odpuštění všech hříchů, abyste mohli obstát před Božím soudem. Přijměte ho v modlitbě za svého osobního Stvořitele a Zachránce a následujte Ho. Řed. a prof. v. v.Dr.-Ing. Werner Gitt
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-2
Ungarisch: Der Mensch - Eine geniale Konstruktion
Der Aufbau des menschlichen Körpers liefert uns erstaunliche Informationen. Einige Details wie das Blut, die Zellen, das Gehirn und einiges mehr werden näher betrachtet. Wir erkennen daran, dass der Mensch zweifellos eine geniale Konstruktion ist. Es ist darum unvernünftig, anzunehmen, dass wir das Ergebnis eines planlosen Prozesses sich selbst überlassener Materie sind. Ohne die Annahme einer Schöpfung verrennen wir uns im Dickicht evolutionärer Gedankensysteme und werden der Wirklichkeit nicht gerecht. Die ausführliche wissenschaftliche Argumentation steht in dem Buch »Faszination Mensch« von Werner Gitt, CLV-Verlag, Bielefeld, 3. Auflage 2015, 155 S., ISBN: 9-89397-649-3. Az ember - zseniális konstrukció Mindannyiunk életét végigkíséri egy nagyon fontos kérdés: honnét is jövünk tulajdonképpen? Ezzel együtt azonnal felmerül egy újabb kérdés: miért élünk egy ideig itt, és mi lesz utána – visszafordíthatatlanul megszűnik-e létezésünk, vagy örökké tovább élünk valahol másutt? Csak két válasz létezik, ha megoldást akarunk találni erre a problémára: Modell A: Az evolúciós elmélet képviselői és az ateisták azt állítják, hogy életünk egy olyan folyamatból ered, amely stratégia, intelligencia és célkitűzés nélkül évmilliók folyamán pusztán az anyagból hozott létre bennünket. A halállal mindennek vége, és nincs Isten, aki előtt egyszer számot kellene adnunk. Modell B: Ezzel szemben áll a Biblia kijelentése, amely szerint egy mindentudó és mindenható Teremtő akaratából jöttünk létre, aki céllal teremtett meg bennünket. A halál véget vet ugyan földi életünknek, de rögtön utána elkezdődik az örökélet, mert Alkotónk közösségben szeretne lenni velünk a mennyben. Ez a két értelmezés annyira távol esik egymástól, hogy az egyiknek mindenképpen tévesnek kell lennie. Melyik az a kijelentés, amely összhangba hozható a 21. század ismeretanyagával? Nézzük meg testünk néhány érzékszervét és fontos alkotórészét, és vizsgáljuk meg, hogy ezek felépítése független-e az intelligenciától, vagy magán hordozza az intelligencia ismertetőjegyeit. Ezzel párhuzamosan megvizsgáljuk a Biblia döntő jelentőségű kijelentéseit is. Miután az emberi test egy-egy részét közelebbről megtekintettük, pontozni fogunk, eldöntjük, hogy ennek alapján A vagy B modellnek adunk-e pontot. A tapintásMegtalálható a bőr teljes felületén Bőrünk egy négyzetcentiméterén összesen 6 000 000 sejt és 5 000 idegvégződés található. Ezek teszik lehetővé a tapintást. Mindazt, amit érzünk, a meleget, a hideget, egy felület simaságát és érdességét vagy a fájdalmat, bőrünk valamelyik pontja továbbítja az agyunkhoz. Ehhez információs vezetékek rendkívül sűrű hálózatára és ügyes kódolásra van szükség, hogy agyunk a jelek helye és jellege szerint mindent észlelhessen. Ez az agyon kívül elhelyezkedő információs hálózat 380 000 km hosszú. Ki tervezte meg ezt a hálózatot, ki telepítette a nagyon magas technológiai színvonalú vezetékezést, és ki találta ki azt a programot, amelynek segítségével az agy mindent képes azonosítani? Egy ilyen célorientált és rendkívül intelligens rendszer nem keletkezhetett véletlenszerűen! Egyértelmű, hogy ebben az esetben a B modell kapja a pontot. A fülA legpontosabb mérőműszer Az emberi fül azzal a bámulatos képességgel rendelkezik, hogy képes megkülönböztetni a hangerősséget egytől az egy billióig (= 1012) terjedő tartományban. Nem létezik olyan műszaki eszköz, amely képes volna erre a mérési tartomány átváltása nélkül. A fül érzékenysége eléri a fizikai lehetőségek határát. Ez háromszoros jeláttétellel válik lehetővé: mechanikairól hidraulikusra és végül elektromosra. Ugyanaz a hang először közvetlenül a dobhártyára érkezik, aztán megfordul a fülkagylóban, és ötezred másodperccel később még egyszer megérkezik. Négy mérési érték keletkezik, amelyekből az agy a szervek kölcsönös összefüggése révén (korreláció) két további jelet állít elő. Az agy zseniális működésének köszönhetően ez olyan, mintha hat fülünk volna. Ez a kifinomult technika olyan fokú akusztikai elemzést tesz lehetővé, hogy képesek vagyunk felismerni a hangforrás irányát, pontos helyét és mozgását a tér minden szintjén. Ezen kívül, ha többen vesznek részt egy beszélgetésben, képesek vagyunk a számunkra kevésbé fontosat elnyomni, és a lényegeset tudatosan felerősíteni. Nincs olyan műszer, amely erre képes volna. Honnét származik ez a zseniális konstrukció? Létrehozhat ilyesmit egy céltalanul zajló folyamat? Természetesen nem! A zsoltáríró válasza rövid és találó: „Aki a fület alkotta, az ne hallana? Aki a szemet formálta, az ne látna?” (Zsoltár 94,9). A fül nem az evolúció egyik folyamatának az eredménye, hanem a zseniális teremtői cselekedeten alapul. Ezért a pontot a B modell kapja. A vérUniverzális szállító-eszköz A vér létfontosságú funkciókat lát el. Minden egyes sejthez eljuttatja a táplálékból származó üzemanyagot, valamint az oxigént, a vitaminokat, a hormonokat és a hőt. Ugyanakkor elszállítja az egyes sejtekből az anyagcsere-folyamatok bomlástermékeit és a felesleges hőt. A vér egy életen át állandó áramlásban van, vég nélküli ciklusban kering, melynek során a szív minden másodpercben megtelik vérrel, hogy azt aztán rögtön továbbpréselje magából. A vér egyik különlegességét a vörösvértestek jelentik, melyekből minden csepp vérben (= 30 mm3) 150 millió van. Ezek a tüdőben oxigént vesznek fel, és ugyanakkor leadják ott a bomlásterméket, a széndioxidot (CO2). A vörösvértestekben található hemoglobin, egy speciális, létfontosságú vegyület, amelynek már az embrionális fejlődés során is megvan a maga szerepe. A magzati stádiumtól (a 3. hónaptól) változik az oxigénszükséglet, és ezért más fajta, más kémiai összetételű hemoglobin válik szükségessé. Röviddel a születés előtt aztán ismét gőzerővel dolgoznak a vegyi üzemek, hogy végrehajtsák az átállást a felnőtt hemoglobinra. Ezt a három hemoglobin fajtát nem lehet evolúciós úton, próbálgatással megtalálni, mert a hemoglobin eltérő szerkezetű változatai nem szállítanának elég oxigént, és ez a biztos halált jelentené. Mind a három hemoglobinfajta előállításához más és más biológiai gépezetre van szükség, amelyek termelését ráadásul még át is kell állítani a megfelelő időpontban. Honnét származik ez a komplikált gépezet? Itt teljes kudarcot vall minden evolúciós elképzelés, mert a félig kész, közbenső állapotokban nem volna lehetőség az életben maradásra. Ezt a pontot is egyértelműen a B modell kapja. A sejtek100 billió alkotórészből áll az emberi test Tudjuk-e, hogy az emberi testet megközelítőleg 100 billió sejt alkotja, amelyek közül mindegyik körülbelül tízezerszer annyi molekulából áll, mint amennyi csillag a Tejúton van? Gondoljuk meg, hogy Tejutunk legalább 100 milliárd csillagból tevődik össze! Ha valaki el akarna eddig (1014-ig) számolni, és megszakítás nélkül, éjjel és nappal számolna úgy, hogy másodpercenként mond ki egy számot, nem volna rá elég az élete. Ehhez ugyanis három millió évre lenne szükség! Semmiféle tudományos magyarázat nincs arra, hogyan szerveződik ez az óriás sejtmennyiség létfontosságú szervekké. Melyik az a program, amely által a növekedés megvalósul? Mostanáig ezt senki se volt képes feltárni. Ha összes tudományunk nem elég ahhoz, hogy ezt megértsük, hogy valósulna ez meg az evolúció célkitűzés nélküli stratégiája által? Világos, hogy ebben az esetben is a B modellt illeti meg a pont. A DNSSzámítógéppel utolérhetetlen információsűrűség A sejt belsejében, mikroszkopikus méretű magjában rejtőzik a test legértékesebb anyaga - ez a genom, a genetikai információ. Minden, ami a test felépítéséhez szükséges (pl. a szervek és a végtagok felépítése, az összes szükséges kémiai vegyület előállítása), itt van beprogramozva a lehető legnagyobb pontossággal. Ha képet akarunk alkotni a DNS-molekulában található, felfoghatatlan sűrűségű információról, képzeljünk el a DNS anyagából egy gombostűfejnyit. El lehetne ebben tárolni 15 billió, egyenként 160 oldalas könyv anyagát? Ha ennyi könyvet egymásra raknánk, a halom ötszázszor magasabb volna, mint a Föld Holdtól való távolsága. Találjuk ki, melyik modell kapja itt a pontot! Az agyA világmindenség legbonyolultabb szerkezete Az agy az idegrendszer központi szerve. Szervezetünknek szinte valamennyi folyamata az agynak van alárendelve, amely irányítja, felügyeli és koordinálja ezeket. Gyűjti, értékeli és tárolja az érzékeléssel szerzett információkat, és gondoskodik a megfelelő válaszokról. Arról, hogy maga az agy hogyan dolgozza fel az információt, jóformán semmit sem tudunk. Csak egy dolog bizonyos: nagy számban kell az agyban olyan rendkívül kifinomult programoknak lenni, amelyek képesek feldolgozni, kezelni és koordinálni minden bejövő és kimenő információt. Mindennek megszabott időben kell történni, és az információfeldolgozásnak párhuzamosan kell zajlani. Nem tudjuk, hogyan tárolja az agy az emlékeket, és hogyan hívja őket elő. Ezenkívül arról se tudunk, hogy születnek új ötleteink, és hogy történik az interaktív együttműködés agyunk és nem anyagi részünk, vagyis a lelkünk között. Az agy megközelítőleg 100 milliárd idegsejtből (neuronból) áll. Nagyságrend tekintetében számuk a Tejutunkon található csillagok számának felel meg. Minden egyes neuron szinapszisok segítségével más neuronok ezreivel áll összeköttetésben. Ez a lehető legkomplexebb hálózat. Világos, hogy itt megint egy újabb ponttal vezet a B modell. Azérzékelés Itt és a túlvilágon Mostani testünk érzékszervei közül halálunk után egyik sem működik tovább. Akkor a halál az abszolút végállomás volna, ahogy az ateisták és az evolucionisták feltételezik? A Biblia erre egyértelműen NEMET mond! Isten terve szerint mi örökkévaló lények vagyunk, létezésünk soha nem szűnik meg. A Bibliában Lukács evangéliuma16. részében Jézus két olyan emberről beszél, akiknek véget ért a földi életük, miután testileg meghaltak. A történet elhangzásakor a túlvilágon találhatók, és teljes öntudatuknál vannak. Egyikük, a gazdag nem adott Istennek teret az életfelfogásában, míg másikuk, a koldus Lázár Istenre bízta magát. Jézus leírja mindkettőjük helyzetét a halálukat követően: „Történt pedig, hogy meghalt a koldus, és felvitték az angyalok Ábrahám kebelére. Meghalt a gazdag is, és eltemették. Ez a pokolban kínok között gyötrődve felemelte a tekintetét” (Lukács 16,22-23). Tehát a halál révén mind a ketten elhagyták ezt a világot, és most egy teljesen más helyen vannak. Bár előzőleg ugyanabban a városban éltek, most merőben más a tartózkodási helyük. Az egyik a dicsőségben van, a másik a gyötrelem helyén. Egyikünk számára sem ér véget az élet a biológiai halállal. Erre a tényre nézve megbízható forrásból nyerhetünk információt. A földi test a feltámadásban változik át örökkévaló testté: „Elvettetik földi test, feltámasztatik szellemi test” (1Korintus 15,42+44). Örökkévaló tartózkodási helyünkként a Biblia két, egymástól szélsőségesen különböző helyet nevez meg, a mennyet és a poklot, azaz a dicsőség helyét Isten közelségében és a kárhozat helyét Istentől távol. Ha megpróbáljuk leírni a mennyet és a poklot, akkor az érzékelés szemszögéből mondhatjuk ezt: mind a két helyen fogunk érezni, és vagy örök szépséget vagy örök szenvedést élünk át. Az, hogy hova jutunk, attól függ, hogyan viszonyulunk Jézus Krisztushoz, pontosabban attól, hogy hiszünk-e benne, és követjük-e Őt, vagy sem. Itt is a B modellnek kell adnunk a pontot, mert az ateistáknak saját felfogásukra nézve nincs honnét információt meríteniük. Az emberZseniális terv alapján létrejött konstrukció Bár csak néhány részletet vizsgáltunk meg az emberből, már ennyiből is nyilvánvalóvá vált, hogy minden kétséget kizáróan zseniális konstrukció. Ezért ésszerűtlen azt feltételezni, hogy egy minden tervet nélkülöző folyamat eredményei vagyunk, amely a magára hagyott anyagban zajlik. Ha nem fogadjuk el a teremtést, eltévelyedünk az evolucionista gondolkodásmód útvesztőjében, és nem lesz helyes képünk a valóságról. A Róma 1,20 szerint a Teremtő alkotásainak vizsgálata szükségszerűen elvezet arra az értelmes következtetésre, hogy létezik Teremtő, mert „láthatatlan valóját… meglátja alkotásain az értelem”. Nem nehéz belátni, hogy az összes pont egyértelműen a B modellt illette meg. Az ember teremtéséhez a Biblia szerint egy konkrét terv szolgált alapul: „Alkossunk embert” (1Mózes 1,26). Ezt a tervet rögtön követte a megvalósítás: „Megteremtette Isten az embert a maga képmására” (1Mózes 1,27). Az Újszövetség a teremtés gondolatának további részleteibe avat be bennünket, és ezt mondja a Teremtő személyéről: „Mert benne [Jézus Krisztusban] teremtetett minden a mennyen és a földön, a láthatók és a láthatatlanok” (Kolossé 1,16). Jézusról ezt olvassuk: „akit [Isten] mindennek örökösévé tett, aki által a világot teremtette” (Zsidók 1,2). A János 14,6-ban Jézus ezt a radikális mondatot mondja: „Én vagyok az út, az igazság és az [örök]élet; senki sem mehet az Atyához, csak énáltalam”. Így Ő az egyetlen ajtó, amely a mennyországba vezet. Egyedül Ő az, aki halálával megfizetett a kereszten azért, hogy mi megszegtük Isten parancsait. Ezért igaz a megállapítás: „Aki hisz a Fiúban, annak örökélete van” (János 3,36). Szeretettel kérem az Olvasót, kérjen bocsánatot az Úr Jézustól valamennyi bűnére, hogy majd megállhasson Isten ítéletében. Imádságban fogadja be Őt a szívébe mint személyes Alkotóját és Megváltóját, és kövesse Őt! Dr. Werner Gitt informatikus, nyugalmazott intézetigazgató és professzor A témával kapcsolatos részletes tudományos érvelés megtalálható Werner Gitt A csodálatos ember című könyvében (Evangéliumi Kiadó és Iratmisszió, Budapest, 2003).
10 Seiten, Best.-Nr.: 129-24